7
Cja̱ car da̱möcja̱ bi dyön car Esteban, bi hñi̱mbi:
―¿Cja cierto ca i jøxqui‑yʉ́?―
Cja̱ bi da̱j ya guegue:
―Nuquiguɛjʉ, cjua̱da̱, nuquiguɛjʉ tada, dyøjma̱jʉ tzʉ ca gu má̱: Ca Ocja̱ ca dí i̱htzibijʉ bi hna ni̱guitjo, bi ña̱hui ca ndom titajʉ car Abraham bbʉ már bbʉjti pʉ jar jöy Mesopotamia, bbʉ jí̱ bbe mí pa pʉ jar jöy Harán. Cja̱ bi xifi: “Gui pøm pʉ jer jöy, gui tzoh quir pariente, cja̱ bú e̱cua jar jöy ca xtá u̱jtiqui,” bi hñi̱mbi. Diguebbʉ ya car Abraham bi bøm pʉ jar jöy Mesopotamia, gá ma jar jöy Harán, cja̱ bú hmʉh pʉ tengu̱ cjeya. Bbʉ már bbʉjti pʉ jar jöy Harán, bi du̱ cár ta car Abraham, cja̱ diguebbʉ ya car Abraham bú ddaxcua jar jöy Canaán, hua jabʉ dí bbʉpjʉ ya, ncja ngu̱ xquí xih ca Ocja̱. Bú ddatzi bi hmʉjcua car Abraham, nu ca Ocja̱ jin te gá uni jöy pa dúr mɛjti guegue, nim pa hna tzi pedazo pʉ jabʉ di hñi̱h quí hua. Pe bi prometebi car Abraham di uni gá herencia nʉr jöy hua jabʉ dí bbʉpjʉ, pa dúr mɛjtijʉ quí bbɛjto cja̱ co cʉ pé ddáa drí ga̱tzi di hmʉy. Nucʉ́, di cjajpi ʉ́r mɛjtijʉ nʉr jöy Canaán. Cja̱ bbʉ mí tsjifi ncjapʉ, nin te bbe mí bbʉh hnár ba̱jtzi car Abraham. Cja̱ pé bi tsjih car Abraham, quí mboxibbɛjto co cʉ ddáa cʉ di ntɛnihui, di möjmʉ hnahño ʉr jöy, pʉ jabʉ jin di mi̱ngu̱jʉ. Nupʉ, di hmʉjti pʉ cuatrocientos año, cja̱ cʉ mi̱ngu̱ pʉ di cjajpijʉ di pɛjpi‑cʉ́ göhtjo ʉ́r vida. Di pɛjpijʉ gá fuerza cja̱ dé di ttʉnijʉ. Ca Ocja̱ guejtjo bi xih car Abraham: “Nugö, xtá ɛmbi cár castigojʉ cʉ mi̱ngu̱ jar jöy‑ca̱, como nucʉ́, xta cjajpi quir mboxibbɛjto da pɛjpijʉ gá fuerza. Cja̱ bbʉ ya xtrú ncastiga cʉ cja̱hni‑cʉ, nubbʉ́, xtu pøh quir mboxibbɛjto, du e̱cua nʉr jöy hua, da nzojquigö ʉ́r Cja̱a̱‑guigö, cja̱ da dɛnguigö‑cʉ.” Bi ma̱ ncjapʉ ca Ocja̱. Diguebbʉ ya, ca Ocja̱ bi dyøtihui car Abraham hnar acuerdo, bi xifi mí nesta di ncuajtibi hnar seña cár cuerpo, co guejti quí cuerpo quí ba̱jtzi co quí bbɛjto, göhtjo co ni cʉ pé ddaa cʉ drí ga̱tzi di hmʉy, göhtjo cʉ di hñøjø. Cja̱ bbʉ mí hmʉh car Isaac, cár ttʉ car Abraham, bbʉ mí zʉ jña̱jto mpa, car Abraham bi dyøhtibi car seña ca xquí ma̱n ca Ocja̱. Guejtjo, bbʉ mí hmʉh car Jacob, cár ttʉ car Isaac, bi ncuajtibi car seña‑ca̱ jár cuerpo hne̱je̱. Cja̱ guejti car Jacob, bbʉ mí hmʉh cʉ doce quí ttʉ, tzʉdi, cʉ ndom titajʉ, bi ncjajpi‑cʉ car seña‑cá̱ hne̱je̱, pa di mbe̱nijʉ, mí cja̱hni ca Ocja̱ göhtjo‑cʉ.
