10
Piyɛɛ yɛ Kɔrinɛɛ kɛyɔ hɑ
Utisi unyinɛ yɛɛ pɛɛ Sesɑree-pɔ we, ɑpi yɛ u séi rɛ Kɔrinɛɛ. U pɛɛ Rɔm usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ unyinɛ lɛ. U pɛɛ pisoi pílɛ kutɔpilee uwɛ́ɛ́sɛ lɛ. U nɛ ukɛyɔ nnɛ́í yɛ pɛɛ Uléécɑɑ likɔ́ lɑlɛ. U yɛ pɛɛ píwɛkɔɔ́ ulikɔ́ mɛyɑ̃́ hɛkɛsilɛ un kɔ mɛsɛ́rɛ Uléécɑɑ yɑ́ɑ́si. Kɛyɑ́ɑ kɛnyinɛ kuu kɛtúŋɛ́cɔ mɛtɑɑni kumúŋɛ́ Uléécɑɑtumɛ unyinɛ mɛ́yɛnɛ mɛnyinɛ-i yɛ̃́ cɑ́kɑ́-cɑ́kɑ́. Uléécɑɑtumɛ uyɛ̃ uu ukɛyɔ-i lompɔ uu u séi rɛ Kɔrinɛɛ! Kɔrinɛɛ uu pɛɛ iwɑmɛ nɛ uléécɑɑtumɛ uyɛ̃ n nyɑ́nɛi uú nɛ u pisɛ rɛ: Nɛ mɛyo-mɛ, Upíimɑ? Uléécɑɑtumɛ uu u pɛsɛ rɛ: Uléécɑɑ yɛ ipɔ́welɛ konlɛ uu kɔ lɛ̃ kɑɑ píwɛkɔɔ́ n lɛ́ni yɛnu. Úu yɛ́ pɔ́ pɑlɛi. A nkpéni pisoi tũ pikɛ́ hɑ Yɑfɑ-pɔ utisi uyɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ Simɔɔ ɑpi kɔ rinyiri u hɛ rɛ Piyɛɛ séemɛ. Ukónɛfukɛi uyɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ Simɔɔ kɛyɔ-i kuú we mínimɑɑ ritimɛ-pɔ. Kɛ uléécɑɑtumɛ uyɛ̃ uu lɛ̃ n símisi uu tɔ́mpɔ, Kɔrinɛɛ uu upikɛikɔ́ pitɛ́ pinyinɛ séi. Ukutɔpilee kɛ́mɛɛ usɔ́ɔ́cɑ unyinɛ yɛ pɛɛ Uléécɑɑ likɔ́ lɑlɛ ńsɔnɛ. Uu kɔ uyɛ̃ séi. Uu lɛlɛɛ n wɑ nnɛ́í pi kɛɛni uu pɛɛ Yɑfɑ-pɔ pi tum.
Ai ncée pi weesi pin Yɑfɑ lɑpɔ. Piyɛɛ uu ituŋɛ kɛcírɛ kumúŋɛ́ kɛ́yɔ cɑ́cɑ́ ipirɑɑ yopoi rɛ ukɛ́ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si. 10 Nkṹ nn u wɑi uu rɛ u yɛ́ ilukɛ li. Kɑpi ń we pin ilukɛ iyɛ̃ wɑi, ɑi u wɑi yɑrɛ kɛnípɛɛhee. 11 Uu yɛ́nu kɛyómɛ kɛn wúkulɛlɛ̃, linyinɛ lin cɛpimɛlɛ ɑí nɛ kɛteni-i tuiri yɑrɛ kusɑ́ŋɑ́ɑ́ mɑɑmɑɑ kunyinɛ kɑpi n tɑ́ŋɛ pin kuɑtimɛ kɛnɑ mulɛilɛ̃. 12 Ánɑ ɑnɑ likɔ́ nní ncɔpuri nɛ lɛlɛɛ m múŋui ncɔpuri nɛ sinúipi ncɔpuri yɛɛ pɛɛ kɛmɛ́ɛ we. 13 Ai rinɔ́ɔ u mɑɑri rɛ: Piyɛɛ, ɑ yisi, ɑ kṍ ɑɑ le. 14 Piyɛɛ uu rinɔ́ɔ pɛsɛ rɛ: Kɑ́sɑ, ɑ́m píkɑi irɔ́sé kɛ́mɛɛ icírí inyinɛ lukɑɑlɛ̃, Upíimɑ! 15 Ai kɔ mɛlírũ pimɑ́ɑ u kpɑ́ rɛ: Lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uú ḿ mɑɑ rɛ lilukɛ-lukɛ, pɑ́ɑ kɑpɛ li mɑɑ rɛ icírí. 16 Mɛpehẽ mɛtɑɑni kɑi lɛ̃ wɑ, ɑi pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ kusɑ́ŋɑ́ɑ́ kpɛ̃ kɛyómɛcɑɑ-mɛ̃ kpíípɔ.
