25
Pikpére kɛfi pinyinɛ kɛnyɑ́rũ
1 Yeesu uu kɔ upipirɛtiki pimɑ́ɑ kpɑ́ rɛ: Lɛ̃ nnyɑ, Uléécɑɑ iyɔɔpi yɛ́ hɑ n we yɑrɛ nsímɛ́ mmú: Pikpére kɛfi pinyinɛ pɛɛ kɛyɑ́ɑ yisi rɛ pikɛ́ uŋmɑ́nɛ unyinɛ yɛɛ pinɔ́sikpikɛ́ ń lɑ mɛrí. Api sífirɑ́ɑ kpíkɛsi ɑpí nɛ pɛ́nɛ.
2 Pikɛcɔpɛ pinupũ pɛɛ piníri, pinupũ picɔ pisɔhɔɔ.
3 Kɛ piníri mpí ɑpi pisifirɑ́ɑ n kpísinɛ, ɑ́pi simɛkpɔ mɛ́kɑ mɛcɔ iyɑɑ wɑ pikɛ́ nɛ ripɛ́nɛ,
4 ɑmɑ́ pisɔhɔɔ pɔ́ɔ pisifirɑ́ɑ mɛ súúkɛɛ ɑpi kɔ mɛcɔ sinúḿpi-i wɑi ɑpí nɛ pɛ́nɛ.
5 Kɛ uŋmɑ́nɛ uyɛ̃ uú nɛ pikɑ́mɛ n nɑ́ŋɑisɛ, nnɔ̃ nn pi yɑ́ɑ́i ɑpi lɔpilɛntɛ.
6 Kɛ kɛsinɛ ɑkɛ m pi, kɛcɑ́ɑ́ilɑ ɑkɛ́ lelu rɛ: Uŋmɑ́nɛ uyɛɛ nní wemɛ! Ani leepɔ ɑni u tɛ́pɛi!
7 Pikpére pɛ̃ nnɛ́í ɑpi yisi ɑpi pisifirɑ́ɑ pinyɔ́ɔnsɛntɛ loni.
8 Piníri mpí ɑpi pɛɛ pisɔhɔɔ pɛ̃ mɑɑ rɛ: Ani nɔ́mɛnɛ́kpɔ mɛ̃ tɔ́ hɛ, sírɔ́firɑ́ɑ yɛ lɑlɛ sikɛ́ kpí.
9 Pisɔhɔɔ pɛ̃ pɔ́ɔ rɛ: Eehei! Mɛ nɛ tɔ́ risɑ́lɛ, ɑ́mɛ tisɛ tɔkɛ́ nɔ́ hɛ. Li kutɔsi we nɔkɛ́ piyɑ́i kɛ́mɛɛ hɑ ɑni kei nɔ́mɛnɛ́kɔ́ lɔlu.
10 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑpi pilɑlɛ n tɔ́su, uŋmɑ́nɛ uyɛ̃ un tuiri, u nɛ pinupũ pɛpɛɛ pimɛcirɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ pin nɛ u mɛ̃́ ɑpi kɛsẽ́ kulee kpɛ-i kɑpi pinɔ́sikpikɛ́ ɑnyɑ̃́ n wɑi loni, ihɑ́nɑɑ ii hɑ́nɑɑpɔ.
11 Likɛpirɛ, pikpére niri mpí pɔ́ɔ tuiri ɑpi cɑ́ɑ́i rɛ: Upíimɑ, ɑ rɔ́ hɑ́nnɛ! Upíimɑ, ɑ rɔ́ hɑ́nnɛ!
12 Kei kɛ uŋmɑ́nɛ uyɛ̃ uu pi mɑɑ rɛ: Nɛ lɑ kɛ́ ɑsei nɔ́ símisi rɛ ɑ́m nɔ́ nyu!
13 Yeesu uu pɛɛ kpɑ́ rɛ: Lɛ̃ nnyɑ, nnɔ̃ ńn we. Li we rɛ ɑ́ni nyu kɛyɑ́ɑ kɛ́ye nɛ́ɛ ituŋɛ íye-i kɑm sɔ́nti.
Pikɛikɔ́ pitɑɑni pinyinɛ kɛnyɑ́rũ
(Luki 19:11-27)
14 Yeesu uu kɔ upipirɛtiki pimɑ́ɑ kpɑ́ rɛ: Uléécɑɑ iyɔɔpi yɛ́ hɑ n we yɑrɛ nsímɛ́ mmú: Utisi unyinɛ yɛɛ pɛɛ ncée pihɑ́pɛ lɑ, uu upikɛikɔ́ sélei uu umɛmɑ́ piɑnipɛ-i wɑi.