Nu quí ttʉ car Jacob mí ʉjʉ ca hnár cjua̱da̱jʉ ca mí tsjifi múr José, cja̱ bi möjʉ‑ca̱, gá ttzix pʉ jar jöy Egipto. Nu ca Ocja̱ mí yojmi car José, mí fötzi. 10 Masque bi sufri rá ngu̱ car José, ca Ocja̱ bi gʉhtzibi göhtjo ca mí sufri cja̱ bi uni mfe̱ni már zö, pa gá ndo mba̱di ja nguá pɛjpi car rey. Eso, bi nu̱ rá zö car rey ca mí mandado pʉ jar jöy Egipto. Guegue‑ca̱ mí tsjifi múr Faraón. Bi hñi̱tzi gá gobernador car José pa di möx cár jmandado. Guejtjo bi hñi̱tzi pa di cca̱htibi cár ngu̱ cja̱ co göhtjo cʉ mí pɛhtzi.
11 Nu cʉ pa‑cʉ́, bi ncja hnar tju̱ju̱, göhtjo jar jöy Egipto co guejti pʉ jar jöy Canaán. Mí ndo tu̱ntju̱ cʉ cja̱hni, cja̱ cʉ ndom titajʉ, quí cjua̱da̱ car José, jin te mí tötijʉ pa di zijʉ. 12 Cja̱ bbʉ mí dyøh car Jacob, már cja trigo pʉ Egipto, bi gu̱h quí ttʉ, cja̱ nucʉ́ bi möjmʉ Egipto hnar primera vez, bú töjmʉ trigo, cja̱ pé gá ngojmʉ Canaán. 13 Cja̱ bbʉ mír möjmʉ pʉ Egipto ca xtrá yo vez, car José bi xih quí cjua̱da̱ to mí guegue. Nubbʉ́, cja bi ba̱h car rey Faraón guejti car José múr israelita cja̱ múr cjua̱da̱jʉ cʉ once hñøjø cʉ xcuí hñe̱jmʉ Canaán pa gá ndöjmʉ trigo. 14 Diguebbʉ ya, car José bú pɛmpi ʉr jña̱ car Jacob, cár ta, di hñe̱h pʉ jar jöy Egipto göhtjo co quí familia. Ya xi mí setenta y cincojʉ. 15 Bbʉ mí dyøj ya‑cá̱ car Jacob, bi ma gá ma pʉ Egipto, bi zitzi göhtjo quí familia. Bú hmʉjti pʉ hasta gue bbʉ mí du̱. Cja̱ hne̱h quí cjua̱da̱ car José, cʉ ndom titajʉ, bú tu̱jʉ pʉ Egipto hne̱je̱. 16 Nu car Jacob co quí ttʉ, jin gá hñöh pʉ jar jöy Egipto. Bi hnu̱htzibi quí ndodyojʉ, gá ma pʉ jar jñi̱ni Siquem, ya bú hñöjmʉ pʉ. Bi ttʉtijʉ jar cueva ca xquí dön car Abraham. Guegue‑ca̱ xquí dömbi cʉ́m Hamor cʉ mí bbʉjma̱ja̱ pʉ Siquem.
