5
Anɑniyɑsi nɛ Sɑfirɑ nsímɛ́
Utisi unyinɛ nɛ uunɔsi pɛɛ pɛɛ́ we. Pi yɛ u sée rɛ Anɑniyɑsi, ɑpi unɔ́si pɔ̃́ tɛ Sɑfirɑ. Utisi uyɛ̃ uu ukɛcɑrɛ yɑ́i. U nɛ unɔ́si ɑpi kómɛinɛ ɑpi siwóó hɑ́su ɑpi pésu, uu pɛɛ́ nɛ sitɔ́rɔɔ sĩ uú hɑ pitumɛ pɑ. Piyɛɛ uu pɛɛ u pisɛ rɛ: Anɑniyɑsi, íye kɑi wɑ kɛ Setɑni uu lɛ̃ pɔ́ lõ uú hɑ nɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ kirɑɑsɛ ɑɑ kɛcɑrɛ siwóó hɑ́su ɑɑ pésu? Pɔkɛ́ kɛlenɛ kɛcɑrɛ kɛ̃ n yɑ́ɑ́, ɑ́i pɔ́ɔ kɛ tee? Kɛmɛyɑ́i-mɑɑ́, ɑ́i pɔ́ɔ kɛsiwóó tee? Yo nnyɑ kɑɑ nkpɑ́ni mɛwɑi kópɛ mmɛ́ ripɔ́yu-i wɑ? A kõ tɛ ɑ́i sisoipipi kɑɑ kírɑɑsɛ, Uléécɑɑ lo kɑɑ kírɑɑsɛ. Kɛ Anɑniyɑsi uu lɛ̃ n kṍ, uu lólu uu kpi. Iwɑmɛ píimɑ inyinɛ ii pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ lɛ̃ n kṍ loni. Piŋmɑ́nɛ ɑpi yisi ɑpi kusɑ́ŋɑ́ɑ́ u pilɑɑ ɑpi sɑ́kɑɑ ɑpí nɛ leepɔ ɑpí hɑ kulɛsi. Ituŋɛ mɛkɔ́ɔ́nú mɛtɑɑni mɛmɑ́ɑ́, unɔ́si un tuipɔ úu nyu rɛ linyinɛ yɛ wɑ. Piyɛɛ uu u mɑɑ rɛ: A nɛ́ símisi nkɛ̃́ tɛ nnɛ́í mmú kɑni nɔ́kɛnɛ́cɑrɛ yɑ́ɑ, nɛ́ɛ yo? Uu rɛ: Ɛɛɛ, mmɛɛ mu! Piyɛɛ uu u mɑɑ rɛ: Yo nnyɑ kɑni kómɛinɛ ɑní nɛ Upíimɑ Nfɑɑsɔnɛ peeni? Áɑ nyɑ́nii, pɛpɛɛ upɔ́lɑ n kúlɛsi ɑnɑ kɑm nní kómɛi pin lonti. Pi kɔ lɛ̃ nɛ pɔ̃́ tɔ́sulɛ. 10 Kei nní, unɔ́si uu Piyɛɛ ɑnɑ nyɛ-i lólu uu kpi. Piŋmɑ́nɛ pɛ̃ pikɛ́ nɛ n lompɔ un pikpɔ mɑsí, ɑpi u kpísi ɑpí hɑ ulɑ kɛkúrí kulɛsi. 11 Iwɑmɛ píimɑ inyinɛ ii Kirisi pikɔ́ nnɛ́í nɛ pɛpɛɛ nsímɛ́ mmɛ̃ n kṍ loni.
