24
Yeesu rɛ Uléécɑɑ kɛyɔ yɛ́ fori
(Mɑriki 13:1-2; Luki 21:5-6)
Yeesu uu pɛɛ Uléécɑɑ kɛyɔ-i léeri un tɔ́su. Kei kɛ upipirɛtiki ɑpi pɛɛ́ nɛ u rikɔ rɛ pikɛ́ kɛmɛmɔmɛ u nyísɛ. Amɑ́ Yeesu pɔ́ɔ pɛɛ pi pɛsɛ rɛ: Lɛ̃ nnɛ́í kɑni nní n nyɑ́ni, ɑsei kɛcɑ́ɑ́, li sɔ́nti likɛ́ wɑ ripɑrɛ ríkɑ ɑ́ri yɛ́ ricɔ kɛcɑ́ɑ́ n tɔsilɛ̃. Linnɛ́í mmú yɛ sɔ́ntilɛ likɛ́ fori tɛ́kɛ́-tɛ́kɛ́.
Lɛlɛɛ n nyísɛ rɛ kɛtẽ yɛ kɛtɛnɛ tu
(Mɑriki 13:3-13; Luki 21:7-19)
Yeesu uu pɛɛ sĩ́ uú hɑ Olifiyee rikúú kɛcɑ́ɑ́ tonɛ. Upipirɛtiki ɑpi kei u kɑ́lɑɑpɔ ɑpi u pisɛ rɛ: A rɔ́ símisi píyei kɑi lɛ̃ wɑinɛ, nɛ yo kɑri yɛ́ kɔ nɛ ceri rɛ mɛpɔ́pɛɛmɛ mɛɛ lɛ̃ tu rɛ kɛtẽ kɛtɔ yɛ kɛ̃. Yeesu uu pi pɛsɛ rɛ: Ani nɔ́mɛnɛ́círɛ tĩ ńsɔnɛ, ɑ́ni kɑpɛ tíyɛ unyinɛ ukɛ́ kuyúi nɔ́ tɑ̃. Pisoi kulúi yɛ́ sɔ́nɑɑmɛ usɛ usɛ, ɑpi yɛ rinɛ́nyíri nɛ pisoi mɛyɑ̃ kirɑɑsɛntɛ ɑpi yɛ pi mɑɑ rɛ: Nɛ́ɛ uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ. Lɛ̃ kɛ́mɛɛ kɑpi yɛ́ pisoi kulúi kuyúi tɑ̃. Nɔ́ kṍ tɛ ɑtɔpi yɛ nɔ́kɛnɛ́kúrí nɛ́ɛ kɛtɑɑ-pɔ wɑi, ɑmɑ́ ɑ́ni kɑpɛ nfɑsimɛ́ tónɛ. Lɛ̃ kɑi m pisɛ rɛ likɛ́ wɑ kɑi lɛ̃ wɑi. Amɑ́ kɛ́tɔ ɑ́kɛ kɑhɑnɛ n tu. Nsoipuri nnyinɛ yɛ́ yisi nn nsoipuri ncɔ nɛ tɔpu, kɛyɔ́ɔpitẽ ɑkɛ kɛyɔ́ɔpitẽ kɛcɔ nɛ tɔpu, nkṹ nn silõ sinyinɛ leeri, kɛtẽ ɑkɛ silõ sinyinɛ yeŋesi. Lɛ̃ nnɛ́í yɛ we yɑrɛ kɛ mɛmɑ́rɛnlõ ɑmɛ yɛ unɔ́si pikɛ́hɛ̃ n kórɑɑnɛ. Pɛɛ́ uyɛ-i kɛ pisoi ɑpi yɛ́ nɔ́ kpísi ɑpi nɔ́pinɛ́lɑ́ɑrɔ ɑnipɛ-i wɑi, ɑpi íwɛ nɔ́ wɑi ɑpi nɔ́ kóni. Isoipuri nnɛ́í ii kɔ nɛ̃́ nnyɑ nɔ́inɛ́puri yulu. 10 Kei kɑi yɛ́ pɛɛ pisoi mɛyɑ̃ nɛ kɛlólɛ́-mɛ̃ hɑ, ɑpi pɛɛ́ n yɑ́mnɛntɛnɛ, ɑpi pɛɛ ipuri n yúinnɛ. 11 Antepuyɛ nɔɔmɛ kulúi yɛ́ léemɛ ɑpi pisoi mɛyɑ̃ kirɑɑsɛntɛ. 12 Mɛwɑi kópɛ yɛ́ kɛ́yu mɑhɑ̃, pisoi mɛyɑ̃ nlɑ nn pɛɛ hɑ́su. 13 Amɑ́ úye un tinkɑ́hɑ́-kɑ́hɑ́ nɛ kɛ́tɔ-pɔ Uléécɑɑ yɛ́ uriyu lɔ. 14 Uléécɑɑ iyɔɔpi Nsímɛ́ Kɛcirɛ mɛɛ kɛtẽ nnɛ́í kɛcɑ́ɑ́ kɔ́ɔ́núnɛ isoipuri nnɛ́í ikɛ́ kṍ. Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, ḿpɑ́ yo kɛtɔ ɑkɛ pɛɛ tulu.