17 Piyɛɛ uú n we un umɛcirɛ písɛi rɛ mɛ́yɛnɛ mɛ̃ ɑsei yɛ nkpéni ɑ́ye. Likumúŋɛ́ kpɛ-i, pisoi pɛ̃ kɛ Kɔrinɛɛ uu n tumpɔ pɔ́ɔn Simɔɔ kɛyɔ wɛ́lɑɑpɔ ɑpí nɛ kɛripoo tuipɔ mɛsɛ nɛ mɛsɛ. 18 Api séi ɑpi pisɛ rɛ kei kɛ Simɔɔ kɑpi rinyíri n hɛ rɛ Piyɛɛ uú wee? 19 Piyɛɛ un we un mɛyɛ́nɛ mɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ músu, Nfɑ́ɑsɔnɛ nn u mɑɑ rɛ: Pitisi pitɑɑni pinyinɛ yɛ mpí pin pɔ́ wɛ́ɛ́si. 20 A yisi ɑ ricɛpipɔ, nɔ́ nɛ pɛ̃ ɑni mɛsɛ nɛ mɛsɛ tɔ́mpɔ. Nɛ́ɛ pi tumpɔ. 21 Kei kɛ Piyɛɛ uu pɛɛ súipɔ uu pitisi pɛ̃ mɑɑ rɛ: Nɛ́ɛ Piyɛɛ uyɛ̃ kɑni n wɛ́ɛ́si. Nɛ́ɛ usoi uyɛ̃ kɑni n wɛ́ɛ́si. Nɛ mɛyo-mɛ? 22 Api rɛ: Rɔm usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ Kɔrinɛɛ yɛɛ rɔ́ tummɛ. U usoi kɛcirɛ lɛ, un kɔ Uléécɑɑ pɑkɑrɛlɛ̃. Pisuifi nnɛ́í yɛ ukɛcɑ́ɑ́ ńsɔnɛ símisilɛ. Uléécɑɑtumɛ unyinɛ yɛɛ u símisi rɛ ukɛ́ pɔ́ sée ɑɑ́ hɑ ukɛyɔ-i nfɑsimɛ́ kɑɑ m mɑ́mɛ u símisi. 23 Piyɛɛ u kɛ́yɔ pi tɑni uu kulee pi hɛ ɑpi finɛ. Kɑi kóso n weesi, uu yisi uu pi tiki ɑpi kɛsẽ́ tɔ́mpɔ. Pimɑ́rɛcɔ pinyinɛ pɛɛ Yɑfɑ-i ń we pɔ́ɔ kɔ yisi ɑpi u sɑruni. 24 Liukóso kɑpi Sesɑree tu, Kɔrinɛɛ un ukɛyɔ-i upikɔ́ nɛ upisɑnɛ cɑ́pinɛlɛ̃ un nɛ pi mɛ̃́. 