2
Nfɑ́ɑsɔnɛ mɛkɑmɛ
Kɑi Pɑntekooti kɛyɑɑ ń tu, piyómɛyɑ́hɑɑ nnɛ́í ɑpi kɛlõ kɛsɛ cɑ́pinɛ. Mɛsɛ nɛ mɛsɛ, nnɛ̃́ nnyinɛ nn kɛyómɛcɑɑ-pɔ leeri yɑrɛ kuyɔ pɑpɛ-pɑpɛ kunyinɛ kpɛɛ pepu. Aku kɛ́yɔ kɛ-i kɑpi n tṹ nnɛ́í yipu. Api linyinɛ yɛnu yɑrɛ inɑlempi, ɑi pi kpɑ́fúmɛ, ɑi yɛ́kɑ́ɑ́, ɑi ḿpɑ́ úye kɛcɑ́ɑ́ tonɛ. Nfɑ́ɑsɔnɛ nn pɛɛ pinnɛ́í yipu nn pikɛmɛɛ ń we. Kei kɑpi pɛɛ mɛyu mpehẽ mpehẽ kɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nn pi n hɛ pisímɛ́ lõ.
Pisuifi pɛɛ Uléécɑɑ likɔ́ ń lɑ yɛ pɛɛ Yerusɑlɛm-i welɛ. Isoipuri nnyí nnɛ́í yɛɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ ń we ɑyu kɛ́mɛɛ kɑpi léemɛ ɑpí weri. Kɛ nnɛ̃́ nn lɛ̃ ń le, pisoi ɑpi cɑ́pinɛ riwúí. Piyómɛyɑ́hɑɑ ɑpi pɛɛ mɛyu mpehẽ mpehẽ n símisi. Pɛpɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ pin pɛɛ pimɛyu kɛ́mɛɛ kómɛi, ɑi nnɔ́ɔ pi yipu hɑ́i. Ai pɛɛ mɛ́woo pi wɑi, ɑi kɔ mɛyíkíyiki nnɔ́ɔ pi yipu ɑpi pɛɛ rɛ: Nɛ́ntɛ pisoi mpí nnɛ́í pɛɛ nní n símisi yɛ Kɑlilee pikɔ́ lɛ? Kɑi pɛɛ íye wɑ kɛ ntɔ́nɛ́í mmú, ḿpɑ́ úye uu pɛɛ́ nɛ umɛyu kɛ́mɛɛ pi kómɛi? Kɛrɔ́cɔpɛ nkɛ́-i, pinyinɛ yɛ Pɑritɛsi nɛ Metii nɛ Elɑm sitẽ leerilɛ. Picɔ yɛ Mesopotɑmii pikɔ́ lɛ nɛ Yutee pikɔ́ nɛ Kɑpɑtɔɔsi pikɔ́ nɛ Pɔnti pikɔ́ nɛ Asii kɛtẽ pikɔ́ 10 nɛ Firisii nɛ Pɑmfilii nɛ Esipiti nɛ Lipii kɛtẽ kɛɛ Sirɛɛni mɛmpɔ ń we pikɔ́. Picɔ pɔ́ɔn Rɔm kuyu-pɔ leeri, 11 nɛ Kirɛɛti nɛ Arɑpii sitẽ-pɔ. Picɔ yɛ Pisuifi yíkíyiki lɛ, picɔ yɛ pɑnsɛlɛ Pisuifi pin Moisi isé tíkilɛ̃. Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, ntɔ́nɛ́í mmú, ḿpɑ́ úye yɛ pɛɛ umɛyu kɛ́mɛɛ pi kómɛilɛ pin mɛwɑi píimɑ kɛ Uléécɑɑ uu n wɑ símisi. 12 Ai pi nnɛ́í muuni tíḿḿ, ɑpi pɛɛ mɛ́woo ń we pin písɛinɛ rɛ: Nsímɛ́ ń-ye kɛcirɛ yɛ mmú? 13 Amɑ́ picɔ pɔ́ɔ piyómɛyɑ́hɑɑ pɛ̃ sɛ́nnyi pin tee rɛ: Pítɑ lɑri ŋmɑɑ pɛɛ nní pi pomɑɑlɛ̃!