Íwɛ píimɑ mɛkɑmɛ
(Mɑriki 13:14-23; Luki 21:20-24)
15 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Antepu Tɑniyɛɛli yɛ pɛɛ́ mɑɑ rɛ kumúŋɛ́ kunyinɛ yɛ́ kɑm ɑni ncɑɑi píimɑ mɛɛ yɛ n cɔ́kɔi yɛnu nn kɛlõ sɔnɛ riyíkí-i tṹ. Úye un nsímɛ́ mmɛ̃ n kɛɛ̃, ukɛ́ musí ukɛ́ liɑsei kõ. 16 Lin lɛ̃ n wɑ, pɛpɛɛ Yutee kɛtẽ kɛ́mɛɛ ń we pikɛ́ wuri ɑpi ɑyɔ́pɛ tɑɑ́. 17 Uyɛɛ yɛ́ hɑ kulee ipirɑɑ kɛcɑ́ɑ́ ń we, ukɛ́ wuri úu kɑpɛ rɛ ukɛ́ nkpɑ́ni kukɛmɛɛ lompɔ ukɛ́ linyinɛ kpísi ukɛ́ nɛ ripɛ́nɛ. 18 Uyɛɛ kɛcɑrɛ-i ń we, úu kɑpɛ nkpɑ́ni rɛ ukɛ́ wurimɛ ukɛ́ kɛ́yɔ-i ukɛtukɑnkɑ kpísi. 19 Íwɛ kɛ pifɑni nɛ pimɑ́rɛni ɑpí hɑ siyɑ́ɑ sɛ-i topori. 20 Ani nɛ Uléécɑɑ tẽ́ tɛ úu kɑpɛ tíyɛ itóó iyɛ̃ ikɛ́ nnyiyɛ kumúŋɛ́ nɛ́ɛ kɛwéntɛyɑɑ kɛtúŋɛ́ rɔ́ lɛɛmɛ. 21 Íwɛ píimɑ iyɛ̃ kɛ sisoipipi ɑsi kumúŋɛ́ kpɛ-i n lenɛ icɔ íi píkɑi léémɛlɛ̃ hɑ́i kɛtẽ kɛkorɑɑnɛ-mɛ nɛ nɛni-mɛ, iicɔ íi kɔ píkɑi léeri. 22 Uléécɑɑ unsɑ́ pɛɛ síwɛyɑɑ sɛ̃ n hɑsi, úkɑ úu yɛ́ pɛɛ nfɑ́ɑ yɛ̃. Amɑ́ pɛ̃ kuu n wɛ́ɛ nnyɑ, u yɛ́ siyɑ́ɑ sɛ̃ hɑsi. 23 Lɛ̃ nnyɑ, úye un nɔ́ m mɑɑ rɛ: Ani ripɑí, nté kɛ Kirisi uú we nɛ́ɛ uyɛɛ nkó nté-pɔ ɑ́ni kɑpɛ ŋmurɛi. 24 Pikirisi nɔɔmɛ nɛ ɑntepuyɛ nɔɔmɛ yɛ leerinɛ pikɛ́ mɛ́mɑrɛ píimɑ lesɛ pikɛ́ nyísɛ, pikɛ́ kɔ mɛwɑisɑŋɑ wɑpisi hɑ́i lin pɛɛ kufee n we, pin yɛ́ fe ricuruu ɑpi pɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ kirɑɑsɛ. 25 Ani léisɛ rɛ nɛ pisímɛ́ nɔ́ li mɑsilɛ.
