12
Mɑɑri yɛ Yeesu ɑnɑ kɛcɑ́ɑ́ tulɑɑli kɔɔnu
(Mɑtiyee 26:6-13; Mɑriki 14:3-9)
Lin tisɛlɛ̃ siyɑ́ɑ sikpuulũ pikɛ́ kɛlenɛ nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ li, Yeesu uu yisi uu Petɑnii tɔ́mpɔ. Kei kɛ Lɑsɑɑ kuú pɛɛ pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ n yukusɛ uú we. Api kusɑ́nɛ u wɑi, Mɑritɑ un ilukɛ hɔɔnɛntɛ, Lɑsɑɑ pɔ́ɔn pɛpɛɛ ilukɛ kɛlukɛ-i Yeesu kɛkúrí ń tṹ kɛcɔpɛ we. Mɑɑri uu pɛɛ tulɑɑli pɑpɛ-pɑpɛ yɛɛ nnɛ́í píimɑ m mɑ́ kɛnúḿpi kpísi, uu Yeesu ɑnɑ kɛcɑ́ɑ́ kɔɔni uu pɛɛ unnyúpi nɛ Yeesu ɑnɑ tinnɛ. Tulɑɑli kukpɑ́hɑ́ ɑku kɛ́yɔ yipu. Yeesu pipirɛtiki kɛcɔpɛ usɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Yutɑsi Isikɑriyɔɔti yɛɛ ń kɑ uu Yeesu pilɑ́ɑrɔ ɑnipɛ-i wɑi, uu pɛɛ rɛ: Yo nnyɑ kɑ́pi tulɑɑli pɑpɛ-pɑpɛ nkó yɑ́ɑ́ nɛ nnɛ́í píimɑ pikɛ́ siwóó píwɛkɔɔ́ hɛ? Ái rɛ píwɛkɔɔ́ nfɑsimɛ́ kuu wɑi nnyɑ kuu lɛ̃ mɑ. U pɛɛ uyɑɑ lɛ. Kuu nní kuwóólɔɔ m múílɛ̃ nnyɑ, u yɛ pɛɛ lɛ̃ kɑpi kɛ́mɛɛ n wɑipɔ yɑ́ɑilɛ. Yeesu uu u mɑɑ rɛ: A unɔ́si nkó riyɑ́ sɛ́ɛ́ɛ! U lɛ̃ wɑlɛ un nɛ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɑpi nhórɛ-i nɛ́ n tɑninɛ músu. Mɛsɛ́rɛ kɛ píwɛkɔɔ́ ɑpi yɛ́ nɔ́kɛnɛ́kúrí n we, ɑmɑ́ nɛ̃́ ɑ́m mɛsɛ́rɛ nɔ́kɛnɛ́kúrí wenɛ.
Pi rinɔ́ɔ risɛ wɑ rɛ pikɛ́ Lɑsɑɑ kpu
Pisuifi kulúi yɛ pɛɛ kṍ tɛ Yeesu yɛ Petɑnii-i we. Api sĩ́ kulúi, ɑ́i uyɛ̃ ŋmɑnɛ nnyɑ, ɑmɑ́ pikɛ́ kɔ nɛ Lɑsɑɑ kuu pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ n yukusɛ n yɛ̃́ nnyɑ. 10 Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi símisi ɑí tonɛ rɛ pikɛ́ kɔ Lɑsɑɑ pɔ̃́ kɔ kpu 11 rɛ Pisuifi mɛyɑ̃ yɛ pɛɛ pi yɑ́lɛnlɛ pin uyɛ̃ nnyɑ Yeesu nɛ kɛfɑ tɛnɛ.
Yeesu yɛ Yerusɑlɛm kuyu loni
(Mɑtiyee 21:1-11; Mɑriki 11:1-11; Luki 19:28-40)
12 Kɑi kóso n weesi, pisoi kulúi píimɑ pɛɛ nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ pinyɑ́nɛi n hɑ́pɔ, ɑpi kóm tɛ Yeesu yɛ Yerusɑlɛm-i sɔ́nɛpɔ. 13 Api pinnɛ́í ɑtɛnɛpɑi kpɑsi ɑpi síkɑ ɑpí nɛ u tɛ́pɛi, pin cɑ́ɑ́i rɛ:
Osɑnnɑ! Ani uyɛɛ n sɔ́nti nɛ Upíimɑ rinyiri ritɑɑ́sɛ. Uyɛɛ Isirɑyɛɛli pikɔ́ uyɔɔpi. 14 Yeesu uu kɛminɑɑpipi kɛnyinɛ yɛnu, uu kɛkɛcɑ́ɑ́ tonɛ yɑrɛ kɑi n wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ:
15 Nɔ̃́ Siyɔɔ kuyu pikɔ́,
iwɑmɛ íi kɑpɛ nɔ́ wɑ.