15 Uu usɛ wurɑ mɛwóópipi sipehepi sinupũ pɑ, uu ucɔ wurɑ mɛwóópipi sipehepi sitɛ́ pɑ, uu utɑ́ɑ́nũ wurɑ mɛwóópipi kɛpehepi kɛsɛ pɑ. U ḿpɑ́ úye nnɑŋɛ nɛ musilɛ uú nɛ lɛ̃ kɑi m pisɛ u pɑ, uu pɛɛ yɑ́ uu tɔ́mpɔ.
16 Ukɛikɔ́ uyɛɛ wurɑ mɛwóópipi sipehepi sinupũ ń yɔsí uu mɛsɛ nɛ mɛsɛ siwóó sɛ̃ kpísi uú nɛ kpéénsɛ, uu wurɑ mɛwóópipi sipehepi sinupũ sicɔ kulɑ́ɑ yɛnu.
17 Uyɛɛ wurɑ mɛwóópipi sipehepi sitɛ́ ń yɔsí pɔ́ɔ kɔ limɛcɔ wɑi, uu wurɑ mɛwóópipi sipehepi sitɛ́ sicɔ kulɑ́ɑ yɛnu.
18 Amɑ́ uyɛɛ wurɑ mɛwóópipi kɛpehepi kɛsɛ ń yɔsí pɔ́ɔ hɑ kuhórɛ túni uu ukɛisɑɑ siwóó sɛ̃ pésu.
19 Kɑi siyɑ́ɑ sitɛ́ n wɑ, piukɛisɑɑ uu kúiri uu rɛ pikɛ́ ulikɔ́ kɛ́ɛ̃ ukɛ́ yɛ̃́.
20 Ukɛikɔ́ uyɛɛ wurɑ mɛwóópipi sipehepi sinupũ ń yɔsí uu ukɛisɑɑ kɛyúrí nyɔsɔ́pɔ nɛ wurɑ mɛwóópipi sipehepi sinupũ féé sicɔ, uu rɛ: Wurɑ mɛwóópipi sipehepi sinupũ kɑɑ́ pɛɛ nɛ́ pɑ. Áɑ yɛ̃ɛ, Upíimɑ? Wurɑ mɛwóópipi sipehepi sinupũ sicɔ yɛ nsí kɑm kulɑ́ɑ n yɛ̃́.
21 Uukɛisɑɑ uu u mɑɑ rɛ: Nɛ pɑkɑrɛ! Pɔ ukɛikɔ́ sɔnɛ nɛ ɑsei ute lɛ. Likɑ́ripikɔɔ́-i kɑɑ nní wɑ lɛ̃ kɑi m pisɛ. Lɛ̃ nnyɑ, nɛ́ limɑ́ɑ-mɑɑ pɔ́ rimúísɛ. A lommɛ tɔkɛ́ ɑnyɑ̃́ li.
22 Ukɛikɔ́ uyɛɛ wurɑ mɛwóópipi sipehepi sitɛ́ ń yɔsí pɔ́ɔ kɔ nyɔsɔ́pɔ uu rɛ: Wurɑ mɛwóópipi sipehepi sitɛ́ kɑɑ́ pɛɛ nɛ́ pɑ, Upíimɑ! Áɑ yɛ̃ɛ? Wurɑ mɛwóópipi sipehepi sitɛ́ sicɔ yɛ nsí kɑm kulɑ́ɑ n yɛ̃́.
23 Uukɛisɑɑ uu u mɑɑ rɛ: Nɛ pɑkɑrɛ! Pɔ ukɛikɔ́ sɔnɛ nɛ ɑsei ute lɛ. Likɑ́ripikɔɔ́-i kɑɑ nní wɑ lɛ̃ kɑi m pisɛ. Lɛ̃ nnyɑ nɛ́ limɑ́ɑ-mɑɑ pɔ́ rimúísɛ. A lommɛ tɔkɛ́ ɑnyɑ̃́ li.
24 Ai nkpéni yɑ́ uyɛɛ wurɑ mɛwóópipi kɛpehepi kɛsɛ ń yɔsí. Uyɛ̃ pɔ́ɔ kɔ nyɔsɔ́pɔ uu rɛ: Nɛ nyulɛ Upíimɑ rɛ mɛpɔ́kɔ́ ɑ́mɛ kusɑ pɔ́ɔ́lú. Kɛcɑrɛ kɛ-i kɑ́ɑ n lukɛsi kɑɑ yɛ kpɑsi. Kei kɑ́ɑ n fṍ kɑɑ yɛ kpéẽ.