Piyɛɛ nsímɛ́
14 Piyɛɛ uu pɛɛ yisi u nɛ pitumɛ kɛfi nɛ usɛ ɑpi nyɛrɛ, uu rinɔ́ɔ cɑ́sɛ uu pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ mɑɑ rɛ: Nɔ̃́ Pisuifi nɛ nɔ́ pitɔ́rɔɔ mpí nnɛ́í nɔ́ɔ nní Yerusɑlɛm kuyu-i ń we, ɑni nnɛ́símɛ́ ńsɔnɛ kutu ricɔ ɑni kóm! 15 Pisoi mpí ɑ́pi pomɑɑlɛ̃ yɑrɛ kɑni nní n kpɑ́rɑ́lɛ̃. Li mmɑrɛ tɔsilɛ, mɛsɛ ɑ́mɛ we kɛfi ŋmɑnɛ kɑí pi yɑrɛ kɑni nní n nyɑ́ni. 16 Lɛ̃ kɛ ɑntepu Yowɛɛli uú pɛɛ mɛkɛɛ ḿ mɑ yɛɛ nɛni nkpéni nní wɑi. Lɛlɛɛ rɛ:
17 Uléécɑɑ yɛ mɑɑ rɛ Unfɑɑsɔnɛ yɛ́ siyɑ́ɑ tɔrɔɔ kɛ́mɛɛ
ḿpɑ́ úye kɛcɑ́ɑ́ súimɛ.
Nɔ́pinɛ́ŋmɑ́nɛ nɛ nɔ́pinɛ́kpére ɑpí nɛ Uléécɑɑ rinyiri símisi.
Pinɑ́ŋɛ-nɑŋɛ ɑpi mɛ́wee yɛ́nti,
piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi lɑ́rikɛɛ. 18 Mɛyíkíyiki kɑm tíyɛsɛnɛ Nnɛ́fɑ́ɑsɔnɛ nkɛ́ likɛyɑɑ kɛ̃ pinɛ́kɛikɔ́ tisi
nɛ pinɔ́si kɛcɑ́ɑ́ súimɛ,
ɑpi pɛɛ pɑnsɛ ɑntepuyɛ.
19 Nɛ́ mɛwɑisɑŋɑ kɛyómɛcɑɑ-pɔ wɑ,
ɑm mɛwɑi píimɑ kɛtẽ nté wɑpisi:
Mɛ́nyɛ yɛ́ kɔikɛɛ, nnɑ nń torɛ,
ɑ́nyɔ ŋmɔhɔ ɑɑ hílɑ líkí-líkí.
20 Ituŋɛ ii pɑnsɛ riŋmɔ́hɔ, iwɑ́rɛ pɔ́ɔ wɔ́ŋɔɔ yɑrɛ mɛ́nyɛ,
Upíimɑ kɛyɑɑ ɑkɛ kɛlenɛ weri.
Kɛyɑ́ɑ píimɑ nɛ kɛ́yukɔɔ́ yɛ kɛ.
21 Úye un pɛɛ́ uyɛ-i Upíimɑ rinyiri n sée, uu u yoriyɛ.
22 Ani mmú kutu ricɔ, Isirɑyɛɛli pikɔ́! Uléécɑɑ yɛ Nɑsɑrɛti ukɔ́ Yeesu isoi pɑkɑrɛlɛ. Uléécɑɑ yɛ nɛ u ritikilɛ uú nɛ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ mɛwɑisɑŋɑ nɛ mɛwɑi píimɑ wɑpisi yɑrɛ kɑni nní nɔ́rinɛ́cúruu n nyu. 23 Uyɛ̃ kɑpi nɔ́ɑnɛ́nípɛ-i wɑ yɑrɛ kɛ Uléécɑɑ uu mɛkɛɛ-mɛ umɛnyuwɛ kɛcɑ́ɑ́ n yekei, ɑni pɛpɛɛ ɑ́pi Uléécɑɑ n wuru u pɑ ɑpi kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ u kɑrii ɑní nɛ u kopu. 24 Amɑ́ Uléécɑɑ uu nkpɔ ɑnipɛ-i u yɔ́su uu nkpɔ kɛ́mɛɛ u yukusɛ. Ncée ńn we rɛ nkpɔ nkɛ́ u m múílɛ̃. 25 Tɑfiti yɛ Yeesu kɛcɑ́ɑ́ mɑɑ rɛ:
Mɛsɛ́rɛ kɑm kɛnɛ́yu-i Upíimɑ nyɑ́ni,
ɑ́m kɑpɛ nɛ n tɛ́rii nnyɑ kuu kunɛ́lukɛ-lukɛ-mɛ̃ kɛ́yukɔɔ́tonɛ-i we.
