20
Saʼyéajëʼ Pablo luyú Macedonia, en luyú Grecia
Cateʼ gurö́ʼö dxi dzatsa naʼ guca lu yödzö Éfeso, bulidzëʼ Pablo yuguʼ bönniʼ taʼyéajlëʼë Cristo, ateʼ guchíziëʼ icja nágagaquiëʼ didzaʼ. Gudödi niʼ bunidëʼ légaquiëʼ, en laʼ buláʼalentëʼ légaquiëʼ. Birúajëʼ niʼ, ateʼ saʼyéajëʼ luyú Macedonia. Gudödëʼ yuguʼ yödzö luyú niʼ, ruzéajniʼideʼenëʼ bö́chiʼruʼ nacuʼë niʼ, ateʼ gudödi niʼ bidxinëʼ luyú Acaya. Guzóëʼ Pablo niʼ idú ca tsonna beoʼ. Cateʼ chizóa cuenëʼ tu lëʼe barco para tsejëʼ luyú Siria, gúquibeʼenëʼ taʼbö́ʼ nísiëʼ bönniʼ judío lëʼ para ilaʼzönëʼ lëʼ. Que lë ni naʼ buguélëʼë nöza söhuö́jëʼ luyú Macedonia, ateʼ bidxinëʼ yödzö Filipos. Sópater, zxíʼinëʼ Pirro, bönniʼ Berea, en Aristarco, en Segundo, yuguʼ bönniʼ Tesalónica, en Gayo, bönniʼ Derbe, encaʼ biʼi Timoteo, en Tíquico, en Trófimo, yuguʼ bönniʼ Asia, söjácalenëʼ tsözxö́n lëʼ. Níʼirö yuguʼ bönniʼ ni yöjnö́rugaquiëʼ lahuëʼ Pablo, yöjáquiëʼ yödzö Troas, ga niʼ gulaʼbözëʼ lëʼ. Lu yödzö Filipos naʼ, nedaʼ, Lucas, yöjtsagaʼ-nëʼ Pablo. Cateʼ chigudödi laní cateʼ tahuëʼ bönniʼ judío yöta xtila bitiʼ nazíʼi cúa zi que, gurentuʼ tu lëʼe barco, en buzáʼatuʼ Filipos naʼ. Gudödi gayuʼ dza budzágatuʼ bönniʼ niʼ yöjnö́rugaquiëʼ lahuëʼ Pablo, yöjáquiëʼ Troas, ateʼ niʼ bugáʼanatuʼ gadxi dza.
Le benëʼ Pablo lu yödzö Troas
Dza risí lo le gadxi dza buluʼdubëʼ bönniʼ taʼyéajlëʼë Cristo para ilahuëʼ yöta xtila le rusáʼ ládxiʼruʼ ca gútiëʼ Jesucristo. Niʼ rusë́dinëʼ Pablo légaquiëʼ, en tuʼ ral-laʼ uzë́ʼë niʼ cateʼ zaʼ reníʼ dza naʼ, xidzé bëʼë didzaʼ, ga bidxintë gudödi guluhuëla. Ga niʼ nudúbigaquiëʼ naca lu yuʼu xitsáʼ, ateʼ nacuáʼ zián le taʼgúʼu beníʼ ga naʼ. Zóabiʼ biʼi Eutico niʼ, rö́ʼöbiʼ ga raʼa leníʼ que yuʼu naʼ, ateʼ nadö́dirö yëla lobiʼ tuʼ ritunna libán runëʼ Pablo. Ga niʼ rö́ʼöbiʼ rásibiʼ biʼi naʼ naca ga bunni cuía lu yuʼu, ateʼ rásisibiʼ caʼ gubíxitëbiʼ, bö́xjabiʼ ga bidxíntëbiʼ zxan yuʼu. Nátitëbiʼ buluʼlisëʼ-biʼ. 10 Bötjëʼ Pablo zxan yuʼu naʼ, ateʼ yöjxóëʼ lëbiʼ, en bunidëʼ-biʼ. Níʼirö gudxëʼ nupa nacuáʼ niʼ:
—Bitiʼ gadxi idzö́biliʼ. Nabanbiʼ.
