4
Nfɑtɛnɛ kɛ́mɛɛ rinɔɔ risɛ piwɑi
Nɛ Upíimɑ nnyɑ ɑkpɑnii-i welɛ. Nɔ̃́ kɛ Uléécɑɑ uu nní n sée kɑm pisɛ rɛ ɑni n sɔ́nɛ, nɔ́nnɛ́sẽ́ nkɛ́ n nyísɛlɛ̃ tɛ lɛ̃ kuu nní nɔ́ n sée nsẽ kɑni sɔ́nɛ. Áni kɑpɛ ɑ́yu n wɛ́ɛ́si. Amɑ́ ɑni mɛsɛ́rɛ n lɑ́ɑ́rú nɔn purú. Ani ńlɑ nɛ nɔ́mɛnɛ́cɔpɛcirɛ m múínɛlɛ̃. Ani riŋmɔ́ɔ́pú ɑni rinɔ́ɔ risɛ kɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nn nɔ́ n hɛ m múílɛ̃. Nfɑ́ɑsɔnɛ mɛɛ Uléécɑɑ-i n léeri yɛ́ tíyɛsɛ ɑni nɔ́nnɛ́nɛ́í m pɛ́nɛlɛ̃, nkíŋniŋɛ nn nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ we. Nɔ ipiŋɛ isɛ kɛcɑ́ɑ́ ilesɛ lɛ. Nfɑ́ɑsɔnɛ nsɛ mɛɛ kɔ nɔ́nnɛ́nɛ́í kɛ́mɛɛ we. Likɛi lisɛ nnyɑ kɛ Uléécɑɑ uu kɔ nɔ́ sée. Upíimɑ usɛ kóló nɛ nfɑtɛnɛ nsɛ kóló kɑni mɑ́, ɑni kɔ míni mɛsɛ kóló wolɛ Uléécɑɑ usɛ kóló yɛɛ we. Uyɛɛ pisoi nnɛ́í usɑɑ. Uyɛɛ ntɔ́nɛ́í kɛcɑ́ɑ́ tṹ, un ntɔ́nɛ́í kɛ́mɛɛ we un kɔ ntɔ́nɛ́í kɛ́mɛɛ pikɛi wɑi.
Amɑ́ Uléécɑɑ yɛ ntɔ́nɛ́í mmú kɛ́mɛɛ ḿpɑ́ úye uihɛɛ hɛlɛ nɛ impehẽ Kirisi yɛɛ ḿpɑ́ úye likɔ́ musí. Li Nléécɑɑsimɛ́-i wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ:
Kuu kɛléécɑɑ rińtɑɑ́,
u nɛ pikpɑniikɔ́ ripɛ́nɛlɛ,
uu lihɛɛhɛɛ sisoipipi hɔɔnɛntɛ. Tɛ íye yɛ nkpéni lɛ̃ tɛ u kɛléécɑɑ ritɑɑ́? Li nyísɛ rɛ ukɛ́ kɛlenɛ rińtɑɑ́, u kɛtẽ mɛtene kuhórɛ kɛ́mɛɛ ricɛpilɛ. 10 Uyɛɛ rincɛ́pimɛ cirɛ yɛɛ kɔ ritɑɑ́ uu kɛléécɑɑ fɑ́ɑu uú nɛ kɛtẽ nɛ kɛyómɛ nnɛ́í n yipɑɑlɛ̃. 11 Uyɛɛ wɑ rɛ pinyinɛ pikɛ́ pitumɛ, picɔ pikɛ́ ɑntepuyɛ, picɔ pikɛ́ Nsímɛ́ kɛcirɛ piyóó, picɔ pikɛ́ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ pikpeenwɑi nɛ picélɑɑ. 12 U pi wɛ́ɛlɛ rɛ ukɛ́ lɛ̃ kɑpi yɛ́ upikɛi n wɑ pi nyísɛ, pikɛ́ pɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ céési lɛ̃ kɑpi yɛ́ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ m pɑpukusɛ. 13 Kei kɛ ntɔ́nɛ́í ɑri yɛ́ pɛɛ céri rɛ likɛi lisɛ kɑrí nɛ Uléécɑɑ Kɛpipi kɛ́mɛɛ kɛfɑ tɛnɛ. Tɔ pɛɛ lɛ̃ pɑpisilɛ yɑrɛ kɛ Kirisi uu m pɑpɑɑlɛ̃ mɛcɔ. 14 Lɛlɛɛ yɛ́ tíyɛsɛ ɑ́ri yɛ́ pɛɛ́ uyɛ-i n we yɑrɛ siwɑ̃́ sɛɛ ḿpɑ́ icélɑɑ íye yɛɛ ń we n tíkilɛ̃, pisoi pɛɛ yɛ picɔ nɛ pinnɔɔmɛ kuyúi n tɑ̃ ɑ́pi yɛ́ pɛɛ rɔ́ kírɑɑsɛntɛ. 15 Ńlɑ kɛ tɔ́ɔ nɛ nsímɛ́sei símisi tɔn kɔ lɑkɑɑnɛ tɔn nɛ urɔ́wɛ́ɛ́sɛ Kirisi kupɛ́nɛcɔ nnɛ́í kɛ́mɛɛ pelu. Uyɛɛ ríyu. 16 Uyɛ̃ nnyɑ kɛ ipiŋɛ ii kɛcírɛ nyɛnu, isitɑŋɛnɛ nnɛ́í sin mulɛinɛlɛ̃. Lɛ̃ nnyɑ kɛ ḿpɑ́ nlésɛ ń-ye nn ńlɑ kɛ́mɛɛ mpikɛi wɑi, ipiŋɛ nnɛ́í yɛɛ ńlɑ kɛ́mɛɛ m pelulɛ in pɑpisi.