25 Kɛ Piyɛɛ uu n tuipɔ, Kɔrinɛɛ uu u tɛ́pɛi, uu wúlɑ nɛ kɛtẽ-pɔ uú nɛ ipɑkɑrɛ u yɑ́ɑ́si. 26 Piyɛɛ uu u yukusɛ uu nyɛrɛsɛ uu rɛ: A yisi ɑ nyɛrɛ! Nɛ̃́ nɛ kɔ kɛsoipipi lɛ. 27 U nɛ Kɔrinɛɛ pin lɛ̃ ifɑɑci wɑi uú hɑ nɛ kɛ́yɔ lompɔ, uu lɛɛpɔ pisoi pin cɑ́pinɛlɛ̃ kulúi 28 uu pi mɑɑ rɛ: Nɔ́rinɛ́cúruu yɛ nyulɛ rɛ Usuifi úu ncée mɑ́ upiyomɛyɑ́hɑɑ nnyɑ, u nɛ mpuri sɑnɛ ukɔ́ unyinɛ pikɛ́ n sɔ́nɛ, nɛ́ɛ ukɛ́ yɛ ukɛyɔ rilóólú. Amɑ́ Uléécɑɑ yɛ nɛ̃́ símisilɛ rɛ ɑ́i nyɑḿ tɛ kɛ́ m músu rɛ unyinɛ yɛ icírí nɛ́ɛ úkpɛrinkpɛkɔɔ́. 29 Lɛlɛɛ tíyɛsɛ, kɑni kɛnɛ́mɛɛ n tumpɔ rɛ pikɛ́ nɛ́ sée, ɑ́m nkpɑ́ni pipɑ́kɑ́-pɑ́kɑ́ peẽ. Nɛ lɑ kɛ́ nkpéni nɔ́ pisɛ rɛ ń-ye kɑní nɛ nɛ́ séi? 30 Kɔrinɛɛ uu pɛɛ rinɔ́ɔ u yɔ́su rɛ: Siyɑ́ɑ sinɑ yɛ nsí kɑm ituŋɛ nnyí icɔ-i, kɛtúŋɛ́cɔ mɛtɑɑni kumúŋɛ́ nkú-i kɛnɛ́yɔ-i we nɛn kɛyómɛ yɑ́ɑ́si. Mɛsɛ nɛ mɛsɛ, ɑḿ pɑí utisi unyinɛ un ilũ tɑnɑɑlɛ̃ in tɛ́lu un nɛ kɛnɛ́kúrí nyɛnu. 31 Uu nɛ́ mɑɑ rɛ: Uléécɑɑ yɛ ipɔ́welɛ yɔsilɛ, Kɔrinɛɛ. U lɛ̃ kɑɑ lipɔ́kɔ́ pisoi n hɛkɛsi yɛnlɛ. 32 Lɛ̃ nnyɑ, ɑ pisoi tũ pikɛ́ hɑ Yɑfɑ-pɔ Simɔɔ kɑpi rinyíri n hɛ rɛ Piyɛɛ séemɛ. Ukónɛfukɛi uyɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ Simɔɔ kɛyɔ-i kuú we mínimɑɑ ritimɛ-pɔ! 33 Am pɛɛ mɛsɛ nɛ mɛsɛ pisoi tumpɔ rɛ pikɛ́ pɔ́ séemɛ. Li nɛ́ lɑrisilɛ hɑ́i rɛ pɔ́ kɑ. Ntɔ́nɛ́í mmú, Uléécɑɑ inipɛɛ-i kɑri nkpéni nní we, tɔn kutu cɔlɛ̃ tɔkɛ́ kṍ tɛ ń-ye kɛ Upíimɑ uu pɔ́ mɑ́ɑmɛ rɛ ɑ rɔ́ símisi.
