6
Norendo Kristo koya khumatowó
Asa ko do ka yewato? Ŋandiro peka, “Nore meté o piyimi tatoqo, samaka-samaka tuwó ŋu parámi horé nunoweya.” Ŋunde yewato, peka? Kini horé. Noreko uni khumowí ŋunde qembe quhurí koro kusuŋoyómo watí kama yoteto, hamómbe? Asa ko date tero otete piyimi ŋu watí howeyoteto? Nore sono reroqo Kristo Yesu* quroyómo utowó, asa ko ene khumaró ŋuya khumatowó. Ye ŋumbe kama iŋoteŋgo, peka. Ŋunde ŋuroko nore sono reroqota khumoro eneya uni tapuko utowó. Ŋuro tero Anutuko sine parámiyómbo Kristo uni tapu koŋgo okokowoní otoqaró ŋunde qembe nore ŋuya khe u-unani ketawore howeyoteto. Dokoro norendo eneŋo khumaró ŋundiro khumatowó tiníqo, ŋunde naŋge nore ŋuya pitu ko otoqowato.
Ŋande iŋoteto, ko noreŋo newonde komo quya eneya tipiririko yuroyi khumariyó. Ŋunde tero enendo quhurí ŋuro wimbí ŋu riní kini tiní quhurí koro kho simó watí kama yoteto. Dokoro uni ka khumaró ŋuko quhurí ŋuro kusuŋoyó moŋgo arete.
Asa ko iŋondutu ŋandiro teyoteto, ko Kristo koya khumatowó tiníqo, nore eneya keta tero yorowato. Dokoro ŋande iŋoteto, Kristo uni tapu koŋgo otoqoroqo kaŋuya kama khumoweya. Itaka khumoko ene sopoyowero mepémo kini. 10 Hamó, eneŋo khumaró ŋundo naru kanata qunoko quhurímboro wimbí riní kini taró. Quko enendo keta yotoro Anutu kasiramo yorote. 11 Ye ŋuya iŋo-iŋo ŋu naŋge ti. Ye uni khumowí ŋunde qembe quhurí kusuŋoyómo kama yoroteŋgo. Kini, Kristo Yesu quroyómo Anutu kasiramo yoroteŋgo.
12 Ŋunde ŋuroko quhurí tewero murí kusuŋoyómo ma yowero, ŋundo koweye puqeweya qu sopoyoní murí ŋu howero iŋo-iŋo piyimi mu howewaŋgo koro. 13 Ko koweyemboro o sombé-sombé qu quhurí tewero murí kusuŋoyómo ma rotowero, otete piyimi teweya koro. Kini, ye khumo takaro pitu ko otoqaŋgurí qu qembe yeŋo Anutu inoyi qembe, ko koweyemboro o sombé-sombé qu otete roneneŋowí§ tewero quro Anutu inoyi qembe. 14 Hamó, quhurí tewero murí ŋundo sopo yerewero mepémo kini. Dokoro yendo hutuŋo mande** ŋuro kusuŋoyómo kama yoteŋgo. Kini, samaka-samaka tuwó†† ŋuro kusuŋoyómo yoteŋgo.
Otete roneneŋowí ŋuro kusuŋoyómo yoteto
15 Asa do ka yewato? Ŋande peka, “Hutuŋo mande ŋundo kama sopo nereyote, samaka-samaka tuwó ŋundo naŋge sopo nereyote. Asa ko o piyimi tato.” Ŋunde yewato, peka? Kini horé. 16 Qeni, yendo oka kusuŋoyómo yoteŋgo tiníqo, o ŋuko sopo yereyote. Hamó, quhurí tewero murí ŋuro kusuŋoyómo yotoro howiqo, yoriní khumowaŋgo. Quko Anutu koro kusuŋoyómo yotoro maŋgó howiqo, yoriní roneneŋowí tewaŋgo.‡‡ Ŋuro iŋoteŋgope ma kini? 17 Quko Anutu yuŋgunaŋoyoteto, dokoro komo ye quhurí ŋuro kho simó§§ yotoro howaŋgurí, quko itaka mande rondaqe yunaŋgurí ŋu iŋoro niŋgu-niŋgu tero howeyoteŋgo.