17 Nu cʉ pé dda cja̱hni israelita, göhtjo már bbʉjti pʉ Egipto. I tzʉdi, quí bbɛjto cʉ doce quí ttʉ car Jacob, co quí mboxibbɛjto, cja̱ co ni cʉ pé ddaa cʉ pé xcuí hmʉh pʉ. Bú déjʉ pʉ Egipto rá ngu̱ cjeya, cja̱ bi nxa̱ntijʉ rá ngu̱. Pe ya xi mbá e̱h car tiempo ca xquí ma̱n ca Ocja̱, xquí xih car Abraham, cierto di bøm pʉ jar jöy Egipto cʉ cja̱hni cʉ xtrú hñe̱ jár cji guegue. Menta má tjoh cʉ cjeya, más má nxa̱nti quí familia car Jacob pʉ jar jöy Egipto. 18 Cʉ pa‑cʉ, bi ñʉti pé hnar rey, bi mʉdi bi mandado pʉ jar jöy‑ca̱. Car rey‑ca̱ jí̱ xquí zʉdi di meya ca ndor José, cja̱ mí ʉhui cʉ cja̱hni cʉ xcuí hñe̱ jár cji car José, tzʉdi, cʉ cja̱hni israelita. 19 Múr jiöjte car rey‑ca̱. Mí øhtibi ca rá nttzo cʉ ndom titajʉ. Mí jon car manera ja drí pun cʉ cja̱hni israelita. Bi bbɛjpi‑cʉ di mótijʉ jar ndo da̱tje quí tzi ba̱jtzi cʉ cja xquí hmʉy, göhtjo cʉ mí hñøjø, pa ncjapʉ drí mpunijʉ. 20 Bbʉ ya xquí jmandado cʉ cja̱hni israelita di dyøte ncjapʉ, bi hmʉh car Moisés. Már tzi zö guegue, cja̱ ca Ocja̱ mí ndo ne. Cár ta co cár me car Moisés bi hña̱guihui jñu̱zna̱ pʉ mbo ʉ́r ngu̱hui. Cja̱ bbʉ ya jí̱ mí jogui di hña̱guihui pʉ, 21 nubbʉ́, bi götihui hnar tzi canista, bú tzoguihui hnanguadi car da̱tje, pʉ jar deje, pʉ jabʉ már jø cʉ tule. Nu cár tti̱xu̱ car rey pʉ Egipto bi döti car tzi ba̱jtzi. Bi gʉtzi cja̱ bi dɛx pʉ jár ngu̱ car rey. Bi tede ncjahmʉ mero dúr ttʉ guegue. Bi ncjapʉ gá te car Moisés pʉ jár ngu̱ car rey. 22 Cja̱ bi nxöh car Moisés göhtjo ca mí pa̱h cʉ́m Egipto. Mí ndo pɛhtzi mfe̱ni rá zö, már zö nguá ña̱, cja̱ már zö ca mí øte, eso, mí ndo tti̱htzibi.
23 Cja̱ bbʉ ya xi mí pɛhtzi cuarenta año car Moisés, bi mbe̱ni di ma du cca̱hti quí hñohui, tzʉdi, cʉ́m Israel. 24 Cja̱ bi cca̱hti hna quí mi̱nga̱‑israelitajʉ, már ntu̱jnihui hnar mi̱ngu̱ Egipto, cja̱ bi ttʉn car israelita. Nubbʉ́, car Moisés bi möx cár hñohui, bi hna möhti car mi̱ngu̱ Egipto, bi cohtzibi ca xquí ʉn car israelita. 25 Mí mbe̱ntsjɛ car Moisés, ca Ocja̱ xquí hñi̱tzi pa di gʉjqui quí mi̱nga̱‑israelitajʉ pʉ jáy dyɛ car rey pʉ Egipto. Guejtjo mí mbe̱ni, ya xi mí pa̱h cʉ israelita, guegue di möx‑cʉ́ pa di hmʉpjʉ libre. Nu cʉ pé dda israelita jin gá mba̱dijʉ te mí ne di dyøti car Moisés. 26 Ca xní cja yojpa, car Moisés pé bi cca̱hti yojo quí mi̱ngu̱, már ntu̱jnitsjɛhui. Bi ma bú juejque, bi hñi̱mbihui: “Nuquɛhui, ñø, guí ncjua̱da̱hui, ¿dyoca̱ guí ntu̱jnitsjɛhui?” 27 Nu car hñøjø ca már cjajpi ʉ́r dyɛ cár hñohui, bi un car Moisés hnar ntu̱jqui cja̱ bi dyöni: “¿Toca̱ xí hñi̱xquiguɛ gúr nzöya pa gui mandadoguije? 28 ¿Casʉ guí ne gui pöjtiguigö, ncja ngu̱ xquí pöhti ca hnar mi̱ngu̱ Egipto má̱nde?” Bi hñi̱mbi ncjapʉ. 29 Bbʉ mí dyøj ya ca̱ car Moisés, exque bi ddah pʉ. Bi ma pʉ jar jöy Madián, pʉ jabʉ jí̱ mí jmeya. Pʉ jar jöy‑ca̱ bi döti cár bbɛjña̱ cja̱ bi hmʉh cʉ yojo quí ttʉ pʉ.