26 Lɛ̃ nnyɑ kɛ rinɛ́pɔ́ɔ ɑri lɑ́ɑ́rú,
nɛn tinɛ́kíŋ kɛ́mɛɛ yóm.
Ḿpɑ́ nɛn n kpu, nɛ nɛ pɔ́ tɑ́lɛnlɛ.
27 Pɔ̃́ Upíimɑ, ɑ́ɑ yɛ́ pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ nɛ́ riyɑ́.
Áɑ yɛ́ ŋmurɛi upɔ́kɛikɔ́ sɔnɛ ukɛ́ fɔ́ni.
28 Pɔ ifɑ́ɑcee nɛ́ nyísɛlɛ.
Mɛpɔ́wee kɛnɛ́kúrí yɛ nkíŋniŋɛ nɛ́ hɛlɛ.
29 Pimɑ́rɛcɔ, ɑni ncée nɛ́ hɛ kɛ́ ukpurɛ Tɑfiti nkɔ́ nɔ́ símisi kɛ́ rikpɑ̃́iisɛ rɛ u kpulɛ ɑpi u kulɛsi, tɔn kɔ urikpíí nyu nɛ nɛni-mɛ. 30 U pɛɛ ɑntepu lɛ un nyu rɛ Uléécɑɑ yɛ rinɔ́ɔ yekeilɛ uu wééri rɛ ukɛpirɛ̃ kɛnyinɛ kɛɛ mɑsí uiyɔɔpi tonɛnɛ, 31 Kirisi mɛyisɛ nkpɔ kɛ́mɛɛ kɛ Tɑfiti uu lɛ̃ yɛ̃. Linsímɛ́ kuú pɛɛ lɛ̃ símisi kuú nɛ mɑɑ rɛ: Uléécɑɑ úu yɛ́ pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ u riyɑ́, úu yɛ́ ŋmurɛi ukɛ́ fɔ́ni. 32 Tɔ ntɔ́nɛ́í mmú yɛ́nlɛ lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu nkpɔ kɛ́mɛɛ Yeesu uyɛ̃ n lésɛ. 33 Uléécɑɑ yɛ ukulukɛ-lukɛ-mɛ̃ u ritɑɑ́sɛlɛ. Sɑ́ɑ Uléécɑɑ uu kɔ Nfɑ́ɑsɔnɛ kuú pɛɛ n yekeilɛ̃ u pɑ. Mmɛ̃ kuu nní kɛrɔ́cɑ́ɑ́ súisɛmɛ yɑrɛ kɑni nní n nyɑ́ni nɔn kɔ kómɛi. 34 Tɑfiti úu kɛyómɛcɑɑ ritɑɑ́, ɑmɑ́ uricuruu yɛ pɛɛ́ mɑɑ rɛ:
Upíimɑ Uléécɑɑ yɛ Unɛ́píimɑ mɑɑ rɛ:
A kunɛ́lukɛ-lukɛ-mɛ̃ kɛ́yukɔɔ́tonɛ-i tonɛ
35 likɛ́ hɑ nɛ tu pɛɛ́ uyɛ-i kɑm yɛ́ n tíyɛsɛ ɑɑ pipɔ́lɑ́ɑrɔ tɛlɛisɛ. 36 Isirɑyɛɛli pikɔ́ nnɛ́í pikɛ́ kṍ ńsɔnɛ rɛ Yeesu uyɛ̃ kɑni kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ n kɑrii kɛ Uléécɑɑ uu pɑnsɛsɛ Upíimɑ nɛ Ukirisi.
