6
Yilébwɛ Ɩwɩ Atosunáhɛ́
“Mlɩkɩ wankláán ánɩ́ mlɩmɔ́ɔbwɛ mlɩ yilé ahá ansɩ́tɔ́. Nɩ́ mlɔbwɛ́ mʋ́ alɩ á, mlɩméenya ɩkɔká mlɩ Sɩ́á ɔbʋ ɔsʋ́sʋ́ wá.
“Mʋ́ sʋ nɩ́ fɔbwɛ́ yilé há ohiáni á, máda mʋ́ ɔkan fɛ́ alɩá apinabwɛbí abwɛpʋ́ bʋtɔbwɛ́ Yudafɔ ofíakpa pʋ́ dɩnsʋ, mɛ́nɩ ahá bɛ́kanfʋ́ amʋ́. Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, Bulu laká amʋ́ ɩkɔ dodo. Támɛ nɩ́ fɔbwɛ́ yilé há ohiáni á, máha fʋ́ bɩna ɔbɩ tɔ́á gyɔpɩ labwɛ́. Bwɛ mʋ́ ŋáintɔ, mɛ́nɩ fʋ́ Sɩ́ oklúntɔ atɔ́ owúnpʋ amʋ ɔbɛ́ka fʋ́ ɩkɔ.
Mpáɩbɔ Ɩwɩ Atosunáhɛ́
(Luka 11:2-4)
“Nɩ́ mlɔ́bɔ mpáɩ á, mlɩmábwɛ fɛ́ apinabwɛbí abwɛpʋ́. Amʋ́ tekle Yudafɔ ofíakpa pʋ́ dɩnsʋ lɩɩ́ bɔ́ mpáɩ, mɛ́nɩ ahá bówun amʋ́. Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, Bulu laká amʋ́ ɩkɔ dodo. Támɛ nɩ́ fɔ́bɔ mpáɩ á, bítíwíé fʋ́ obutótɔ́, afʋfin obu wa ɩwɩ, bɔ mpáɩ ha fʋ́ Sɩ́ ŋáintɔ. Fʋ́ Sɩ́ ŋáintɔ atɔ́ owúnpʋ amʋ ɔbɛ́ka fʋ́ ɩkɔ.
“Nɩ́ mlɩdɛ́ mpáɩ bɔ á, mlɩmátsiá plá mʋ́tɔ́ há mʋ́ ɩwa swɩ́ fɛ́ ɔmátɔ́fɔ. Bʋtosúsu bɛɛ, nɩ́ bɔbɔ́ mʋ́ ɩwá swɩ́ asa Bulu obónu mʋ́ há amʋ́. Mlɩmábwɛ fɛ́ amʋ́, tsúfɛ́ mlɩ Sɩ́ Bulu yín tɔ́á ɩdɛ mlɩ hián asa mlɩdɛ́ mʋ kʋlɩ́. Mʋ́ sʋ mlɩbɔ mpáɩ mlɩaa,
‘Anɩ Sɩ́á fʋ́bʋ ɔsʋ́sʋ́.
Ahá bʋbúu fʋ́ dá.
10 Ba begyi iwíe.
Ahá bʋbwɛ́ɛ fʋ́ apɛ́ ɔsʋlʋ́sʋ, fɛ́ alɩá bʋtɔbwɛ́ mʋ́ ɔsʋ́sʋ́.
11 Ha anɩ atogyihɛá ɩbɔ́fʋn anɩ ndɛ.
12 Si anɩ lakpan kie anɩ,
fɛ́ alɩá anɩtesíkíé ahá ánɩ́ bʋtɔpʋ́ ɩlá gyi anɩ.
13 Mákpa anɩ wá ɩsɔ́kɩtɔ, mboún lɛ anɩ tsu Ɔbʋnsám ɩbɩtɔ.’*
14 “Tsúfɛ́ nɩ́ mlesí ahá lakpan kíé amʋ́ á, mlɩ Sɩ́ ámʋ́ʋ́ ɔbʋ ɔsʋ́sʋ́ ámʋ ɛ́ obési mlɩ klɛ́ kíé mlɩ. 15 Támɛ nɩ́ mlɩmésikíé ahá a, mlɩ Sɩ́ ámʋ ɛ́ oméesikíé mlɩ.
Ɔnɔ́klɩ́ Ɩwɩ Atosunáhɛ́
16 “Nɩ́ mlɩdɛ́ ɔnɔ́ klɩ́ á, mlɩmábwɛ mlɩ ɩwɩ bʋ́mbláán fɛ́ alɩá akʋ bʋtepina bwɛ́. Alɩá ahá bówun ánɩ́ bʋdɛ ɔnɔ́ klɩ sʋ́ bʋtɔbwɛ́ ɩwɩ alɩ. Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, Bulu laká amʋ́ ɩkɔ dodo. 17 Mboún nɩ́ mlɩdɛ́ ɔnɔ́ klɩ́ á, mlɩbie ntsu, amlɩfunya nwun, 18 mɛ́nɩ ahá bʋmóowun ánɩ́ mlɩdɛ́ ɔnɔ́ klɩ́. Támɛ mlɩ Sɩ́ oklúntɔ atɔ́ owúnpʋ amʋ mʋ́ obówun mlɩ, ká mlɩ ɩkɔ.
