16
Timotee yɛ Pɔɔli nɛ Silɑsi sɑrũ
Pɔɔli uu yisi uu Tɛripu sĩ, uu kɔ Lisitiri tulu. Yeesu upirɛtiki unyinɛ yɛ pɛɛ kei welɛ ɑpi u séi rɛ Timotee. Úni yɛ Usuifi lɛ un kɔ Kirisi nɛ kɛfɑ tɛnɛlɛ̃. Amɑ́ usɑ́ɑ pɔ̃́ nɛ Ukirɛki lɛ. Yeesu pikɔ́ pɛɛ Lisitiri nɛ Ikoniyɔm-pɔ ń we yɛ pinsímɛ́ kɛ́mɛɛ u pɑkɑrɛntɛlɛ hɑ́i. Ai Pɔɔli ripɔ́ɔ wɑi rɛ ukɛ́ kuséncɔ u wɛ́ɛ. Uu u kpísi uu Pisuifi pɛɛ kei-pɔ kɑpi n sĩ́ ń we nnyɑ u ké. Pinnɛ́í yɛ pɛɛ nyulɛ rɛ usɑ́ɑ yɛ Ukirɛki lɛ. Kɑpi n tɔ́su, ɑyu kɛ́mɛɛ kɑpi ritiki. Api yɛ lɛ̃ nɛ lɛ̃ kɛ pitumɛ nɛ piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi Yerusɑlɛm-pɔ n símisi ɑí tonɛ Kirisi pikɔ́ pɛɛ kei ń we tɛ́ŋ́sɛ. Api kɔ pi mɑɑ rɛ pikɛ́ yɛ likɛcɑ́ɑ́ sɔ́nɛ. Uléécɑɑ icɑ́pinɛ pikɔ́ ɑpi pɛɛ́ nɛ nfɑtɛnɛ nɛ kɛ́yu n sĩ pin kɔ ḿpɑ́ kɛweesi kɛ́ye kulúi kpɑ́lɛ̃.
Pɔɔli yɛ Turowɑɑsi-pɔ mɛ́yɛnɛ mɛnyinɛ yɛ̃
Nfɑ́ɑsɔnɛ ńn Pɔɔli nɛ upicɔ ncée hɛ rɛ pikɛ́ Asii sitẽ kɛcɑ́ɑ́ Nléécɑɑsimɛ́ riyóó. Lɛ̃ nnyɑ kɑpi Firisii nɛ Kɑlɑsii sitẽ-mɛ̃ titɛ́ŋ́. Kɑpi nɛ Miisii kɛtẽ tińkɔ, ɑpi Pitinii kɛkɔ́-mɛ̃ pihɑ́pɛ peeni. Amɑ́ Yeesu Nfɑɑsɔnɛ ńn lincee pi hɛ. Api mɛsɛ Miisii kei tikipɔ ɑpí nɛ Turowɑɑsi sĩ. Kei yɛ ɑ́ninɔi kɛnyɛrɛ lɛ. Kei kɑi kɛsinɛ Pɔɔli mɛ́yɛnɛ mɛnyinɛ nyísɛ: Mɑsetuwɑɑni ukɔ́ unyinɛ kuu yɛ̃́ un nyɛnu un u welu rɛ ukɛ́ risuúlu ukɛ́ pikuyu-mɛ̃ titikipɔ ukɛ́ pi yoriyɛ. 10 Pɔɔli mɛyɛnɛ mɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, ɑri pɛɛ́ n lɑ tɔkɛ́ Mɑsetuwɑɑni kɛtẽ hɑ. Li we rɛ tɔ picére mɑsilɛ rɛ Uléécɑɑ yɛ rɔ́ sée rɛ tɔkɛ́ hɑ Nsímɛ́ Kɛcirɛ kei pikɔ́ símisi.