30 Cuarenta año bú de car Moisés pʉ jar jöy Madián. Ca hnajpa, má dyo pʉ jabʉ jin to mí hña̱ni, pʉ jar ttøø ca i tsjifi Sinaí, cja̱ bi jianti hnár anxe ca Ocja̱. Bi jianti ca hnar za gá hmi̱ni, már zø, cja̱ hni̱, múr ángele már bböh pʉ, már ncju̱jtitjohui car tzibi. 31 Nu car Moisés ya, bbʉ mí jianti‑ca̱, bi ndo hño ʉ́r mʉy, cja̱ bi guati pʉ pa di cca̱hti te múr bɛh ca̱. Bbʉ ya xi má cuati jar za, bi dyøh hnar jña̱ már nzo guegue, már i̱mbi: 32 “Guejquigö dú Ocja̱‑gö. Mí nzojqui qui ndor tita, car Abraham, cja̱ co car Isaac, cja̱ co car Jacob.” Bbʉ mí dyøj ya‑ca̱ car Moisés, bi ndo ntzu̱, hasta mí jua̱. Mí tzu̱ ja drí cca̱hti ca to már nzofo. 33 Cja̱ pé bi xih ca Ocja̱, bi hñi̱mbi: “Ccohti quir zɛxtji, porque rá nttzu̱jpi nʉr jöy nʉ jabʉ guí bböy. Guejquigö ya xcár cuajquigö. 34 Nugö dí pa̱di göhtjo cʉ te rá ncjajpi cʉm cja̱hni. Rá ndo sufri‑cʉ pʉ jar jöy Egipto. Xtú øde, rá ndo da̱ntzi cʉm cja̱hni. Eso, xtú ca̱y pa gu ma cjʉjqui pʉ jabʉ rá sufrijʉ. Guehquiguɛ gu cu̱hqui grí ma Egipto pa gu cjʉjqui pʉ cʉm cja̱hni.” Ncjapʉ gá xih car Moisés ca Ocja̱.
35 Nu cʉ cja̱hni israelita, ya xquí zanijʉ car Moisés, ya xquí xijmʉ: “¿Toca̱ xtrú hñi̱xquiguɛ gá nzöya pa güi mandadoguije?” Pe nde̱jma̱ xquí tti̱x car Moisés pa di mandadobi quí cja̱hni ca Ocja̱ cja̱ di gʉjqui pʉ jabʉ már sufrijʉ. Gue car Tzi Ta ji̱tzi xquí un cár cargo. Ca hnár anxe ca Ocja̱ bi hna ni̱guitjo pʉ jabʉ mí jø hnar za gá hmi̱ni cja̱ bi nzoh car Moisés, bi gu̱y di ma pʉ Egipto pa di mandadobi cʉ cja̱hni israelita cja̱ di gʉjqui pʉ jar jöy‑ca̱. 36 Diguebbʉ ya, car Moisés bi ma gá ma pʉ Egipto, bú föx cʉ israelita. Cja̱ bi dyøti milagro rá ngu̱ pʉ jar jöy‑ca̱. Guejtjo bbʉ mí gʉjqui cʉ cja̱hni pʉ, bi ndo ni̱gui cár ttzɛdi ca Ocja̱. Bbʉ mí ddaxjʉ car Mar Bermejo cʉ israelita, bi cja Ocja̱ bi nxa̱ntzi cʉ deje, cja̱ guegue‑cʉ́ bi hñojʉ pʉ jabʉ mí bbʉjma̱ja̱ car deje, ncjahmʉ dur hñu̱ már hñoni. Cja̱ pé bi hño cʉ cja̱hni israelita, yojmi car Moisés, pʉ jabʉ jin to mí hña̱ni. Bú dejʉ pʉ cuarenta año. Cʉ cjeya‑cʉ, car Moisés segue mí øti milagro co cár ttzɛdi ca Ocja̱. 