21
Mežw da' bde to no'le yache' ḻaw Dios
(Mr. 12:41‑44)
1 Kate' ne zoa Jesusen' ḻo ẕchil yodo', bwie', na' bḻe'ele' benne' ka' de yeḻa' wnni'a chégake', ẕgó'ogake' mežw ḻo kak che yodo'.
2 Ḻezka' bḻe'ele' to no'le yache' wzebe, na' wloé'e chope mežw lasdo', da' ka' záka'gaken láte'do'ze.
3 Naž wnná Jesusen':
—Da' li žapa' ḻe'e, da' ẕenže wló'o no'le yache' wzebe ni ka da' wlo'ogak yezika' benne' ka', benne' ẕgó'ogake' mežw ḻo kaken'.
4 Yógo'tegake', ka da' nga'nze chégake', wló'ogake' mežw che yodo', san no'le ni, ḻo yeḻa' yache' chie', wloé'e dot da' nape', da' žaḻa' gawlen'.
Ẕnna Jesús wchínnjgake' yodo'
(Mt. 24:1‑2; Mr. 13:1‑2)
5 Zej nnita' benne' ka' ga na', benne' ẕcháḻjgake' kan nak che yodo' na', kan naken x̱tando', na' kan zej naken yej ka' da' zej naken ẕenḻe'e, na' yezika' da' ka' zej naken x̱tan. Naž Jesusen' gože' ḻégake', na' wnné':
6 —Ẕḻé'elele yógo'te da' ki, san žin ža katen' biž ga'n nitó yej ki ḻaw lježen, dan' wchinnjgak benách ka' yodo' nga.
Da' ka' gak biá'gaken kate' za' žin ža ze ḻawte ža ka'
(Mt. 24:3‑28; Mr. 13:3‑23)
7 Naž wnnábgekle' Jesusen', na' wnnágake':
—Benne' wsedle, ¿batẕe gak da' ki? ¿Biẕe gak bian' katen' za' gaken ki?
8 Bechebe Jesusen', na' wnné':
—Le gape chi'i kwinle, nich bi gon ḻaže'l no benne' ḻe'e, dan' ḻa'gak benne' zan, benne' ka' wzóa lágake' kan lia' neda'. Nnágake' zej nake' Benne' Criston', na' nnágake': “Ba zoažo ža ze ḻawte ža ka'.” Neda' žapa' ḻe'e: bi gónḻenle ḻégake' tẕen.
9 Kate' yénlele žak wdiḻe, na' želží'i benách ka' chegak benne' yolawe' ka', bi žébele, dan' žon byenen gakgak da' ki zga'ale, san bi na' žin ža ze ḻawte ža ka'.
10 Ḻezka' gože' ḻégake':
—Tiḻe to yež ḻen yetó yež, na' benách ka' gan zoa to benne' ẕnna bi'e tíḻ-ḻengake' benách ka' gan zoa yetó benne' ẕnna bi'e.
11 Naž x̱o'ḻe'e ḻaw yežlyó nga, na' nize na'ze gak wbín, na' gáta'ḻe'e yižwé' ka'. Ḻa' ḻawgak da' ka' ya'abá, da' góngaken ga žébegak benách ka', na' da' ka' gak biá'gaken.
12 ’Zga'ale kate' za' gak da' ki, góx̱wgak benne' ka' ḻe'e, na' kwia ḻáže'gake' ḻe'e. Wché'gake' ḻe'e gan ẕdóbgake' nich yéngekle' x̱tiža' Dios. Ki góngake' nich wžía yí'gake' ḻe'e, na' wséjwgake' ḻe'e liž ya. Wché'gake' ḻe'e ḻawgak benne' wnná bia' ka', na' ḻawgak benne' blo ka', dan' žónḻenle neda' tẕen.
13 Ki gaken chele nich gata' latje wchaḻjle ka nak chia' neda'.
14 Le gon choch ḻáže'le, na' bi kwek yichjle zga'ale nakx̱ nnale chezle,
15 dan' gonna' neda' chele diža' da' wži'ile, na' ḻezka' yeḻa' žejní'il, nich bi gak benne' ka', benne' bi ḻé'egekle' ḻe'e chawe', wzégake' ḻe'e žize, na' bi gak bi da' nnégake' che x̱tíža'le.
16 Naž x̱akzle ka', na' benne' bíche'kzle ka', na' lježkzle ka', wdégake' ḻe'e ḻo na'gak benne' ka', na' gótgake' báḻele.
