12
Nfɑ́ɑsɔnɛ lihɛɛhɛɛ kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́
Pimɑ́rɛcɔ, ɑ́m lɑ nɔkɛ́ Nfɑ́ɑsɔnɛ lihɛɛhɛɛ nsímɛ́ kɛcɑ́ɑ́ kuŋmɑhɑ-i n we. Nɔ nyulɛ rɛ kɑ́ni pɛɛ kɑhɑnɛ Uléécɑɑ n céri, li pɛɛ nɔ́ pɑ́sɑilɛ nɔn tikilɛ̃ lin nɛ piléé kɑni n nyɔ́ɔnsɛ ɑ́pi yɛ kɔ símisi mɛmpɔ nɔ́ sĩ́. Lɛ̃ nnyɑ kɑm tɛ kɛ́ ńsɔnɛ nɔ́ símisi nɔkɛ́ kṍ tɛ: Úkɑ úu we rɛ Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ yɛ ukɛmɛɛ́ we un nɛ símisi, uu pɛɛ rɛ “likɛ́ Yeesu rité”. Úkɑ úu yɛ́ kɔ fe ukɛ́ rɛ “Yeesu yɛɛ Upíimɑ”, kɑ́i pɛɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ mɛɛ lɛ̃ u símɑɑsɛ.
Nfɑ́ɑsɔnɛ lihɛɛhɛɛ yɛ welɛ mpehẽ mpehẽ. Amɑ́ Nfɑ́ɑsɔnɛ nsɛ kóló mɛɛ lɛ̃ nlihɛɛhɛɛ hɔɔnɛntɛ. Ikɛicee yɛ kulúi welɛ, ɑmɑ́ Upíimɑ usɛ kóló kɑri lɛ̃ kɛisi. Ḿpɑ́ úye nɛ uɑkɛi yɛ nyɛ, ɑmɑ́ Uléécɑɑ usɛ kóló yɛɛ lɛ̃ ńnɑŋɛ rɔ́ hɛɛlɛ̃ tɔn nɛ ɑ wɑi. Nfɑ́ɑsɔnɛ yɛ nlihɛɛhɛɛ ḿpɑ́ úye hɛlɛ ukɛ́ nɛ n-nnɑŋɛ nyísɛ likɛ́ nɛ ntɔ́nɛ́í yóriyɛ. Lɛ̃ nnyɑ knn yɛ unyinɛ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ hɛ uú nɛ n símisi, nn kɔ ucɔ mɛnyuwɛ hɛ uyɛ̃ un kɔ nɛ símisi. Nfɑ́ɑsɔnɛ nsɛ mmɛ̃ nn kɔ ucɔ hɛ rɛ ukɛ́ nfɑtɛnɛ m mɑ́, nn kɔ ucɔ hɛ rɛ ukɛ́ yɛ wɑ utóikɔ́ ukɛ́ peí. 10 Nfɑ́ɑsɔnɛ yɛ̀ɛ̀ unyinɛ hɛlɛ rɛ ukɛ́ yɛ fe ukɛ́ mɛwɑisɑŋɑ n wɑi. Nn kɔ ucɔ hɛ rɛ ukɛ́ yɛ Uléécɑɑ rinyiri nɛ símisi. Nn kɔ ucɔ hɛ rɛ uyɛ̃ ukɛ́ yɛ fe ukɛ́ mmɛwɑi nɛ lɛlɛɛ ɑ́i mmɛkɔ́ céri ukɛ́ kóólɛnɛ. Nn kɔ ucɔ hɛ rɛ ukɛ́ yɛ mɛyu sɑŋɑ mpehẽ mpehẽ símisi. Nn ucɔ hɛ rɛ uyɛ̃ ukɛ́ yɛ fe ukɛ́ mɛ tuisɛ. 11 Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ cirɛníŋɛ mmɛ mɛɛ lɛ̃ nnɛ́í wɑisɛ. Lɛ̃ knn ń lɑ nkɛ́ ḿpɑ́ úye pɑ knn yɛ u pɑ.
Ḿpɑ́ Kirisi ukɔ́ úye yɛ ipiŋɛ isɛ nlesɛ lɛ
12 Pi yɛ́ fe ɑpi Kirisi nɛ ipiŋɛ inyinɛ yɛɛ ilésɛ kulúi m mɑ́ múŋɛisɛnɛ. Ḿpɑ́ kɛ ipiŋɛ iyɛ̃ ii ilésɛ kulúi m mɑ́, innɛ́í yɛ ripɛ́nɛlɛ ɑi wɑi ipiŋɛ isɛ. 13 Tɔ̃́ Pisuifi nɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ nɛ pilɑ́si nɛ pɛpɛɛ pimɛcirɛ n te, tɔ́ɔ ntɔ́nɛ́í míni wolɛ. Nfɑ́ɑsɔnɛ nn tɔ́ pɑnsɛsɛ ipiŋɛ isɛ. Nfɑ́ɑsɔnɛ nsɛ mmɛ̃ mɛni kɑri kɔ n ntí. 14 Lɛ̃ nnyɑ, ɑ́i nlésɛ nsɛ mɛɛ yɛ ipiŋɛ kɛcɑ́ɑ́ n we. I yɛ kulúi n welɛ. 15 Ḿpɑ́ kúnɑ kun m mɑɑ rɛ kɑ́ku nní kunípɛ nnyɑ, ɑ́ku nkpéni ipiŋɛ ilesɛ kɛ́mɛɛ we, ku yɛ́ pɛɛ lɛ̃ nnyɑ ikɛmɛɛ piwée riyɑ́ɑ́? 16 Ḿpɑ́ kutu kun m mɑɑ rɛ kɑ́ku nní mɛnípɛɛ nnyɑ, ɑ́ku nkpéni ipiŋɛ ilesɛ kɛ́mɛɛ we, ku yɛ́ pɛɛ lɛ̃ nnyɑ ikɛmɛɛ piwée riyɑ́ɑ́? 17 Ipiŋɛ nnɛ́í in pɛɛ mɛnípɛɛ, yo kɛ usoi uu yɛ́ɛ́ pɛɛ́ nɛ kõ? In pɛɛ innɛ́í kutu, yo kuu yɛ́ɛ́ pɛɛ́ nɛ kukpɑ́hɑ́ kṍ? 18 Uléécɑɑ yɛɛ ḿpɑ́ nlésɛ ń-ye umɛlɑ kɛ́mɛɛ nkɛtonɛ-i n yekei. 19 Ilésɛ nnɛ́í in pɛɛ nlésɛ nsɛ, ipiŋɛ íi yɛ́ pɛɛ́ n we. 20 Lɛ̃ nnyɑ, ilésɛ kulúi yɛɛ we kɑí nɛ wɑ ipiŋɛ cirɛníŋɛ isɛ kóló.