26 Lɛ̃ nnyɑ, pin nɔ́ m mɑɑ rɛ: Ani ripɑí, uyɛɛ nkó kucɛsi kóimɑ-i, ɑ́ni kɑpɛ hɑ. Nɛ́ɛ pin nɔ́ m mɑɑ rɛ: Ani ripɑí, uyɛɛ nkó kulee-i pékɑɑlɛ̃, ɑ́ni kɑpɛ ŋmurɛi. 27 Yɑrɛ kɛ kɛkónɛtɛ́hɛ ɑkɛ yɛ nní kɛléécɑɑ-pɔ n léemɛ ɑkɛ mɛyéne mɛsɛ yɛɛ́ri kɛtuŋɛleemɛ-pɔ ɑkɛ́ nɛ sĩ kɛtuŋɛlolɛ́-pɔ, limɛcɔ kɛ Usoi Kɛpipi ɑkɛ sɔ́nti. 28 Li we yɑrɛ kɑpi yɛ ḿ mɑɑ rɛ: Kei kɛ isɑrɛ kópɛ ii ń we, kɛ ɑ́yemeekú ɑɑ yɛ cɑ́pinɛ.
Usoi Kɛpipi mɛkɑmɛ
(Mɑriki 13:24-27; Luki 21:25-28)
29 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Síwɛyɑɑ sɛ̃ mɛtɔ́mpɔ kɛ ituŋɛ ií sɔmɑɑnɛ, iwɑ́rɛ ii mɛtɛ́í pɑɑ, ɑwɑ́rɛpi ɑɑ kɛyómɛcɑɑ-pɔ poroiri, linɑŋɛ-nɑŋɛ lɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ ń we ɑi mɛyɑ̃́ yeŋesi. 30 Linyinɛ ɑi pɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ nyísɛ rɛ Usoi Kɛpipi yɛ nyɑhɑimɛlɛ. Kei kɛ kɛtẽ nnɛ́í kɛcɑ́ɑ́ isoipuri ii yɛ́ pɛɛ itu lõ. Api pɛɛ Usoi Kɛpipi yɛnu, kɛn ɑhopɛ kɛcɑ́ɑ́ wemɛ nɛ kɛnnɑŋɛ nɛ kɛmɛyɔɔpi. 31 Api pɛɛ rinɑ́ɑtɔ́ŋ mɑɑ ténsɛ, uu pɛɛ upitumɛ kɛtẽ ɑwɛ́lɛ́ nnɛ́í kɛ́mɛɛ túmɛi. Api pɛ̃ kuu n wɛ́ɛkɛɛ kɛtẽ nkɛ́ nɛ kɛkɛtɔ-pɔ cɑ́pinɛ.
Kúfikiyee kɛcɑ́ɑ́ icélɑɑ
(Mɑriki 13:28-31; Luki 21:29-33)
32 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Ani kúfikiyee kɛnyɑ́rũ icélɑɑ kutu ricɔ. Ku yɛ kun ilésɛ ŋmṹ n wɑiri, mɛpɛ́i mɛn n leeri, nɔ yɛ mɛsɛ nɛ mɛsɛ ceri rɛ kupii yɛ nyɑhɑimɛlɛ. 33 Limɛcɔ kɑí we. Nɔn píyei lɛ̃ nnɛ́í mmɛ̃ n yɛ̃ lin n wɑi, ɑni ceri rɛ Usoi Kɛpipi yɛ nyɑhɑimɛlɛ, un tinɔnɔɔ nɛ kɔlɛ̃. 34 Asei kɑm símisi: Pisoi kunɑi nkú ɑ́ku tɔ́sunɛ kɛlenɛ, nní nnɛ́í likɛ́ nɛ ń kɑm. 35 Kɛtẽ nɛ kɛyómɛ yɛ́ tɔsí, ɑmɑ́ ɑnɛ́nɔ́ɔ ɑ́ɑ mɛtɔ́ŋɛ́ mɑ́.