18 Hamó, quhurí ŋundo ye kusi yereró, quko Anutuko ye wisi yerero otete roneneŋowí*** ŋuro kusuŋoyómo yorotoní yoteŋgo. 19 Yeŋo koweye saŋaní ŋuko ime naŋge, ŋunde ŋuro nondo noko koro tapara mande††† ka yeteno. Komo koweyemboro o sombé-sombé qu se rotoyi otete pusú ŋuro kho simó yotoro hutuŋo mande wendaqewero murímboro kho simó yotoro hutuŋo mande wendaqeyaŋgurí. Asa ŋunde naŋge itaka o sombé-sombé ŋu se rotoyika otete roneneŋowí ŋuro kho simó yuri qembe. Ŋunde tero meté horé tunoqewaŋgo. 20 Dokoro yendo quhurí tewero murímboro kho simó yaŋgurí quno otete roneneŋowí kusuŋoyómo kama yoraŋgo. 21 Ŋunde ŋuroko, ŋu naruko ŋuno do eŋgé ka tunoqaró? Hamó, itaka oteteye ŋuro kowi piyo teyoteŋgo, dokoro eŋgé ŋuko ŋandiro, ye khumoyoteŋgo. 22 Quko itaka Anutuko quhurí tewero murí moŋgo yoriní Anutu koro kho simó yoteŋgo, ko ŋuro eŋgé ŋuko ŋandiro, ye meté horé yotoro suki-suki yorowaŋgo. 23 Dokoro quhurí tewero murímboro kimoyó ŋuko khumo naŋge, quko Anutu koro puriŋo nunoyote ŋuko ŋandiro: Uni Paráminani Kristo Yesu‡‡‡ quroyómo yoto-yoto suki-suki nunoyote.
* 6:3 Kristo Yesu” - komo suki ye-ye unindo Anutuko uni ka rokóŋoní mahero wiri yerete uni parámi horé tunoqeweya qu karo yaŋgurí. Juda unipareto uni maheweya ŋu, “Kristo,” ma, “Mesaiya,” ye nekaŋgurí. Asa Yesu mahiní eneŋo unipareyó, “Kristo Yesu,” ma, “Yesu Kristo,” naŋge ye nekaŋgurí. 6:4 “sine parámi” ŋuko eneŋo wimbí parámi ŋunde qembe, eneŋo o soso meté horé mu. 6:6 “kho simó” ŋunde quko uni parámiyómboro kho qu teyara, eneŋomboro o ka tewero mepémo kini. § 6:13 otete roneneŋowí” ŋuko Anutuko nore rokó yiriní noreŋo murínani eneŋo murí howeyote. ** 6:14 hutuŋo mande” ŋuko komo suki Anutuko Sainai purímo Moses inoní Israel unipare yunaró. Mande ŋuko Juda uniparetoro yoto-yotoye soso sopoyaró. †† 6:14 samaka-samaka tuwó” ŋuko Anutu eneŋombo nore samaka yereyote. Kimoyó moré kini. ‡‡ 6:16 roneneŋowí tete” ŋuro murí muko ŋandiro: asa Anutuko uni ka, pare ka yiyoro potó moré kini tiní eneŋo unipare qu ka tunoqeteŋgo. §§ 6:17 “kho simó” ŋunde quko uni parámiyómboro kho qu teyara, eneŋomboro o ka tewero mepémo kini. *** 6:18 otete roneneŋowí” ŋuko Anutuko nore rokó yiriní noreŋo murínani eneŋo murí howeyote. ††† 6:19 tapara mande” ŋuko sowo mande naŋge. Uni kato sowo mande ŋunde qu yero oka witú yereró. ‡‡‡ 6:23 Kristo Yesu” - komo suki ye-ye unindo Anutuko uni ka rokóŋoní mahero wiri yerete uni parámi horé tunoqeweya qu karo yaŋgurí. Juda unipareto uni maheweya ŋu, “Kristo,” ma, “Mesaiya,” ye nekaŋgurí. Asa Yesu mahiní eneŋo unipareyó, “Kristo Yesu,” ma, “Yesu Kristo,” naŋge ye nekaŋgurí.