Mɛwɑisɑŋɑ kɛ Uléécɑɑ uu n wɑpisi nsímɛ́
12 Pitumɛ yɛ pɛɛ mɛwɑisɑŋɑ nɛ mɛwɑi píimɑ pisoi inipɛɛ-i wɑpisilɛ. Pɛpɛɛ Uléécɑɑ nɛ kɛfɑ n tɛnɛ yɛ pɛɛ rinɔ́ɔ risɛ wɑlɛ ɑpi yɛ kei kɑpi yɛ n sée rɛ Sɑlomɔɔ ɑpookpɑŋɑ́-i n cɑ́pinɛlɛ̃. 13 Úkɑ ucɔ úu yɛ pɛɛ mɛ́woo kɑhɑ ukɛ́ pi lɛɛpɔ, ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, pisoi ɑ́pi pɛɛ kɔ kusɑ pi wɑisɛlɛ̃. 14 Pitisi nɛ pinɔ́si kulúi pɛɛ Upíimɑ nɛ kɛfɑ n tɛnɛ ɑpi pɛɛ mɛsɛ́rɛ pi n kpɑriisɛpɔ ɑpí nɛ kulúi kpɑ́. 15 Pisoi ɑpi yɛ pɛɛ́ nɛ pitóikɔ́ icée-i léépɔ ɑpi pisifinɛ nɛ ɑsɑ́ŋɑ́ɑ́pɔrɛ́ kɛcɑ́ɑ́ pi finsɛntɛ rɛ Piyɛɛ un píyei kei n tɔ́su, ukumííri kukɛ́ ḿpɑ́ usɛ unyinɛ yɑrii. 16 Pisoi kulúi ɑpi kɔ ɑyu nyɛɛ nɛ Yerusɑlɛm n kɔ́lɛ̃ yisi ɑpí nɛ pitóikɔ́ nɛ pinírihélɑɑ wúrunkɛɛpɔ, ɑpi kɔ pinnɛ́í pélesi.
Lɛ̃ kɑpi pitumɛ n wéékusɛ nsímɛ́
17 Kɑi lɛ̃ n wɑ, Uléécɑɑ usinɑ nɛ Pisɑtusee pɛɛ ukɛkúrí ń we ɑpi kufɑtoi píimɑ nɛ nyɛrɛ rɛ pikɛ́ pitumɛ cɔ́pii. 18 Api mɛsei pi cɔ́pii ɑpi kuyu kukpɑniilee kɛ́mɛɛ pi hɑ́nɛsi. 19 Amɑ́ kɑi kɛsinɛ n wɑ, Upíimɑ uleecɑɑtumɛ unyinɛ uu sĩ́ uú hɑ kukpɑniilee hɑ́nnɛ uu pi lesɛpɔ, uu pi mɑɑ rɛ: 20 Ani Uléécɑɑ kɛyɔ-i hɑ, ɑní hɑ nsímɛ́ mɛɛ yɛ nfɑ́ɑ n hɛ kɛ Yeesu uú nɛ ń kɑ nnɛ́í pisoi símisi. 21 Pitumɛ ɑpi mɛsei ŋmurɛi ɑpi mmɑrɛ mɑrɛ yisi ɑpi Uléécɑɑ kɛyɔ sĩ ɑpí hɑ pisoi picélɑɑ kɑ́pɑ́ɑ́. Uléécɑɑ usinɑ nɛ pɛpɛɛ ukɛkúrí ń we ɑpi tuiri ɑpi pitúhɑɑnɛ wɛ́ɛ́sɛ nɛ Isirɑyɛɛli piwɛ́ɛ́sɛ nnɛ́í icɑ́pinɛ séi. Kei kɑpi pisoi tũ ɑpí hɑ pitumɛ pɛ̃ kukpɑniilee-i kpíípɔ. 22 Kɛ pɛ̃ ɑpi ń hɑ, ɑ́pi kukpɑniilee-i pi yɛ̃. Api pɛɛ pɛɛri ɑpi pi mɑɑ rɛ: 23 Tɔ kukpɑniilee lɛɛpɔlɛ kun ńsɔnɛ hɑ́nɑɑlɛ̃, pimɛ́rɛ́ pɔ́ɔn kɔ ɑnɔnɔɔ-i tɑ́pɑɑlɛ̃. Amɑ́ kɑri n hɑ́nnɛ, ɑ́ri úkɑ kɛmɛ́ɛ yɛ̃. 24 Kɛ Uléécɑɑ kɛyɔ umɛ́rɛ́ wɛ́ɛ́sɛ nɛ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi lɛ̃ n kṍ, ɑi mɛ́woo pi wɑi, ɑpi pɛɛ lɛ̃ kɑi yɛ́ nɛ kɛ́tɔ ń kpu kɛcɑ́ɑ́ m músu. 25 Kei kɛ unyinɛ uú kɑ uu pi mɑɑ rɛ: Nɔ kómɛii! Pisoi pɛ̃ kɑni kukpɑniilee-i n wɑ pɛɛ nní Uléécɑɑ kɛyɔ-i nyɛnupɔ pin pisoi céési.