Ani ripɑí, nɔ́unɛ́yɔ́ɔpi yɛɛ nní kɛminɑɑyɑhɑ kɛpipi kɛcɑ́ɑ́ tṹ
un nɛ wemɛ. 16 Upipirɛtiki ɑ́pi pɛɛ lɛlɛɛ n wɑi ɑsei kõ kɛlenɛ. Amɑ́ kɛ Uléécɑɑ uu Yeesu ríyu n wɑisɛ kɑpi pɛɛ léisɛ rɛ lɛ̃ kɛ pisoi ɑpi nní u n wɑ kɑí pɛɛ mɛkɛɛ-mɛ ukɛcɑ́ɑ́ wɔ́lɑɑlɛ̃.
17 Pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ pɛɛ Yeesu kɛkúrí ń we kumúŋɛ́ kpɛ-i kuú pɛɛ Lɑsɑɑ nhórɛ-i n sée uu lésɛri uu kɔ pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ u yukusɛ, ɑpi lɛ̃ kɑpi n yɛ̃́ pisoi kɛɛnkɛɛ. 18 Lɛ̃ nnyɑ kɛ pisoi riwúí ɑri pitɛ́pɛi u hɑ. Pisoi yɛ pɛɛ kónlɛ rɛ u mɛwɑisɑŋɑ mɛ̃ wɑlɛ. 19 Pifɑrisi ɑpi pɛɛ símɑɑnɛ rɛ: Nɔ nyɑ́ni rɛ mɛ́woo kɑni wɑi. Pisoi nnɛ́í pɛɛ nní u tikilɛ̃.
Pikirɛki pinyinɛ yɛ lɑ pikɛ́ Yeesu yɛ̃
20 Pikirɛki pinyinɛ pɔ̃́ nɛ kɔ pɛɛ ɑnyɑ̃́ kumúŋɛ́ kpɛ-i pɛpɛɛ Yerusɑlɛm ń hɑ pikɛ́ hɑ Uléécɑɑ yɑ́ɑ́si kɛcɔpɛ welɛ. 21 Api Kɑlilee kɛtẽ-pɔ Petisɑyitɑ ukɔ́ Filipu kɛkúrí nyɔsɔ́pɔ ɑpi u mɑɑ rɛ: Urɔ́sɑ́ɑ, tɔ pɛɛ́ lɑ rɛ tɔkɛ́ Yeesu yɛ̃. 22 Filipu uu sĩ́ uú hɑ lɛ̃ Antiree símisi, pikɛtɛ́ ɑpí hɑ nɛ Yeesu símisi. 23 Yeesu uu pi pɛsɛ rɛ: Li nkpéni ituŋɛ tulɛ rɛ Usoi Kɛpipi kɛkɛ́ ríyu yɛ̃. 24 Asei kɛcɑ́ɑ́, kɛ́ nɔ́ símisi rɛ tilukɛpipi tinsɑ́ n loó tikɛ́ kpu, timɛcirɛ kɑri yɛ n we. Amɑ́ tin n kpu, ti yɛ ɑpipi kulúi mɑrilɛ. 25 Nkó yɛɛ unfɑɑ ń lɑ yɛ́ kɑm uu n fómni. Amɑ́ nkó yɛɛ úu kɛtẽ nté unfɑɑ n kpísi ukɛ́ wɑisɛ linyinɛ, úu n fómninɛ, ɑmɑ́ nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ kuu yɛ́nunɛ. 26 Úye un n lɑ ukɛ́ pikɛi nɛ́ wɑ, ukɛ́ nɛ́ n tikilɛ̃. Kei kɑm ń we kɛ unɛ́kɛikɔ́ pɔ́ɔ kɔ sɔ́nti ukɛ́ n we. Úye un pikɛi nɛ́ n wɑi, Sɑ́ɑ yɛ́ ríyu u wɑisɛ.