11 Cateʼ chibubenëʼ Pablo xitsáʼ, gudélëʼë yöta xtila, gudahuëʼ. Níʼirö Pablo bë́ʼlenëʼ légaquiëʼ didzaʼ ga bidxintë zila balö. Gudödi niʼ burúajëʼ niʼ. 12 Biʼi bönniʼ raʼbán naʼ gubíxibiʼ, buluʼchë́ʼë-biʼ nabanbiʼ, en buluʼzíʼ zxö́ndëʼë.
Ca guca bidxintuʼ Mileto
13 Gunö́rutuʼ lahuëʼ Pablo, en yöjchentuʼ tu lëʼe barco, ateʼ gudö́dituʼ ga bidxintuʼ yödzö Asón para tsöjtságatuʼ-nëʼ Pablo niʼ, para gaca ca naʼ chibén xtídzaʼtuʼ, tuʼ gúʼunnëʼ Pablo tsejëʼ niʼ së́ʼesi niʼë. 14 Cateʼ chibudzágatuʼ-nëʼ lu yödzö Asón naʼ, gurénlenëʼ netuʼ lëʼe barco, ateʼ guyéajtuʼ yödzö Mitilene. 15 Buzáʼ barco niʼ, ateʼ dza buropi bidxintuʼ tödi li ga zoa luyú bidxi nazíʼi le Quío, ateʼ iaʼtú dza caʼ gudö́dituʼ tödi li ga dë yödzö Samos, en bidxintuʼ yödzö Trogilio ga niʼ guzóatuʼ tu chiʼi. Iaʼtú dza caʼ bidxintuʼ yödzö Mileto. 16 Caní bentuʼ tuʼ chibenëʼ queëʼ Pablo tö́disëʼ yödzö Éfeso, para cabí tsenëʼ luyú Asia, tuʼ run bayudxi soëʼ Jerusalén cateʼ naca dza Pentecostés channö séquiʼnëʼ.
Didzaʼ bëʼë Pablo lu yödzö Mileto
17 Cateʼ niʼ zoëʼ Pablo lu yödzö Mileto, gusö́l-lëʼë nu yöjlidza bönniʼ gula tapa chiʼë bönachi queëʼ Cristo nacuʼë Éfeso. 18 Cateʼ bilaʼdxinëʼ ga zoëʼ Pablo, lëʼ gudxëʼ légaquiëʼ:
—Libíʼiliʼ chinö́z quéziliʼ ca bénticaʼsaʼ ga zóaliʼ ga gudelaʼ bidxinaʼ luyú Asia. 19 Yuguʼ dza benaʼ xichinëʼ Xanruʼ lu yöl-laʼ nöxaj ladxiʼ, ga bidxintë gurödxaʼ niʼa queë́liʼ, ateʼ zián le guca quiaʼ le guzxíʼ bëʼ nedaʼ niʼa que le ruáʼ döʼ gulunëʼ quiaʼ bönachi judío bitiʼ taʼyéajlëʼ Cristo. 20 Bénticaʼsaʼ libán ga zóaliʼ que yúguʼtë le ruzíʼiliʼ xibé, en busédidaʼ libíʼiliʼ yálajdoʼ ga nudúbiliʼ, en gapa naca lu yuʼu lídxiliʼ. 21 Benaʼ ba nalí lógaca bönachi judío, en lógaca bönachi izáʼa para uluʼbíʼi ládxiʼgaca, en uluʼhuöáca queëʼ Dios, en ilaʼyéajlëʼ Xanruʼ Jesucristo. 22 Naʼa, Dios Böʼ Láʼayi chinunëʼ quiaʼ tsejaʼ Jerusalén, en bitiʼ nözdaʼ bizxi gaca quiaʼ niʼ. 23 Yúguʼtë yödzö ga ridáʼ, riguíxjöiʼinëʼ Dios Böʼ Láʼayi nedaʼ, rëʼ nedaʼ ilaʼguʼë nedaʼ lidxi guíë bönniʼ judío bitiʼ taʼyéajlëʼ, en uluʼsacaʼ ziʼë nedaʼ. 24 Bitiʼ bi runi nedaʼ que lë naʼ gaca, sal-laʼ gátiaʼ o cabí gátiaʼ, pero ruíʼi ládxiʼsidaʼ údxi gunaʼ le chigudélaʼa runaʼ, para gunaʼ dxin naʼ budödëʼ Xanruʼ Jesús lu naʼa, le naca gunaʼ libán que didzaʼ dxiʼa ca naca le ruzáʼ ládxëʼë Dios queë́ruʼ. Caní gunaʼ len yöl-laʼ rudzeja.