26 Umɛ́rɛ́ wɛ́ɛ́sɛ nɛ pimɛ́rɛ́ picɔ ɑpi pɛɛ yisi, ɑ́pi rikɔhɔ mɛkɔ́ wɑ ɑpí hɑ pi kpíípɔ ɑpí nɛ hɑpɔ, pin wuru rɛ pin pitumɛ pɛ̃ nɛ rikɔhɔ n wɑi, pisoi yɛ́ ɑpɑrɛ pi tɑpisi ɑpi pi kóni. 27 Kɑpí nɛ pi n hɑ́pɔ, ɑpi kɛtúhɑɑnɛ píimɑ-i pi séi. Uléécɑɑ usinɑ uu pɛɛ nsímɛ́ pipísɛi pi kɑ́pɑ́ɑ́ 28 rɛ: Kɑrí nɛ nɔ́ ń yɛ̀ ɑrí nɛ kɛtẽ kpɛɛni rɛ ɑ́ni kɑpɛ usoi uyɛ̃ tinyiri nɛ n céési, íye kɑni wɑ? Nɔ welɛ nɔn Yerusɑlɛm kuyu nnɛ́í icélɑɑ iyɛ̃ nɔŋ́lɛ̃ ḿpɑ́ úye ukɛ́ kṍ, nɔn kɔ lɑ rɛ unkpɔ iwɛ ikɛ́ nɛ rɔ́ tɛnɛ! 29 Piyɛɛ nɛ pitumɛ picɔ ɑpi pi pɛsɛ rɛ: Li nɛ sɑ́ rɛ usoi ukɛ́ Uléécɑɑ pɑkɑrɛ nɛ kuu yɛ́ pisoi m pɑkɑrɛ. 30 Yeesu uyɛ̃ kɑni kunɑ kɛcɑ́ɑ́ n kɑrii kɛ pirɔ́sɑ́ɑ Uleecɑɑ uu nkpɔ kɛ́mɛɛ yukusɛ. 31 Uléécɑɑ yɛ ukulukɛ-lukɛ-mɛ̃ kɛ́yukɔɔ́ tonɛ-i u ritɑɑ́sɛlɛ uu u wɑisɛ Uyɔ́ɔpi nɛ Úyulɑlɛ. Uyɛ̃ kuú lɑ ukɛ́ Isirɑyɛɛli pikɔ́ nyísɛ rɛ pikɛ́ ritiki ɑpí nɛ piɑkópɛ kɛpirɛ tɔ uu pɛɛ pi sɑ́rɛi. 32 Tɔ́ɔ nsímɛ́ mmɛ̃ pitɑnsei, Nfɑ́ɑsɔnɛ kɛ Uléécɑɑ uu pɛpɛɛ u m pɑkɑrɛlɛ̃ n hɛ pɔ̃́ nɛ kɔ itɑnsei lelɛ.