Yeesu yɛ unkpɔ nsímɛ́ símisi
27 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, Yeesu uu pɛɛ rɛ: Tinɛ́pɔ́ɔ yɛ nkpéni cɑɑilɛnlɛ. Nɛ́ nkpéni rɛ íye? Tɛ Sɑ́ɑ, kɑpɛ tíyɛ kɛ́ ntóósi ituŋɛ nnyí kɛ́mɛɛ lompɔ nɛ́ɛ? Lɛ̃ nnyɑ kɑm kɔ pɛɛ́ kɑ. 28 Sɑ́ɑ, ɑ ripɔ́nyíri ritɑɑ́sɛ! Kei kɛ mɛtẽ mɛnyinɛ ɑmɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ leemɛ ɑmɛ rɛ: Nɛ pítɑɑ́sɛ ri mɑsilɛ, nɛ́ kɔ pítɑɑ́sɛ rikpɑ́nɛ. 29 Pisoi pɛɛ kei n cɑ́pinɛlɛ̃ ɑpi lɛ̃ kom ɑpi rɛ: Ikónɛ yɛɛ ŋmurɛi. Picɔ ɑpi rɛ: Uléécɑɑtumɛ unyinɛ yɛɛ nɛ u símisi! 30 Kei kɛ Yeesu uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Ái nɛ̃́ nnyɑ kɛ mɛtẽ mmɛ́ ɑmɛ léemɛ, ɑmɑ́ nɔ̃́ nnyɑ yɛ ni. 31 Nkpéni kɛ ituŋɛ ii tu rɛ pikɛ́ nɛ kɛtẽ nkɛ́ pisoi túhɑɑnɛ. Nkpéni kɛ ituŋɛ ii tu rɛ pikɛ́ kɛtẽ uyɔɔpi lɑkɑsɛ. 32 Amɑ́ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑpi kɛléécɑɑ nɛ́ n síkɑnɛ, nɛ̃́ nɛ́ tíyɛsɛ pisoi nnɛ́í ɑpi kɛnɛ́mɛɛ weri. 33 Nkpɔ mmɛ̃ kuu n sɔ́nti ukɛ́ ń kpu nsímɛ́ kuu lɛ̃ pi símisi. 34 Pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ ɑpi u pɛsɛ rɛ: Tɔ irɔ́sé ritɛlɛ́-i kɛ́ɛ́nlɛ rɛ mɛsɛ́rɛ kɛ uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ uu yɛ́ nfɑ́ɑ m mɑ́. Yo nnyɑ kɛ pɔ́ɔ pɛɛ rɛ: Li pisɛ rɛ pikɛ́ Usoi Kɛpipi kɛléécɑɑ risíkɑ? Wóo pɛɛ nkpéni Usoi Kɛpipi kɛ̃? 35 Yeesu uu pi pɛsɛ rɛ: Mɛtɛ́í yɛ kɔ nɛ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ welɛ. Amɑ́ ɑ́mɛ pɛɛ nɑ́ŋɑinɛ. Ani nkpéni kɛ mɛtɛ́í ɑmɛ nní ń we n sɔ́nɛ, kuŋmɑhɑ ɑ́ku kɑpɛ nɛ nɔ́ rinkɑ́ikɑi nnyɑ. Nkó yɛɛ kuŋmɑhɑ-i n sɔ́nɛ úu nyu mɛ́ye kuu sĩ́. 36 Lɛ̃ nnyɑ, kɑni nkpéni nní mɛtɛ́í m mɑ́, ɑni nɛ kɛfɑ mɛ tɛnɛ nɔkɛ́ nɛ m pɑnsɛ mɛtɛ́í sipipi nnyɑ.
Kɛ Yeesu uu lɛ̃ pimɑ́ɑ ḿ mɑsí, uu tɔ́mpɔ uú nɛ kɛtɑɑ pi wɑi uú hɑ pésu.
Pisuifi ɑ́pi Yeesu nɛ kɛfɑ tɛnɛ
37 Ḿpɑ́ kuu mɛwɑisɑŋɑ kulúi pikɛyu-i n wɑpisi, ɑ́pi ŋmurɛi pikɛ́ nɛ kɛfɑ u tɛnɛ. 38 Lɛ̃ kɛ ɑntepu Esɑyi uú pɛɛ mɛkɛɛ ḿ mɑ kɑi lɛ̃ wɑ rɛ:
Upíimɑ, wóo ntɔ́símɛ́ kɑri n símisi ŋmurɛi?