37 Kɑpi nsímɛ́ mmɛ̃ n kṍ, nn pi loni suu nɛ ɑkɔhɔ-pɔ ɑpi pɛɛ Piyɛɛ nɛ pitumɛ picɔ mɑɑ rɛ: Íye kɑri yɛ́ nkpéni wɑ, pimɑ́rɛcɔ? 38 Uyɛ̃ uu pi pɛsɛ rɛ: Ani mɛfinɛ consɛ pikɛ́ ḿpɑ́ nɔ́ úye míni wolɛ nɛ Yeesu rinyiri, Uléécɑɑ ukɛ́ nɔ́ɑnɛ́kópɛ nɔ́ sɑ́rɛi uu kɔ Nfɑ́ɑsɔnɛ nɔ́ hɛ. 39 Li we rɛ lisɔnɛ lɛ̃ kɛ Upíimɑ Uléécɑɑ uu ḿ mɑɑ rɛ u yɛ́ pisoi wɑ kuú nɛ nɔ́ nɛ nɔ́sinɛ́wɑ̃́ nɛ pitɑɑ-tɑɑ kulúi píimɑ kpɛ̃ nnɛ́í kuu n séirinɛ mɛ̃́. 40 Piyɛɛ uu kɔ ɑnɔ́ɔ ɑcɔ pi mɑ́ikɛɛ uú nɛ ɑsei pi komɛisɛ uu kɔ nɛ pi n ŋmɔ́ɔ́púsɛlɛ̃. U yɛ pi mɑɑ rɛ: Ani mɛwɑi kópɛ kunɑi pikɔ́ mpí kɛ́mɛɛ nɔ́mɛnɛ́círɛ lesɛ. 41 Pisoi mɛyɑ̃ ɑpi Piyɛɛ nsímɛ́ mmɛ̃ ŋmurɛi ɑpi míni wolɛ. Kɛyɑ́ɑ kɛ̃, pisoi ɑ́kotokú ɑtɑɑni kumúŋɛ́ pɛɛ piyómɛyɑ́hɑɑ pɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ rikpɑ́pɔ.
Lɛ̃ kɛ piyómɛyɑ́hɑɑ ɑpi n finu nsímɛ́
42 Piyómɛyɑ́hɑɑ yɛ pɛɛ pitumɛ icélɑɑ kɛ́mɛɛ ŋmɔ́ɔ́púlɛnlɛ, pin tinɔ́ɔ risɛ mɑ́, pin kɛsẽ́ ilukɛ le, pin kɔ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si. 43 Pitumɛ yɛ pɛɛ mɛwɑisɑŋɑ mɛyɑ̃́ nɛ mɛwɑi píimɑ wɑpisilɛ. Ḿpɑ́ úye un pɛɛ pɑkɑrɛntɛ rɛ Uléécɑɑ yɛɛ pikɛi wɑi! 44 Pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ Yeesu nɛ kɛfɑ n tɛnɛ yɛ pɛɛ kɛlõ kɛsɛ welɛ, ɑpi rinɔ́ɔ risɛ wɑi ɑpi yɛ pilikɔ́ nnɛ́í hɔ́ɔ́nɛ. 45 Pi yɛ pɛɛ pisitẽ nɛ pilikɔ́ nnɛ́í yɑ́lisilɛ, ɑpi ḿpɑ́ úye ncɔ́ŋ pɑí ɑpí nɛ lisiwóó sɛ̃ hɔɔnɛntɛ. 46 Pi pɛɛ kómɛinɛlɛ pin siyɑ́ɑ nnɛ́í mɛsɛ́rɛ Uléécɑɑ kɛyɔ-i cɑ́pinɛlɛ̃. Pi pɛɛ síyɔ sɔ́nɑɑnɛlɛ pin kɛsẽ́ le, pin kɔ Uléécɑɑ ilukɛ nɛ kɛfɑ kɛsɛ hɔɔnɛ lin pi lɑ́ɑ́rú. 47 Pi pɛɛ Uléécɑɑ pɑkɑrɛlɛnlɛ, ḿpɑ́ úye un nɛ kɛfɑ pi fénnɛlɛ̃, Upíimɑ un pɛɛ ḿpɑ́ kɛyɑ́ɑ kɛ́ye pisoi ɑyu lɔlu un pikɛcɑ́ɑ́ kpɑriisɛpɔ.