25 Lɛ̃ nnyɑ kɛ iwɑmɛ ii nɛ́ wɑ ɑm kɛtẽ kɛ́mɛɛ sipɔ́wóó kúlɛsi. Áɑ yɛ̃ɛ! Sipɔ́wóó sɛɛ nsí, ɑ yɔsí!
26 Kei kɛ ukɛisɑɑ uu rinɔ́ɔ u pɛsɛ rɛ: Pɔ ukɛikɔ́ kópɛ nɛ ukɑ́nsoi lɛ! Kɑɑ lɛ̃ n nyu rɛ kɛcɑrɛ kɛ-i kɑ́m n lukɛsi kɑm yɛ kpɑsi. Nɛ́ɛ kei kɑ́m n fṍ kɑm yɛ kpéẽ.
27 Pɔ yɛɛ pɛɛ sinɛ́wóó nɛ kɛwóóforɛ piyekei hɑlɛ, ɑḿ pɛɛ́ hɑ pɛɛri ɑm sinɛ́wóó sɛ̃ yɔ́su nɛ sikulɑɑ.
28 Ukɛisɑɑ uyɛ̃ uu pɛɛ pikɛikɔ́ picɔ mɑɑ rɛ: Ani mɛkɛɛ wurɑ mɛwóópipi kɛpehepi kɛ̃ uɑnipɛ-i yɔsí ɑni nkó yɛɛ nní wurɑ mɛwóópipi sipehepi kɛfi m mɑ́ kpɑ́.
29 Li we rɛ nkó yɛɛ mɛyɑ̃́ m mɑ́ kɑpi yɛ pípɑ rikpɑ́ ɑí nɛ u fuu, ɑmɑ́ nkó yɛɛ úu líkɑ m mɑ́, pi yɛ lɛ̃ kuu m músu rɛ u mɑ́ ricuruu u yɔsilɛ.
30 Amɑ́ ukɛikɔ́ nkó yɛɛ úu nní líkɑ n yóriyɛ likɔ́ lɛɛ rɛ ɑni u tĩ ɑni kɛtɑhɑi-mɛ̃ kuŋmɑhɑ-i u sɑ́pɔ. Kei kuu yɛ́ n téni un inĩ́ tɑkɑi.
Usoi Kɛpipi yɛ sɔ́ntilɛ kɛkɛ́ nɛ pisoi túhɑɑnɛ
31 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛ Usoi Kɛpipi ɑkɛ́ hɑ kɛmmulɛ kɛ́mɛɛ n sɔ́nti nɛ piléécɑɑtumɛ nnɛ́í, kɛriyukɔɔ́tũ kɛcɑ́ɑ́ kɑkɛ́ hɑ tonɛnɛ.
32 Kɛtẽ nkɛ́ kɛcɑ́ɑ́ isoipuri nnɛ́í yɛ́ hɑ kɛkɛyu-i n cɑ́pinɛlɛnlɛ, ɑkɛ pɛɛ pisoi nɛ pipicɔ kóólɛnɛ yɑrɛ kɛ usɛɛsẽ́ uu yɛ isɑ́ŋ nɛ ipoi n kóólɛnɛ.
33 Uu pɛɛ isɑ́ŋ ukulukɛ-lukɛ-mɛ̃ wɑi uu ipoi ukumii-mɛ̃ wɑi.
34 Kei kɛ uyɔ́ɔpi uu yɛ́ pɛɛ pɛpɛɛ ukulukɛ-lukɛ-mɛ̃ ń we mɑɑ rɛ: Nɔ́ mpí kɛ Unɛ́sɑ́ɑ Uléécɑɑ uu nní rinkpɑ́, ɑni kɑm ɑni iyɔ́ɔpi kuu hɑ́i kɛtẽ kɛkorɑɑnɛ-mɛ̃ n yekeilɛ̃ un nɛ nɔ́ mɛ̃́ yɔsí.
35 Li we rɛ nkṹ yɛ nɛ́ wɑlɛ, ɑni nɛ́ hɛ ɑm le, nnírɛ́ nn nɛ́ wɑi, ɑni nɛ́ hɛ ɑm níru. Nɛ pɛɛ usɑ́nɛ lɛ, ɑni nɔ́sinɛ́yɔ-i kusɑ́nɛ nɛ́ yɔ́su,
36 nɛ pɛɛ mɛŋmɑnɛ welɛ, ɑni ilũ nɛ́ tɑni, nɛ pɛɛ pɔ́ɔ́lúlɛ, ɑni kɛnɛ́cɑ́ɑ́ pɑí. Nɛ pɛɛ kukpɑniilee-i welɛ, ɑní hɑpɔ ɑni nɛ́ lóólú.