Atonyahɛ́ Pʋyáɩ́ Ɔsʋ́sʋ́
(Luka 12:33-34)
19 “Mlɩmákle atɔ́ yáɩ́ ɔsʋlʋ́ʋ anfɩsʋ. Ɔtɩ́nɛ́ ánfɩ atɛ́plɛ bʋtɔwɩ́ atɔ́, ɩkʋ aná tɔwɩ́ nkanʋ yíntá, awikplu ɛ́ bʋtobwíé wíé obuto wí atɔ́ ánfɩ. 20 Mboún mlɩkle atɔ́ yáɩ́ ɔsʋ́sʋ́. Ɩnʋ mʋ́ á, atɛ́plɛ bʋtamawɩ́ atɔ́, ɩtamawɩ́ nkanʋ, awikplu ɛ́ bʋtamabwíé wíé obuto wí atɔ́. 21 Tsúfɛ́ ɔtɩ́nɛ́á fʋ́ siadɩɛ bʋ a, ɩnʋ́ fʋ́ agywɩɩn tetsíá.
Nyankpʋsa-oyí Ɔkandɩ́ɛ
(Luka 11:34-36)
22 “Ansíbi igyi ɔkandɩ́ɛ há nyankpʋsa-oyí. Nɩ́ fʋ́ ansíbi bʋ alɛ́ á, fʋ́ nyankpʋsa-oyí ámʋ fɛ́ɛ́ bɔ́wankɩ́. 23 Támɛ nɩ́ fʋ́ ansíbi ma alɛ a, fʋ́ nyankpʋsa-oyí ámʋ fɛ́ɛ́ ɩbʋ oklúntɔ. Nɩ́ ɔkandɩ́ɛ ámʋ́ʋ́ ɩbʋ fʋtɔ ámʋ idun a, mʋ́mʋ́ fawíé oklún kpɔnkpɔɔnkpɔntɩtɔ.
Bulu Mʋa Atonyahɛ́ Ɩwɩ Atosunáhɛ́
(Luka 16:13; 12:22-31)
24 “Ɔhaa mɛ́ɛtalɩ́ súm awie anyɔ. Ɔbɔ́dwɛ ɔkʋlɛ, lú ɔkʋlɛ. Ntɛ́ɛ obóbu ɔkʋlɛ, omóobu ɔkʋlɛ. Fʋmɛ́ɛtalɩ́ súm Bulu, súm kɔ́ba.
25 “Mʋ́ sʋ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, mlɩmáhan ɩwɩ tɔ́á mlégyi, tɔ́á mlónu tsiá nkpa pʋ́ tɔ́á mlɛ́dɩdá sʋ. Mbɛ́ɛ, nkpa medéhián dʋn atogyihɛ? Ntɛ́ɛ ɔyʋlʋ́ʋ medéhián dʋn atɔ dɩdáhɛ́? 26 Mlɩkɩ mbubwi, bʋtamadú, bʋtamasɩ́ɛ́tɩ́ wá ɩdantɔ, támɛ mlɩ Sɩ́á ɔbʋ ɔsʋ́sʋ́ tɛhá amʋ́ atogyihɛ. Mlɩmá labi dʋn amʋ́? 27 Mlɩtɔ ma ɔbɛ́talɩ́ han ɩwɩ pʋ́ brɛ́ kpalobí tsɩ́a mʋ nkɛtɔ?
28 “Ntogyi sʋ́ mlɩdɛ́ ɩwɩ háan mlɩ atɔ dɩdáhɛ́ sʋ? Mlɩkɩ alɩá pututɔ-oyí ntswɩ́tswɩ tɛdan. Ɩtamayɔ́ agyʋ́má ntɛ́ɛ lʋ́ atati. 29 Támɛ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, Owíe Salomo, mʋ inya fɛ́ɛ́tɔ́ a, ɔmɛtalɩ́ hɩ́hɩɛ ɩwɩ, wá akɩ́lɛ fɛ́ oyí ntswɩ́tswɩ anfɩtɔ kʋkʋ. 30 Nɩ́ Bulu dɛ́ ɩfá ánɩ́ ndɛ ɩlɩɩ́, ɔkɛ ɩlawú, bawá mʋ́ ogyá tati dɩdá á, ntogyi sʋ́ ɔmɛ́ɛtalɩ́ dɩ́dá mlɩ atati dʋn mʋ́? Mlɩ hógyi mɔtsɔ́!
31 “Mʋ́ sʋ mlɩmáhan ɩwɩ fɩ́tɛ́ mlɩaa, ‘Ntɔ abégyi?’ ntɛ́ɛ ‘Ntɔ abónu?’ ntɛ́ɛ ‘Ntɔ abɛ́dɩdá?’ 32 Ɩ́nɩ aná ɔmátɔ́fɔ bʋtɛsrɩ́ gya nɩ. Mlɩ Sɩ́ ámʋ́ʋ́ ɔbʋ ɔsʋ́sʋ́ ámʋ yin ánɩ́ ɩ́nɩ fɛ́ɛ́ dɛ mlɩ hián. 33 Ɩtɔ́á mlɩgyánkpa dunka gyí, Bulu iwíegyí pʋ́ mʋ yilébwɛ, fówun Bulu ɔbɔ́pʋ ɩ́nɩ fɛ́ɛ́ tsɩ́a mʋ́tɔ́ há mlɩ. 34 Mlɩmásusúu ɔkɛ ɩwɩ. Ɔkɛtɔ asʋ́n igyi ɔkɛ klɛ́. Ekekegyíɛkɛtɔ asʋn wunhɛ ɩtsɔ há ɛkɛ ámʋ.
* 6:13 Ɩ́nɩ bʋ nwʋlʋ́ dada amʋ akʋtɔ: Tsúfɛ́ fʋ́bʋ́ iwíegyí, túmi pʋ́ ɩwɩwankɩ brɛ́ fɛ́ɛ́tɔ́. Amen.