Kirisi pikɔ́ isoi fɑlɛ nsímɛ́
17 Lɛ̃ nnyɑ kɑḿ lɑ kɛ́ nsímɛ́ mmú nɛ nɔ́ cɛ́si nɛ Upíimɑ rinyiri ɑni kóm tɛ ɑ́ni kɑpɛ kɔ nkpéni nsẽ́ tikpɑ́ yɑrɛ pɛpɛɛ ɑ́pi Uléécɑɑ m pɑkɑrɛlɛ̃. Mpɔlɛcee kɛ pisimúŋɛ́ ɑsi pi tikisɛlɛ̃. 18 Pimɛsɔhɔ yɛ kuŋmɑhɑ-i lompɔlɛ ɑ́pi pɛɛ Uléécɑɑ isoi kɛ́mɛɛ we. Kɑpi pinnɛ́í piníri ɑ́pi Uléécɑɑ nkɔ́ ńkɑ nyu, piɑkiŋ ɑn kɔ tɑkɑ́ nnyɑ. 19 Ápi nkpéni lisɔnɛ nɛ likópɛ nyu. Mɛ́woo mɛ́woo kɑpi wɑi, hɑ́i ɑpí nɛ mɛseicirɛ́ wɑi mmɛ́ ncɔpuri m pɛ́nɛlɛ̃ pin wɑi.
20 Amɑ́ ɑ́i lɛ̃ kɑpi nɔ̃́ Kirisi cereisɛ. 21 Ái céreisɛ rɛ nɔ ukɛcɑ́ɑ́ nkɔ́ nnɛ́í kónlɛ ɑpi kɔ nsímɛ́sei mɛɛ Yeesu kɛ́mɛɛ ń we nɔ̃́ céesi ɑni kóm. 22 Lɛ̃ nnyɑ, ɑni nɔ́inɛ́soi kpurɛ riyɑ́. Nɔ́mɛnɛ́wee kpurɛ yɛ mɛ̃. Mɛlikɑ́ipi-kɑ́ipi yɛ nɛ nkpɔ-mɛ̃ nɔ́ sínlɛ. 23 Ani tíyɛ Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ nkɛ́ nɔ́kɛnɛ́múŋɛ́ consɛ. 24 Ani isoi fɑlɛ kpísi ɑni tɑni yɑrɛ kɛ Uléécɑɑ uu ń lɑ. Nsímɛ́sei yɛ tíyɛsɛlɛ ii ɑsei n tikilɛ̃ in kɔ kpɑ̃́iilɛ̃.
25 Lɛ̃ nnyɑ, ɑni nnɔ́ɔmɛ riyɑ́ ḿpɑ́ úye ukɛ́ yɛ uucɔ ɑsei símisi. Tɔ ntɔ́nɛ́í mmú ipiŋɛ isɛ ilesɛ lɛ. 26 Nɔn yɛ n wɔ́ɔsi, ɑ́ni kɑpɛ yɛ ɑkópɛ wɑ. Ani yɛ nɔ́kunɛ́wɔ́i kpu ituŋɛ ikɛ́ kɛlenɛ loó. 27 Áni kɑpɛ yɛ kuníri ncée hɛ kukɛ́ ncɑɑi wɑ. 28 Uyɑɑ úu kɑpɛ kɔ nkpéni piyɑɑ rikpɑ́. Amɑ́ ukɛ́ riŋmɔ́ɔ́pú uu yɛ kɛfɑ kɛsɛ nɛ uɑnipɛ pikɛi pinyinɛ wɑi uú nɛ le, lin kɔ úye m pɑ́rílɛ̃, uu fe uu liute lɛ́ni. 29 Nsímɛ́ kópɛ ńkɑ ńn kɑpɛ yɛ nɔ́nnɛ́nɔ́ɔ-i léemɛ, ɑmɑ́ likɛ́ mmɛ mɛɛ yɛ́ usoi ikɑri rinkpɑ́sɛ ɑi kɔ pɛpɛɛ kutu nɔ́ n cɔ́lɛ̃ lisɔnɛ wɑi. 30 Áni kɑpɛ yɛ Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ ripɔɔ cɑɑisɛ. Mmɛ mɛɛ Uléécɑɑ nwɔi kuu nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ n wɑ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kuu nɔ́ɑnɛ́kópɛ kɛ́mɛɛ nɔ́ ń lesɛnɛ cɑ́kɑ́-cɑ́kɑ́ nnyɑ. 31 Ani nsímɛ́ pifɑnɑɑnkɛɛ nɛ mɛsɛɛwɑi nɛ kuwɔ́i nɛ pisɛnkɛɛnɛ nɛ picɔ ɑlɛ̃ nɛ mɛwɑi kópɛ ncɔpuri nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ lesɛ. 32 Ani n lɑ́ɑ́rúnɛ, nɔn íwɛ ténɑɑnɛ. Ani nɔ́mɛnɛ́cɔpɛcirɛ n sɑ́rikɛɛnɛ yɑrɛ kɛ Uléécɑɑ uu nɔ́ nɛ Kirisi kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ nɔ́ n sɑ́rɛi mɛcɔ.