Úye kɛ Upíimɑ uu unnɑŋɛ kuú nɛ n kɛisi nyísɛ? 39 Lɛlɛɛ n tíyɛsɛ kɑ́pi yɛ́ nɛ n fe pikɛ́ nɛ kɛfɑ n tɛnɛ yɛɛ lɛ̃ kɛ Esɑyi uu kɔ ḿ mɑɑ rɛ:
40 Uléécɑɑ yɛ pi nyiinsɛlɛ rɛ ɑ́pi kɑpɛ nɛ n nyɑ́ni nnyɑ.
U pimɛsɔhɔ yɑriilɛ rɛ ɑ́pi kɑpɛ nɛ líkɑ ɑsei n kṍ nnyɑ.
Insɑ́ lɛ̃, pi yɛ́ ukɛmɛɛ́ hɑ uu pi pɔisɛ.
41 Kɛ Esɑyi uu Upíimɑ mɛyɔɔpi n yɛ̃́ nnyɑ kuu fe uu lɛ̃ mɑlɛ.
42 Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ kɛcɔpɛ, mɛyɑ̃́ yɛ pɛɛ́ nɛ kɛfɑ Yeesu tɛnɛlɛ. Amɑ́ Pifɑrisi nnyɑ, ɑ́pi yɛ pɛɛ pisoi kɛcɔpɛ lɛ̃ mɑ rɛ pi yɛ́ kuyómɛyɑ́hɑɑlee-i pi lɑkɑsɛ nnyɑ. 43 Pi pɛɛ́ lɑlɛ pisoi pikɛ́ yɛ ríyu pi wɑisɛ ɑi tɔ́su kɛ Uléécɑɑ uu yɛ́ ríyu pi n wɑisɛ.
Yeesu yɛ unsímɛ́ nɛ kɛtɑhɑi rikénɛ
44 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, Yeesu uu pɛɛ cɑ́ɑ́i rɛ: Nkó yɛɛ nɛ kɛfɑ nɛ́ n tɛnɛ úu nɛ nɛ̃́ ŋmɑnɛ kɛfɑ tɛnɛ. Asei kɛcɑ́ɑ́, uyɛɛ nɛ́ n tummɛ kuu kɔ nɛ kɛfɑ tɛnɛ. 45 Nkó yɛɛ nɛ́ n nyɑ́ni yɛ uyɛɛ nɛ́ n tummɛ nyɑ́nilɛ. 46 Nɛ̃́ nɛ mɛtɛ́í lɛ. Nɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ kɑlɛ rɛ uyɛɛ nɛ kɛfɑ nɛ́ n tɛnɛ úu kɑpɛ kuŋmɑhɑ-i n we. 47 Úye un nnɛ́símɛ́ n kõ unsɑ́ n tintiki, ɑ́i nɛ́ɛ nɛ u túhɑɑnɛnɛ. Ám kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ kɑ rɛ kɛ́ nɛ pisoi túhɑɑnɛ, ɑmɑ́ nɛ kɑ rɛ kɛ́ piriyu lɔ. 48 Nkó yɛɛ nɛ́ ń yɛ, úu kɔ nnɛ́símɛ́ pɑkɑrɛlɛ̃ yɛ utúhɑɑnɛ mɑ́lɛ. Nsímɛ́ mmɛ̃ kɑm nní n símisi mɛɛ hɑ nɛ kɛyɑ́ɑ tɔrɔɔ kɛtúŋɛ́ u túhɑɑnɛnɛ. 49 Ái kɛnɛ́múŋɛ́ cirɛ kɑḿ nɛ símisi. Amɑ́, Sɑ́ɑ yɛɛ nɛ́ n tummɛ yɛɛ uricuruu lɛ̃ kɑm yɛ́ n símisi nɛ lɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ kɑm yɛ́ n céési nɛ́ forii. 50 Nɛ kɔ nyu rɛ lɛ̃ kuu n forii yɛ̀ɛ̀ nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ hɛlɛ. Lɛ̃ nnyɑ, nɛ yɛ lɛ̃ kɑm n símisi símisilɛ yɑrɛ kɛ Unɛ́sɑ́ɑ uu nɛ́ ń forii.