33 Kɛ pitúhɑɑnɛ ɑpi lɛ̃ n kṍ, ɑi pi fukɔɔmɛ ɑpi rɛ pi yɛ́ pitumɛ pɛ̃ kṍ. 34 Amɑ́ Ufɑrisi unyinɛ yɛ pɛɛ pitúhɑɑnɛ pɛ̃ kɛcɔpɛ welɛ. Pi yɛ u sée rɛ Kɑmɑliyɛɛli. Isé ucélɑɑ unyinɛ lo kɛ ḿpɑ́ úye uu n wɑisɛlɛ̃. Uyɛɛ pitúhɑɑnɛ píimɑ pɛ̃ kɛcɔpɛ yisi uu rɛ pikɛ́ pitumɛ pɛ̃ lesɛpɔ nkɑ́ripi kɛlenɛ. 35 Kɑpi pi n lésɛpɔ, uu pɛɛ pɛpɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ mɑɑ rɛ: Nɔ̃́ Isirɑyɛɛli pikɔ́, ɑni nɔ́mɛnɛ́círɛ tĩ nɛ mɛwɑi mɛ̃ kɑni nní ń lɑ nɔkɛ́ pisoi pɛ̃ wɑ. 36 Ái kɑhɑnɛ nkpɑ́ni n nɑ́ŋɑi kɛ Teetɑsi uu léemɛ un pɔ́lɔ́lɛ̃ tɛ u úyukɔɔ́ píimɑ unyinɛ lɛ. Pisoi pílɛ pílɛ mɛnɑ kumúŋɛ́ pɛɛ u ritiki. Api u kopu. Pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ pɛɛ́ unkɔ́ n tíkilɛ̃ ɑpi kpíi, piukɑ úu nɛni tisɛlɛ̃. 37 Uyɛ̃ kɛpirɛ, Kɑlilee ukɔ́ Yutɑsi pɔ́ɔ pikɛ́ɛ̃ ituŋɛ kumúŋɛ́ léeri, uu pisoi kulúi kpɑ́ú ɑpi u n tikilɛ̃. Uyɛ̃ uu kɔ kpi, pɛpɛɛ pɛɛ́ u n tíkilɛ̃ pɔ́ɔ kɔ kpii. 38 Lɛ̃ nnyɑ, nɛ lɑ kɛ́ nkpéni nɔ́ símisi rɛ ɑ́ni kɑpɛ nɛ pisoi mpí kutu n cɔlɛ̃. Ani pi riyɑ́ pikɛ́ tɔ́mpɔ. In tɛ sisoipipi kɛ́mɛɛ kɛ pisimúŋɛ́ nɛ piliwɑiwɑi nní ɑi léeri, mɛ́woo kɑi wɑinɛ. 39 Amɑ́ in tɛ Uléécɑɑ-i kɑi léeri, ńnɑŋɛ ń-ye kɛ nɔ́ɔ mɑ́ nɔkɛ́ nɛ linyinɛ pi wɑ. Ani nɔ́mɛnɛ́círɛ tĩ, ɑ́i kɑpɛ kɑ likɛ́ wɑ rɛ nɔ nɛ Uléécɑɑ tɔpu. 40 Api mɛsei unkɔ́ kóm ɑpi u tiki. Api pɛɛ pitumɛ pɛ̃ séipɔ ɑpi rinɔ́ɔ hɛ rɛ pikɛ́ sipɔ́pí pi yɛ́ɛ́riinɛ ɑpí nɛ pi yulu rɛ ɑ́pi kɑpɛ Yeesu rinyiri nɛ pisoi pisímɛ́ rikpɑ́, ɑpi pɛɛ pi yɑ́ ɑpi tɔ́mpɔ. 41 Pitumɛ ɑpi mpɔ́ɔnɑrɛ nɛ pitúhɑɑnɛ pɛ̃ kɛkúrí yisi, lin pi lɑ́ɑ́rú rɛ Uléécɑɑ yɛɛ yɛ̃ tɛ pɛ̃ kɑí nɛ sɑ́ rɛ pikɛ́ Yeesu nnyɑ íwɛ li. 42 Ḿpɑ́ kɛweesi kɛ́ye kɛ pitumɛ ɑpi pɛɛ Uléécɑɑ kɛyɔ-i nɛ síyɔ kɛ́mɛɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ picélɑɑ nɛ mpiyóó ŋmɔ́ɔ́púlɛ̃.