21 Mɛnípɛɛ ɑ́mɛ yɛ́ fe mɛkɛ́ kunípɛ mɑɑ rɛ: Ám nɛ líkɑ pɔ́ wɑi. Limɛcɔ kɛ ríyu ɑ́ri yɛ́ kɔ fe rikɛ́ ɑ́nɑ mɑɑ rɛ: Ám nɛ líkɑ nɔ́ wɑi. 22 Ticuruu ipiŋɛ ilesɛ iyɛ̃ kɑri n nyu rɛ íi pɑ́ɑ́pú yɛɛ mɛyíkíyiki rɔ́ yóriyɛ. 23 Iyɛ̃ kɑri n nyɑ́ni yɑrɛ i yɛ isɛi rɔ́ wɑ kɛcɑ́ɑ́ kɑri ńsɔnɛ pɑílɛ̃. Hɑ́i iyɛɛ íi kúpɑí mɛtɛ́ ń we kɑri yɛ ńsɔnɛ nyɔ́ɔnsɛntɛ. 24 Amɑ́ iyɛɛ pípɑí ń nyɑḿ íi pinyɔ́ɔnsɛntɛ pɛ̃ písɛi. Uléécɑɑ yɛ ipiŋɛ ilesɛ wɑlɛ uu tíyɛsɛ iyɛɛ íi kúpɑí mɛtɛ́ ń we ii ríyu nɛ icɔ m mɑ́. 25 Kuu lɛ̃ n wɑ nnyɑ, mɛkóólɛnɛ ɑ́mɛ ipiŋɛ nlesɛ nnyinɛ nɛ ncɔ kɛcɔpɛ we, ɑmɑ́ ḿpɑ́ yo yɛ nɛ licɔ kutu cɔlɛnlɛ. 26 Nlésɛ ń-ye nn íwɛ n le, li yɛ nɛ icɔ ripɛ́nɛlɛ ii íwɛ n le. Nlésɛ ń-ye nn ríyu n yɛ̃, li yɛ nɛ icɔ ripɛ́nɛlɛ ɑi kɛsẽ́ i n lɑ́ɑ́rú.
27 Nɔ kɛsẽ́ nɔ́nnɛ́nɛ́í Kirisi ipiŋɛ lɛ. Ḿpɑ́ nɔ́ úye yɛ unlesɛ lɛ. 28 Uléécɑɑ yɛ uicɑ́pinɛ kɛ́mɛɛ́ sitónɛ hɛkɛsilɛ. Pitumɛ kuu kɛkpéẽ mɛfoí tónsɛ, uu mɛlírũ ɑntepuyɛ tikisɛ. Uu kɔ mɛtɑ́ɑ́nũ picélɑɑ tikisɛ. Pɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, pɛpɛɛ yɛ mɛwɑisɑŋɑ n fe ɑpi wɑi, ɑpi tíki. Pɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, pɛpɛɛ yɛ pitóikɔ́ m pɔisɛ ɑpi tíki. Pɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, pɛpɛɛ yɛ picɔ n lɛ̃́ nɛ pɛpɛɛ picɔ kɛcɑ́ɑ́ ḿ pɑílɛ̃ nɛ pɛpɛɛ mɛyu sɑŋɑ mpehẽ mpehẽ n símisi ɑpi tíki. 29 Ái pinnɛ́í pɛɛ pitumɛ, ɑ́i pinnɛ́í pɛɛ ɑntepuyɛ, ɑ́i kɔ pinnɛ́í pɛɛ picélɑɑ. Ái kɔ pinnɛ́í pɛɛ yɛ fe ɑpi mɛwɑisɑŋɑ wɑi. 30 Ái kɔ pinnɛ́í pɛɛ yɛ fe ɑpi pitóikɔ́ pɔisɛ, nɛ́ɛ ɑpi mɛyu sɑŋɑ mpehẽ mpehẽ símisi nɛ́ɛ ɑpi mɛ tuisɛ. 31 Lɛ̃ nnyɑ, ihɛɛ iyɛɛ innɛ́í kɛ́mɛɛ icɔ n fe kɑni yɛ́ nɛ n nɑ́ɑ́si rɛ nɔkɛ́ yɛ̃́.
Lɛ̃ nnyɑ, kɛ́ nkpéni ncée sɔnɛ píimɑ mɛɛ ḿpɑ́ yo n fe nɔ́ nyísɛ.