Anɔ́ɔ kɛ Piyɛɛ uu Kɔrinɛɛ kɛyɔ-i ḿ mɑ
34 Kei kɛ Piyɛɛ uu pɛɛ rinɔ́ɔ yɔsí uu rɛ: Nkpéni kɑm mɛyíkíyiki kṍ tɛ Uléécɑɑ úu pisoi nɛ picɔ kóólɛnɛ. 35 Ḿpɑ́ mpuri ń-ye ukɔ́ yɛ kpére u pɑkɑrɛlɛ̃ un ɑsei tikilɛ̃, u yɛ liute n lɑlɛ. 36 Yeesu Kirisi kuu tummɛ rɛ ukɛ́ Isirɑyɛɛli pikɔ́ Nsímɛ́ Kɛcirɛ símisi rɛ u nɛ nkíŋniŋɛ pi kɑ. Yeesu Kirisi uyɛɛ pisoi nnɛ́í Upíimɑ. 37 Kɛ Yohɑni uu Nléécɑɑsimɛ́ piyóó nɛ pisoi píniwolɛ ḿ mɑsí, nɔ yɛnlɛ lɛlɛɛ Kɑlilee kɛteni-i n wɑ ɑí hɑ nɛ Yutee kɛtẽ nnɛ́í yɔ́su. 38 Uléécɑɑ yɛ pɛɛ Nɑsɑrɛti ukɔ́ Yeesu kɛpirɛ welɛ. U pɛɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ ukɛmɛɛ wɑlɛ nn ńnɑŋɛ u hɛ, un nɛ ḿpɑ́ yei sɔ́nɛ un lisɔnɛ wɑi, un pisoi nnɛ́í kɛ kuníri ɑku m múílɛ̃ pɔisɛntɛ. 39 Tɔ́ɔ lɛ̃ nnɛ́í kuu Pisuifi kuyu-i nɛ Yerusɑlɛm-i n wɑ piseérɑkɔɔ́. Pi kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ u kɑriilɛ ɑpí nɛ u kopu. 40 Amɑ́ Uléécɑɑ uu kɛyɑ́ɑ tɑ́ɑ́nũ tuŋɛ́ nkpɔ kɛ́mɛɛ u yukusɛ, uu fe uu umɛcirɛ lesɛ uu kɛrɔ́cɔpɛ pinyinɛ nyísɛ ɑpi yɛ́nu rɛ u nkpɔ kɛ́mɛɛ yisilɛ. 41 Ái pɛɛ rɛ pisoi nnɛ́í kuu umɛcirɛ nyísɛ, ɑmɑ́ tɔ̃́ kɛ Uléécɑɑ uu mɛkɛɛ-mɛ n lésɛ rɛ tɔkɛ́ piseérɑkɔɔ́ kuu umɛcirɛ nyísɛ ɑri u yɛnu. Umɛyisɛ-mɑɑ́, tɔ kɛsẽ́ tonɛlɛ ɑri le ɑri níru nɛ uyɛ̃. 42 Uu kɔ rɔ́ forii rɛ tɔkɛ́ Nsímɛ́ Kɛcirɛ Pisuifi símisi pikɛ́ céri rɛ uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu lésɛ rɛ ukɛ́ pinyɑ́nnyɑ̃́ nɛ pikpɔkpɔ túhɑɑnɛ. 43 Antepuyɛ nnɛ́í yɛ unsímɛ́ símisilɛ ɑpi péhelɛ rɛ úye un nɛ kɛfɑ u n tɛnɛ, uyɛ̃ nnyɑ, Uléécɑɑ yɛ liute ɑkópɛ sɑ́rɛi.
Nfɑ́ɑsɔnɛ yɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ kɛcɑ́ɑ́ súimɛ
44 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Piyɛɛ uu lɛ̃ n símisi, Nfɑ́ɑsɔnɛ nn pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ uɑnɔɔ nyɛ̃ kutu n cɔ́lɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ súiri. 45 Pisuifi pɛɛ Yeesu nɛ kɛfɑ n tɛnɛ yɛ pɛɛ Piyɛɛ sɑrunlɛ. Ai nnɔ́ɔ pi yipu rɛ Uléécɑɑ yɛ kɔ mpuri sɑnɛ pikɔ́ Nfɑ́ɑsɔnɛ hɛ. 46 Mɛsei kɛ Pisuifi pɛ̃ ɑpí pɛɛ kómɛi mpuri sɑnɛ pikɔ́ mpí pin mɛyu sɑŋɑ mɛnyinɛ símɑɑnkɛɛ pin kɔ siyómɛ nɛ Uléécɑɑ pɑkɑrɛntɛ. Kei kɛ Piyɛɛ uu pɛɛ rɛ: 47 Mɛrɔ́cɔ kɛ Uléécɑɑ uu pisoi mpí Nfɑ́ɑsɔnɛ hɛ. Tɔ́ pɛɛ nkpéni fe ɑrí nɛ pi yulu rɛ ɑ́pi kɑpɛ míni wolɛɛ? 48 Kei kɛ Piyɛɛ uu rinɔ́ɔ hɛ rɛ pikɛ́ Yeesu Kirisi rinyiri nɛ míni pi wolɛ. Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, ɑpi pɛɛ u pisɛ rɛ ukɛ́ pikɛmɛɛ siyɑ́ɑ sinyinɛ wɑ.