25 ’Naʼa, yúguʼtëliʼ naʼ chibenaʼ libán loliʼ ca rinná bëʼë Dios, nözdaʼ bítiʼrö uléʼeliʼ nedaʼ. 26 Que lë ni naʼ, le nácatë reaʼ libíʼiliʼ naʼa dza. Bitiʼ nabágaʼa nedaʼ queë́liʼ nituliʼ libíʼiliʼ. 27 Bitiʼ bi bucáchiʼdaʼ libíʼiliʼ, pero gudíxjöiʼidaʼ libíʼiliʼ yúguʼtë le rnnëʼ Dios. 28 Que lë ni naʼ, guliʼgún chiʼi cuinliʼ, en guliʼgún chiʼi yúguʼtë bönachi queëʼ Cristo, tuʼ nuzóëʼ Dios Böʼ Láʼayi libíʼiliʼ para gácalenliʼ légaquiëʼ, en gun chíʼiliʼ bönachi queëʼ Xanruʼ, Bönniʼ naʼ gútiëʼ uláz quégaquiëʼ, bulaljëʼ xichönëʼ le böáʼuinëʼ légaquiëʼ. 29 Chinözdaʼ, tödi uzáʼa ga zóaliʼ, ilaʼyaza nupa ilë́ʼëni uluʼsuniti bönachi queëʼ Cristo ga zóaliʼ, ilunëʼ ca tunbaʼ böʼcuʼ guíʼa síniaʼ, tuʼsunítibaʼ yuguʼ böʼcuʼ zxilaʼ. 30 Ilaʼrúajëʼ bönniʼ nútsaʼgaquiëʼ ládjaliʼ, ateʼ iluʼë didzaʼ bitiʼ nácatë para uluʼbéajëʼ quégacasëʼ nupa taʼyéajlëʼ Cristo nútsaʼgaca ládjaliʼ. 31 Que lë ni naʼ, guliʼsóa ban ladxiʼ, en guliʼtsöjné ca benaʼ nedaʼ idú ca tsonna iz, rëla, en të dza buchíziaʼ icja nágaliʼ tu tuliʼ ga bidxintë gurödxaʼ queë́liʼ.
32 ’Naʼa, böchiʼ luzáʼadoʼ, riguʼa libíʼiliʼ lu nëʼë Dios. Rinábidaʼ Lëʼ uzáʼ ládxëʼë queë́liʼ, en gunëʼ ca rnna xtídzëʼë. Dios gunëʼ libíʼiliʼ tsutsu, en gunëʼ ga idéliʼliʼ gunliʼ tsözxö́n yuguʼ bönniʼ rö queëʼ. 33 Catu caz guzë́ ládxaʼa le nequi quégaquiëʼ böchiʼ luzáʼa. Bitiʼ guzë́ ládxaʼa dumí, o lariʼ quégaquiëʼ. 34 Nöz quéziliʼ dxiʼa, len naʼa cazaʼ benaʼ dxin para gaca gáʼuaʼ le biyadzaj quiaʼ, en quégaca nupa gulaʼcuáʼlen nedaʼ. 35 Ca naca yúguʼtë le benaʼ, buluíʼidaʼ libíʼiliʼ caní ral-laʼ gunruʼ dxin para gaca gácalenruʼ nupa bi taʼyadzaj. Ral-laʼ tsöjneruʼ didzaʼ bëʼë Xanruʼ Jesús, gunnë́ʼ: “Uzíʼirö xibé nu bi runödzaj ca nu bi rizíʼ.”
36 Cateʼ budxi bëʼë Pablo didzaʼ ni, buzóa zxibëʼ, ateʼ benëʼ tsözxö́n yúguʼtëʼ, buluʼlidzëʼ Dios. 37 Níʼirö gulaʼbödxëʼ yúguʼtëʼ. Buluʼnidëʼ yenëʼ Pablo, en buluʼtsaga lahuëʼ lëʼ. 38 Caní gulunëʼ tuʼ buluʼhuíʼinnëʼ niʼa que didzaʼ naʼ bëʼë Pablo, gunnë́ʼ: “Bítiʼrö uléʼeliʼ nedaʼ.” Yöjácalenëʼ tsözxö́n lëʼ ga naʼ gurenëʼ lu barco.