Uléécɑɑ ŋmɑnɛ yɛɛ ḿpɑ́ yo kɛtɔ nyu
(Mɑriki 13:32-37; Luki 17:26-30; 34-36)
36 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Amɑ́ in kɛtẽ mɛtɛnɛ nkɔ́, úkɑ úu likɛyɑɑ kɛ̃ nɛ́ɛ liituŋɛ iyɛ̃ nyu, ḿpɑ́ piléécɑɑtumɛ pɛɛ kɛyómɛcɑɑ ń we nɛ́ɛ Uléécɑɑ Kɛpipi ricuruu. Amɑ́ Usɑ́ɑ mɛcirɛ yɛɛ nyu. 37 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Usoi Kɛpipi ɑkɛ́ hɑ m pɛɛri, li hɑ wɑinɛ yɑrɛ kɑi Nowee nfɑɑ kɛ́mɛɛ n wɑ mɛcɔ. 38 Nní kɑí pɛɛ Nowee nfɑɑ kɛ́mɛɛ wɑ: Kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛ míni ɑmɛ́ pɛɛ kɛtẽ nnɛ́í rińfɛ kɛkɛ́ kɛlenɛ n tu, pisoi yɛ pɛɛ́ welɛ pin le pin níru, pin sɔ́ɔnnɛ, pin pisipipi pilɑ nɛ pinɔ́si pɑsii hɑ́i nɛ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛ Nowee uu kutɑ́kɑi kɛ́mɛɛ n lompɔ. 39 Ápi nkpɑ́ni ńkɑ musí, míni ɑmɛ́ hɑ nɛ weri ɑmɛ pinnɛ́í muuni. Limɛcɔ kɑí hɑ wɑinɛ pɛɛ́ uyɛ-i kɛ Usoi Kɛpipi ɑkɛ́ hɑ m pɛɛri. 40 Pitisi pitɛ́ yɛ́ likumúŋɛ́ kpɛ-i kɛcɑrɛ-i n we, ɑi usɛ kpíípɔ ɑi ucɔ yɑ́. 41 Pinɔ́si pitɛ́ yɛ́ n we pin nɑm, ɑi usɛ kpíípɔ ɑi ucɔ yɑ́. 42 Lɛ̃ nnyɑ, ɑ́ni kɑpɛ lɔpilɛ, li we rɛ ɑ́ni nyu kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛ Nɔ́unɛ́píimɑ uu m pɛɛrinɛ. 43 Ani ńsɔnɛ kõ tɛ úyɔsɑɑ un yɛ pɛɛ́ n nyu ituŋɛ iyɛ-i kɛ uyɑɑ uu kɛsinɛ n sɔ́nɛpɔ, u yɛ́ɛ́ pɛɛ n nyɑ́nilɛ úu yɛ́ tíyɛ uyɑɑ ukɛ́ kɛ́yɔ-i lompɔ. 44 Lɛ̃ nnyɑ, nɔ́ɔkɛ́ nɔ́mɛnɛ́círɛ mɛsɛ́rɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ nɔn nɛ mɛ̃́. Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑ́ni nɛ m músu kɛ Usoi Kɛpipi ɑkɛ pɛɛri.
Ukɛikɔ́ sɔnɛ nɛ ukɛikɔ́ kópɛ
(Luki 12:41-48)
45 Yeesu uu pɛɛ upipirɛtiki pisɛ rɛ: Wóo ukɛikɔ́ yɛɛ ɑsei n tíkilɛ̃ un kɔ mɛsɔhɔ mɑ́? Uyɛɛ ukɛikɔ́ uyɛ̃ kɛ úyɔsɑɑ uu yɛ nɛ kɛ́yɔ rin-yɑ́ rɛ ukɛ́ kɛ m pɑílɛ̃, uu yɛ upikɛicɔ ilukɛ ńsɔnɛ wɑi yɑrɛ kɑi m pisɛ. 46 In tɛ úyɔsɑɑ yɛ ukɛikɔ́ uyɛ̃ lɛɛmɛ un mɛsei upikɛi kɛcɑ́ɑ́ we, u únɑrɛkomɛ lɛ! 47 Kɛ́ ɑsei nɔ́ símisi ɑni kóm tɛ úyɔsɑɑ uyɛɛ nɛ ulikɔ́ nnɛ́í uukɛikɔ́ yɑ́nɛ rɛ ukɛ́ likɛcɑ́ɑ́ m pɑílɛ̃. 48 Amɑ́ in tɛ ukɛikɔ́ kópɛ lo, u yɛ́ ukɛfɑ-i mɑɑ rɛ: Unɛ́yɔsɑɑ úu mɛkɛɛ sɔ́nti. 49 Uu pɛɛ upikɛicɔ ipépi loni, u nɛ pítɑpomɛ ɑpi pɛɛ́ n le pin níru. 50 Kɛyɑ́ɑ kɛ̃ nɛ ituŋɛ iyɛ̃ kɛ ukɛikɔ́ uyɛ̃ úu nɛ m músu kɛ́mɛɛ kɛ uuyɔsɑɑ uú hɑ sɔ́nti. 51 Kei kuu yɛ́ pɛɛ ukɛikɔ́ uyɛ̃ lɑkɑsɛ uu íwɛ u wɑi yɑrɛ kɑpi yɛ kɛcɑ́ɑ́ kɛcɑ́ɑ́ mɛwɑi pikɔ́ n wɑ mɛcɔ. Kei kuu yɛ́ n téni un inĩ́ tɑkɑi.