37 Guegue car Moisés bi xih cʉ́m Israel, bi hñi̱mbijʉ: “Cʉ cjeya cʉ ba e̱je̱, ca Ocja̱ cam Tzi Jmu̱jʉ da hñi̱x ca hnam hñohuijʉ pa drí nzohquijʉ, da xihquijʉ ja ncja ga mbe̱ni guegue, ncja ngu̱guigö dar xihquijʉ. Bbʉ xtu e̱h‑ca̱, da nesta gui dyøjtijʉ.” 38 Guegue car Moisés mí mandadobi göhtjo cʉ cja̱hni israelita bbʉ mí dyojʉ pʉ jabʉ jin te mí po deje. Guejtjo bi bøx pʉ jar ttøø Sinaí, cja̱ bbʉ mbí bbʉh pʉ, bú ca̱h hnar anxe, bi ña̱hui, bi un car ley ca xcuí hñe̱h ca Ocja̱. Cja̱ car Moisés pé bi xih cʉ ndom titajʉ ja mí ncja car ley‑cá̱. I ma̱m pʉ jar ley, ja ncja di hmʉj yʉ cja̱hni pa drí dɛn ca Ocja̱ cja̱ pa drí hmʉpjʉ rá zö.
39 Nu cʉ ndom titajʉ, jin gá ne gá dyøjtijʉ car Moisés. Guegue‑cʉ́ bi ʉjʉ cja̱ bi zanijʉ‑cá̱. Ya xi mí nejʉ pé drí gojmʉ pʉ jar jöy Egipto. 40 Eso, bi nzojmʉ car Aarón, cár cjua̱da̱ car Moisés, bi xijmʉ: “Gui dyøti ya cʉ dda cjá̱a̱, tzödi ca da u̱jtiguijʉ car hñu̱ pʉ jabʉ gu möjö. Ngu̱ ya xí bbɛh car Moisés, masque guegue‑ca̱ xpá ngʉguijʉ pʉ Egipto. Pe nuya, ya jin dí pa̱dije te xpá ncjajpi‑cá̱.” Ncjapʉ gá ma̱n cʉ cja̱hni. 41 Nubbʉ́, car Aarón bi möx cʉ cja̱hni, bi dyøtijʉ hnar tzi nda̱nitjo gá oro, cja̱ bi möhtijʉ cʉ dda zu̱we̱, bi ña̱htibijʉ car ídolo. Cja̱ bi dyøtijʉ mbaxcjua, bi hñi̱htzibijʉ car ídolo ca xquí dyøtitsjɛjʉ. 42 Nubbʉ, ca Ocja̱ bi jiɛh cʉ cja̱hni‑cʉ, ya jin gá ne gá nu̱‑cʉ. Cja̱ guegue‑cʉ más bi ndo wembijʉ ca Ocja̱. Bi mʉdi bi nda̱nejʉ cʉ tzø, car za̱na̱, car jiadi. Bi ncjapʉ gá nzʉh ca hnar palabra ca xquí ma̱n cʉ dda quí jmandadero ca Ocja̱, pʉ jabʉ i ma̱, i̱na̱:
Nuquɛjʉ, guí mi̱ngu̱jʉ Israel, bbʉ ngüí dyojʉ pʉ jabʉ jin to mí hña̱ni cʉ cuarenta año, nguí ndo pöhtijʉ zu̱we̱, nguí ndo ña̱jtiguijʉ‑cʉ.
¿Casʉ guí ma̱jmʉ, guejquigö nguí ndo i̱zquigöjʉ, bbʉ? Dí ma̱ngö ji̱na̱.
43 Nugö, dí ma̱ngö, hnahño cjá̱a̱ nguí i̱htzibijʉ.
Nguí i̱htzibijʉ car ídolo Molóc, como nguí tu̱htzibijʉ cár tzi ni̱cja̱,
Guejti car cjá̱a̱ ca i tsjifi Renfán, nguí ja̱htzibijʉ cár tzø.