37 Kei kɛ pɛpɛɛ nní ɑsei n tíkilɛ̃ ɑpi yɛ́ pɛɛ rinɔ́ɔ yɔsí rɛ: Upíimɑ, kɛyɑ́ɑ kɛ́ye kɑri pɔ́ yɛ̃́ nkṹ nn pɔ́ we, ɑri pɔ́ hɛ ɑɑ le, nɛ́ɛ nnírɛ́ nn pɔ́ we, ɑri pɔ́ hɛ ɑɑ níru?
38 Kɛyɑ́ɑ kɛ́ye kɑɑ usɑ́nɛ, ɑri sirɔ́yɔ-i kusɑ́nɛ pɔ́ yɔ́su? Kɛyɑ́ɑ kɛ́ye kɑri pɔ́ yɛ̃́ pɔn mɛŋmɑnɛ we, ɑri ilũ pɔ́ tɑni?
39 Kɛyɑ́ɑ kɛ́ye kɑri pɔ́ yɛ̃́ pɔn pɔ́ɔ́lú nɛ́ɛ pɔn kukpɑniilee-i we, ɑri pɔ́ lóólú?
40 Uyɔ́ɔpi yɛ́ pɛɛ rinɔ́ɔ pi pɛsɛ rɛ: Asei kɛcɑ́ɑ́, kɛ́ nɔ́ símisi rɛ lɛ̃ kɑni pinɛ́mɑ́rɛcɔ kɛcɔpɛ usíńsɑ́ unyinɛ n wɑ, nɛ̃́ kɑni lɛ̃ li wɑ.
41 Kei kɛ uyɔ́ɔpi uu yɛ́ pɛɛ pɛpɛɛ ukumii-mɛ̃ ń we mɑɑ rɛ: Ani kɛnɛ́kúrí yisi ɑni kɛtɑɑ-pɔ rinyɔsɔ́. Uléécɑɑ yɛ ɑnɔ́ɔ nɔ́ wɑlɛ! Ani hɑ nnɑ tɛnɛcirɛ́ kɛ́mɛɛ lompɔ. Kei kɛ Uléécɑɑ uu n nyɔ́ɔnsɛ un nɛ Setɑni nɛ upitumɛ mɛ̃́.
42 Nkṹ yɛ nɛ́ wɑlɛ, ɑ́ni nɛ́ hɛ kɛ́ li, nnírɛ́ nn nɛ́ wɑi, ɑ́ni nɛ́ hɛ kɛ́ n ntí.
43 Nɛ pɛɛ usɑ́nɛ lɛ, ɑ́ni nɔ́sinɛ́yɔ-i kusɑ́nɛ nɛ́ yɔsí. Nɛ pɛɛ mɛŋmɑnɛ welɛ, ɑ́ni ilũ nɛ́ tɑ̃. Nɛ pɛɛ pɔ́ɔ́lúlɛ nɛ́ɛ nɛ pɛɛ kukpɑniilee-i welɛ, ɑ́ni hɑpɔ nɔkɛ́ nɛ́ rilóólú.
44 Kei kɛ pɛ̃ pɔ́ɔ kɔ rinɔ́ɔ yɔsí rɛ: Upíimɑ, kɛyɑ́ɑ kɛ́ye kɑri pɔ́ yɛ̃́ nkṹ nn pɔ́ we nɛ́ɛ nnírɛ́ nn pɔ́ we nɛ́ɛ pɔn usɑ́nɛ nɛ́ɛ pɔn mɛŋmɑnɛ we nɛ́ɛ pɔn pɔ́ɔ́lú nɛ́ɛ pɔn kukpɑniilee-i we, ɑ́ri pɛɛ́ nɛ kutu pɔ́ ricɔ?
45 Kei kɛ uyɛ̃ uu yɛ́ kɔ pi pɛsɛ rɛ: Asei kɛcɑ́ɑ́, kɛ́ nɔ́ símisi rɛ lɛ̃ kɑ́ni pisíńsɑ́ pɛ̃ kɛcɔpɛ unyinɛ n wɑ, nɛ̃́ kɑ́ni lɛ̃ li wɑ.
46 Api pɛɛ́ nɛ íwɛ tɛnɛcirɛ́ kɛ́mɛɛ pi tɔ́mpɔ, ɑmɑ́ pɛpɛɛ nní ɑsei n tíkilɛ̃ pɔ́ɔ pɛɛ nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ kɛ́mɛɛ lompɔ.