Liiti yɛ Filipu kuyu-i nɛ Upíimɑ kɛfɑ tɛnɛ
11 Ari Turowɑɑsi-i kúninɔi loni ɑrí nɛ míni kɛpɑ́ɑ́pɑ́ɑ́ kɛtẽ kɑpi yɛ n sée rɛ Sɑmotirɑsi-mɛ̃ n sɑirilɛ̃. Ai kóso weesi, ɑri Neyɑpolisi-mɛ̃ tɔ́mpɔ. 12 Ari kei yisi ɑri Filipu tɔ́mpɔ. Mɑsetuwɑɑni kɛtẽ kuyu foí yɛ kpɛ̃ kɛlõ kɛ-i. Rɔm pikɔ́ n-yɔɔpinɑŋɛ kɛtẽ yɛ kɛ. Tɔ kei siyɑ́ɑ sinyinɛ wɑlɛ. 13 Ari kɛwéntɛyɑɑ tuŋɛ́ kuyu iyɑɑ leepɔ ɑri nkói-mɛ̃ sĩ, kei kɑri m músu yɑrɛ Pisuifi yɛɛ cɑ́pinɛ ɑpi kɛyómɛ yɑ́ɑ́si. Kɑri n hɑ́pɔ ɑri kei pinɔ́si lɛɛpɔ pin cɑ́pinɛlɛ̃, ɑrí tonɛ ɑri Nléécɑɑsimɛ́ pi símisi. 14 Pi yɛ pinɔ́si pɛ̃ usɛ sée rɛ Liiti. U pɛɛ Uléécɑɑ likɔ́ lɑlɛ. Tiyɑtiiri kuyu kuu léeri. Asɑ́ŋɑ́ɑ́ wɛɛ́ nyɑii kɛcirɛ kuu yɑ́i. Kuu kutu rɔ́ n cɔ́lɛ̃, Upíimɑ uu mɛsɔhɔ u hɛ ukɛ́ nɛ Pɔɔli nsímɛ́ kṍ. 15 Ari u nɛ ukɛyɔ pikɔ́ nnɛ́í míni wolɛ. Uu pɛɛ kusɑ́nɛ rɔ́ séi uu rɔ́ mɑɑ rɛ: Nɔn mɛsei n yɛ̃ tɛ nɛ Upíimɑ nɛ kɛfɑ tɛnɛ, ɑni kɛnɛ́yɔ lommɛ ɑní tonɛ! Uú nɛ kɛ́yu rɔ́ mɑhɑni, ɑri mɛsɛ ŋmurɛi.
Pi Filipu-pɔ Pɔɔli nɛ Silɑsi ɑkpɑnii wɑ
16 Kɛyɑ́ɑ kɛnyinɛ kɑri kɛyómɛyɑ́hɑɑ-i sĩ́ ɑrí nɛ ukpére kɛikɔ́ unyinɛ sɑ́nɛ. U ɑníri héesilɛ uu yɛ nɛ lɛlɛɛ kóso-pɔ n wɑinɛ yɛnu. Lipikɛi pɛ̃ pin upiyɔte siwóó wɑi ńsɔnɛ. 17 Kei kuu yisi uu tɔ́ nɛ Pɔɔli n tikilɛ̃ un cɑ́ɑ́i rɛ: Pisoi mpí yɛ Uléécɑɑ yɛɛ ḿpɑ́ yo kɛcɑ́ɑ́ ń tṹ pikɛikɔ́ lɛ. Ncée mɛɛ yɛ n yóriyɛ kɑpi nní nɔ́ nyísɛ! 18 Uu lɛ̃ n wɑi ɑí nɛ siyɑ́ɑ kɔ́ɔ́nú. Ai Pɔɔli pelu uu ukpére uyɛ̃-mɛ̃ pɑnsɛpɔ, uu kuníri kpɛɛ u n tíkilɛ̃ mɑɑ rɛ: Nɛ Yeesu Kirisi rinyiri kɛ́mɛɛ, nɛ rinɔ́ɔ pɔ́ hɛ rɛ ɑ ukpére nkó kɛ́mɛɛ le. Aku mɛsɛ nɛ mɛsɛ lelu. 19 Kɛ ukpére kɛikɔ́ uyɛ̃ piyɔte ɑpi n yɛ̃́ tɛ pikulɑɑ yɛ lɛ̃ tɛnɛlɛ, ɑpi Pɔɔli nɛ Silɑsi kɛ́yɑɑ́lɑ-i tini ɑpí nɛ kuyu piwɛ́ɛ́sɛ lɛɛpɔ. 20 Apí nɛ Rɔm pikɔ́ pitúhɑɑnɛ-i pi tɔ́mpɔ ɑpí hɑ rɛ: Pisuifi mpí pɛɛ ńcɔkɔi nɛ kurɔ́yu lommɛ. 21 Pi welɛ pin inyɛ́kii inyinɛ rɔ́ céési. Ncée ńn kɔ we rɛ tɔ̃́ Rɔm pikɔ́ tɔkɛ́ i ŋmurɛi nɛ́ɛ tɔkɛ́ i ritiki.