Nu cʉ cja̱a̱‑cʉ́, ídolotjo cʉ xquí dyøtitsjɛjʉ pa güi nda̱nejʉ.
Por rá nguehca̱ gú hñe̱me̱jʉ cʉ cja̱a̱‑cʉ́, cja̱ nu̱guigö, jin guí hñe̱me̱guijʉ,
Nuya, gu fonquiquijʉ hua nʉr jöy hua jabʉ xtú ddahquijʉ,
Da ttzixquijʉ yapʉ, pa grí hmʉpjʉ pʉ rí ncjapʉ jar jöy Babilonia.
Ncjapʉ gá ma̱n ca Ocja̱ pʉ ja libro cʉ bi dyøti cʉ profeta.―
44 Cja̱ pé bi ma̱n car Esteban:
―Cʉ ndom titajʉ, bbʉ mí dyo pʉ jar desierto, mí pɛhtzijʉ hnar ngu̱ pʉ jabʉ di guatijʉ ca Ocja̱ cja̱ di nzojmʉ, como mí bbʉh pʉ car templo gá xifani, mí tsjifi car tabernáculo. Guehpʉ mí bbɛhtzi cʉ me̱do pʉ jabʉ mí ju̱x car ley. Ca Ocja̱ xquí mandado di ttøti car templo‑ca̱. Bbʉ mbú ña̱hui car Moisés pʉ jar ttøø, bi u̱jti hnar ntsjøjque cja̱ bi xifi di cjajpi pʉ car tabernáculo. 45 Nu quí ba̱jtzi cʉ cja̱hni cʉ güí bøm pʉ jar jöy Egipto, bú e̱jmʉ hua jar jöy Canaan, guá ndu̱jʉ car tabernáculo. Cʉ cja̱hni‑cʉ́, mbá yojmʉ car Josué. Bbʉ mí zøjmʉ hua, már bbʉjcua rá ngu̱ cʉ hnahño cja̱hni, cja̱ nucʉ́, jí̱ mí tzu̱ ca Ocja̱. Nu ca Ocja̱ bi möx cʉ ndom titajʉ pa gá mfongui cʉ cja̱hni‑cʉ́ cja̱ pa gá ñʉjmʉ hua nʉm jöygöjʉ. Car templo gá xifani mí bbʉjti hua nʉr jöy hua, hasta gue bbʉ mí mandado car rey David. 46 Car David mí ndo i̱htzibi ca Ocja̱, ncja ngu̱ nguá hñi̱htzibi ca ndór tita, car Jacob. Ca Ocja̱ mí ndo ne car David, hne̱je̱, cja̱ nucá̱ bi dyöjpi ʉr tsjɛjqui di jiøhmpi hnár templo gá me̱do. 47 Pe jí̱ mí gue car David ca bi xox cár templo ca Ocja̱. Nu cár ttʉ ca mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Salomón, nucá̱ bi jiøhmpi cár templo ca Ocja̱. 48 Nu ca Ocja̱ ca dí i̱htzibijʉ, jin gur cja̱hni ncjaguigöjʉ. Guegue bí bbʉh pʉ jar ji̱tzi. ¿Ja ncja di hmʉ guegue hnar ngu̱ digue yʉ xí dyøti yʉ cja̱hni? Guehca̱ bi ma̱n ca hnár jmandadero ca Ocja̱ pʉ jar Escritura. I ma̱ ncjahua, i̱na̱:
49 I ma̱n car Tzi Ta ji̱tzi: “Nʉr ji̱tzi i jñɛjmi ncja hnar tju̱jnitjo hua jabʉ dí ju̱tzi,
Cja̱ nʉr mundo i sirvegui pa dár i̱j yʉm hua.
Nuquɛjʉ, guí cja̱hnijʉ, ¿ja ncja grí jiøbiguijʉ hnar ngu̱ grá ntzögöbbe?
¿Cja guí pa̱dijʉ ja di ncja car ngu̱ pʉ jabʉ gua tzöyagö?
50 ¿Cja jin dú øtigö göhtjo yʉ i bbʉy?”
Ncjapʉ ga ma̱n ca Ocja̱ pʉ jar Escritura.―
51 Cja̱ pé bi ma̱n car Esteban:
―Nuquiguɛjʉ, guí israelitajʉ, jin guí ne gui dyøjtijʉ ca i ma̱n ca Ocja̱. Göhtjo ʉr vida guí ncjajʉ pʉ. Guí cojti quir gu̱jʉ pa jin gui dyødejʉ ca i xihquijʉ guegue. Göhtjo ʉr vida guí ntøxtijʉ car Espíritu Santo, ncja ngu̱ nguá dyøti qui ndor titajʉ, ya má yabbʉ. 52 Qui ndor titajʉ dé mí øhtibijʉ tu̱jni quí jmandadero ca Ocja̱. Guegue‑cʉ mí ma̱jmʉ, di hñe̱h ca hnar hñøjø ca di hñi̱x car Tzi Ta ji̱tzi pa di möxquigöjʉ. Nucá̱ jin te di tu̱‑ca̱. Nu qui ndor titajʉ mí pöhti quí mɛfi ca Ocja̱ cʉ mí nzojmʉ. Cja̱ bbʉ mí zøh ca hnáa ca xquí jma̱ di hñe̱je̱, nuquɛjʉ, gú döjʉ jáy dyɛ cʉ cja̱hni cʉ bi möhtijʉ. 53 Guehquiguɛjʉ, bi ttahquijʉ car ley güí hñe̱ ji̱tzi. Bú ja̱ cʉ ángele pa güi tɛnijʉ, pe nde̱jma̱ jin gú dyøjtijʉ.― Bi ma̱ ncjapʉ car Esteban.
Muerte de Esteban
54 Cʉ cja̱hni cʉ már øde, bbʉ mí dyøj nʉr palabra‑nʉ, bi ndo ntsjeyajʉ, bi ndo zøti ʉ́r mʉyjʉ, bi ndo ʉjʉ car Esteban. 55 Nu car Esteban ya, mí ndo yojmi car Espíritu Santo. Bi nøhtzi jar ji̱tzi, bi jiantibi cár tjay ca Ocja̱. Guejtjo bi jianti car Jesús, mbí bböjti pʉ jár jogui dyɛ car Tzi Ta ji̱tzi. 56 Bi ma̱n car Esteban, bbʉ:
―Jiantijma̱jʉ, dí janti nʉr ji̱tzi xí xogui, cja̱ bí bbʉh pʉ ca hnar cja̱hni ca bú bbɛjni hua jar jöy. Bí bböh pʉ jár jogui dyɛ car Tzi Ta ji̱tzi.― Ncjapʉ gá ma̱ guegue.
57 Nubbʉ́, cʉ möcja̱ cja̱ co cʉ tita cʉ már øjmʉ, bi ndo majmʉ, xní gojti quí gu̱jʉ. Bi gʉjʉ ʉr ddiji, bi ma bú tzʉdijʉ car Esteban. Mí ndo tsjeyajʉ, como mí i̱na̱jʉ, ¿dyoca̱ rí jɛquihui ca Ocja̱ car Jesús? 58 Bi gʉjquijʉ car Esteban jar jñi̱ni, bi jøjti cʉ ndo me̱do pa di möhtijʉ. Cʉ testigo cʉ bi jøjtijʉ cʉ me̱do bi møh quí da̱jtu̱ cʉ mí pötijʉ, bi zojmʉ pʉ jáy hua ca hnar ba̱jtzi hñøjøtjo, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Saulo. 59 Bbʉ már ccajnijʉ car Esteban, guegue bi nzoh ca Ocja̱, bi xifi:
―Nuquɛ, ʉm Tzi Jmu̱qui Jesús, gui cuajti tzʉ nʉm tzi mʉy.―
60 Diguebbʉ ya, bi nda̱ndiña̱jmu̱, pé bi ndo mahti nzajqui, bi hñi̱na̱:
―Nuquiguɛ, Tzi Jmu̱, jin gui castiga yʉ cja̱hni por rá nguehca̱ xcá möjtigui.―
Bi guaj ya bi ma̱ ncjapʉ, cja̱ diguebbʉ ya, rá zö gá ndu̱.
Saulo persigue a la iglesia