22 Tiwúí tɛ̃ ɑrí nɛ Pɔɔli nɛ Silɑsi wɔ́ɔ́si ńsɔnɛ. Pitúhɑɑnɛ ɑpi rinɔ́ɔ hɛ rɛ pikɛ́ Pɔɔli nɛ Silɑsi ilũ mɑhɑ̃ pikɛ́ isɛ́í pi súúkɛɛ. 23 Kɑpi lɛ̃ pi n fɑ́pii, ɑpi kukpɑniilee pi tɑni ɑpi kuumɛ́rɛ́ rinɔ́ɔ hɛ rɛ ukɛ́ pi m mɛ̃́ ńsɔnɛ. 24 Kɑpi lɛ̃ uyɛ̃ ḿ mɑ, uyɛ̃ uu kɛ́mɛɛ-mɛmpɔ kɛleepi kɛnyinɛ-i pi wɑi uu piɑnɑ nɛ ɑnɑkulɛ torɑɑnkɛɛ. 25 Kɑi kɛsinɛcɔ kumúŋɛ́ n tu, Pɔɔli nɛ Silɑsi ɑpi yisi ɑpi kɛyómɛ n yɑ́ɑsi pin yom pin Uléécɑɑ pɑkɑrɛntɛ, pikpɑniikɔ́ picɔ pin kutu pi cɔlɛ̃. 26 Kei nní, kɛtẽ ɑkɛ piyéŋɑɑ loni, ɑi kukpɑniilee rikui tiŋɑ-tiŋɑ. Ai ihɑ́nɑɑ nnɛ́í mɛsɛ nɛ mɛsɛ hɑ́nnɛntɛ ɑi pikpɑniikɔ́ ɑkpɑnii nnɛ́í fénnɛntɛ. 27 Kɛ umɛ́rɛ́ uú hɑ n yisi uu yɛ́nu rɛ kukpɑniilee ihɑ́nɑɑ nnɛ́í yɛ hɑ́nnɛntɛlɛnlɛ, uu ritɛ́hɛ kpeéumɛ ukɛ́ umɛcirɛ kpu, un músu rɛ pikpɑniikɔ́ yɛ ŋmɛ́hɛrɛɛlɛ ɑpi wúrunkɛɛ. 28 Pɔɔli uu pɛɛ unnɑŋɛ nnɛ́í nɛ cɑ́ɑ́i rɛ: Kɑpɛ líkɑ mɛpɔ́círɛ wɑ, tɔ́ɔ mpí nté ntɔ́nɛ́í. 29 Kei kɛ umɛ́rɛ́ uu pɛɛ rɛ pikɛ́ nnɑ u ritɛɛ́lɛ. Kɑpi u rińtɛɛ́lɛ, uú nɛ kɛleepi kɛmɛɛ-pɔ n tɔ́su, uú nɛ iwɑmɛ n tɛrii uú hɑ nɛ Pɔɔli nɛ Silɑsi kɛyu-i wúlɑ. 30 Uu pi lesɛpɔ uu pi pisɛ rɛ: Yo kɑi pisɛ rɛ kɛ́ wɑ kɛ́ nɛ píyulɑlɛ yɛ̃, pinɛ́sɑ́ɑ? 31 Api u pɛsɛ rɛ: A Upíimɑ Yeesu nɛ kɛfɑ tɛnɛ, pɔ́ píyulɑlɛ yɛ̃, nɔ́ nɛ kɛpɔ́yɔ pikɔ́. 32 Api pɛɛ u nɛ ukɛyɔ pikɔ́ nnɛ́í Upíimɑ nsímɛ́ yóó. 33 Umɛ́rɛ́ uyɛ̃ uu kɛsinɛ kɛ̃ cirɛ pi kpísi uú hɑ piitoi pi hɛɛrɛ. Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, Pɔɔli nɛ Silɑsi ɑpi u nɛ ukɛyɔ pikɔ́ nnɛ́í míni wolɛ. 34 Uú nɛ Pɔɔli nɛ Silɑsi ukɛyɔ sĩ uú hɑ kusɑ́nɛ pi wɑi. U nɛ ukɛyɔ pikɔ́ nnɛ́í ɑkiŋ ɑɑ níŋɛsi rɛ pi nɛ Uléécɑɑ kɛfɑ tɛnɛ nnyɑ.
35 Kɑi n weesi, Rɔm pikɔ́ pitúhɑɑnɛ ɑpi pikɑwe tum tɛ pikɛ́ hɑ umɛ́rɛ́ mɑɑ rɛ ukɛ́ Pɔɔli nɛ Silɑsi riyɑ́pɔ. 36 Uyɛ̃ uu yisi uú hɑ Pɔɔli símisi rɛ Rɔm pikɔ́ pitúhɑɑnɛ yɛ mɑɑ rɛ ukɛ́ ɑkpɑnii kɛ́mɛɛ pi lesɛ. Lɛ̃ nnyɑ, pikɛ́ nkpéni léépɔ pikɛ́ nkíŋniŋɛ-i ń we. 37 Kei kɛ Pɔɔli uu pikɑwe pɛ̃ mɑɑ rɛ: Kutúhɑɑnɛcirɛ́ kɑpi riwúí kɛ́mɛɛ nɛ isɛ́í rɔ́ kɑ́ii ɑpí hɑ rɔ́ hɑ́nɛsi, tɔn kɔ nɛ pimɛcɔ Rɔm pikɔ́. Pi nkpéni lɑlɛ pikɛ́ kɔ mɛyɑɑ tɔ́ riyɑ́pɔ, nɛ́ɛ íye? Ái yɛ́ lɛ̃ wɑ! Pikɛ́ piricuruu kɑm pikɛ́ rɔ́ lésɛpɔ. 38 Pikɑwe pɛ̃ ɑpí nɛ ɑnɔ́ɔ nyɛ̃ pɛlɛ ɑpí hɑ Rɔm pikɔ́ pitúhɑɑnɛ símisi. Kɑpi n kṍ tɛ Pɔɔli nɛ Silɑsi yɛ Rɔm kɛtẽ pikɔ́ lɛ, iwɑmɛ ii pi loni. 39 Api pɛɛ piricuruu sĩ, ɑpí hɑ rɛ pɛ̃ kɑí nɛ kpu. Api kukpɑniilee-i Pɔɔli nɛ Silɑsi lesɛpɔ ɑpi pi suúlusɛ rɛ pikɛ́ kuyu-i le. 40 Kɛ Pɔɔli nɛ Silɑsi ɑpi kukpɑniilee kpɛ-i n léepɔ, Liiti kɛyɔ kɑpí hɑ kɛlenɛ. Kɑpi kei Yeesu pikɔ́ n yɛ̃́, ɑpi kɔ ikɑri pɛ̃ kpɑ́sɛ ɑpi pɛɛ yisi ɑpi ncée kpísi ɑpi tɔ́mpɔ.