17 Yógo'te benách ka' wzóagake' ḻe'e cheḻa'ale dan' žónḻenle neda' tẕen,
18 san bi nitl nitó yicha' yichjle.
19 Cha' soale choch, gata' yeḻa' nban da' zejlí kanne chele.
20 ’Kate' ḻé'elele benne' ka' žjake' ḻo wdiḻe zej ngo'e ḻe'je yež Jerusalén, nnézlele ba bžin ža kwia yi' yežen'.
21 Naž benne' ka' nníta'gake' gan nbab Judea žaḻa' wẕónnjgake', na' chjake' ḻawgak ya'a ka'. Benne' ka' nníta'gake' ḻo yežen' žaḻa' žójgake' ga na', na' benne' ka' nníta'gake' wen yix̱e', bi žaḻa' yeyéjgake' yežen'.
22 Kate' ža ka' Dios wsaka' zi'e benne' ka' nníta'gake' yežen', na' gak yógo'te da' nyejwn ḻe'e yich la'y kan žaḻa' gaken chégake'.
23 Katen' žin ža na', da' nyáche'ḻe'e gaken chegak no'le ka' zej noe'e x̱kwide' ḻé'egake', na' ḻezka' chegak no'le ka' ẕgáže'gake' bi'do' že'n ka', dan' sáka'ḻe'egak benách ka' nníta'gake' ga na', dan' Dios wsaka' zi'že' benne' ka'.
24 Gatgak benne' zan ḻo wdiḻen', na' wché'gake' baḻe' zej nžeje' gan žíngake' dot yežlyó nga, na' benne' zi'to' ka' nna biá'gake' ḻo yež Jerusalén nga na' zejte za'a ža chégake'.
Da' ka' gak biá'gaken kate' za' yeḻá' Cristo
(Mt. 24:29‑35, 42‑44; Mr. 13:24‑37)
25 Ḻezka' wnná Jesusen':
—Gakgak da' ka' gak biá'gaken ḻo wbíž, na' ḻo byo', na' ḻo belj ya'abá ka'. Ḻo yežlyó nga gak žej ḻáže'gak benách ka', na' žébeḻe'egake', dan' yéngekle' chi'i zižje che nisdo', dan' taḻe'e nisen'.
26 Yedó ḻáže'gake' ḻo yeḻa' ẕžebe chégake' dan' sa' ḻáže'gake' chegak da' žaḻa' gákgaken yežlyó nga, na' dan' x̱izgak da' zej nḻa' ya'abá.
27 Naž ḻé'egekle' neda', Benne' Golje' Benách, ḻa'a ḻo bejw ya'abá, nzi' ḻo na'a yeḻa' wnná bia', na' ḻa' ḻaw yeḻa' baní' chia'.
28 Kate' so ḻaw gakgak da' ki, le gon choch kwinle, na' le wia ža'le, dan' ba zezá'a neda', nich yechi'a ḻe'e.
29 Jesusen' gože' ḻégake' to da' bzaka' ḻebe', na' wnné':
—Le wia nga kan žak che yag higo, na' che bíte'teze yag yoble.
30 Kate' ẕḻé'elele žiagak ni'a ne'n že'ndo', na' nnézkzelele ba ẕžin byo' wbá ka'.
31 Ḻézka'kze, kate' ḻé'elele ba žakgak da' ki, nnézlele za' žin ža yedjnná bia' Dios yežlyó nga.
32 ’Da' li žapa' ḻe'e, bi gatgak benách ka' nníta'gake' ža ni zoažo na'a, kate' gakže yógo'te da' ki.
33 Te che ya'abá, na' che yežlyó nga, san x̱tiža'a, bi ten ka'ze, san gakkze kan ẕnnan.
34 ’Le gape chi'i kwinle nich bi we'le latje da' wžía yin' ḻe'e chazen ḻo yichj ḻáẕdo'le, dan' naken yeḻa' wawḻe'e, na' yeḻa' ẕzožle, na' yeḻa' že' zedle, nich kate' žin ža na', bi yedó ḻáže'le,
35 na' nich bi gaken chele ka to da' wžía yin' benách ka', da' gaken chegak yógo'te benách nníta'gake' dot yežlyó nga.
36 Che ḻen, le soa ban ḻaže', na' le wcháḻjḻenteze Dios, nich gak yelale ḻo da' žaḻa' gaken, na' nich bi yedoé'elele katen' ḻa'le ḻe'e ḻawa' neda', Benne' Golje' Benách.
37 Te ža wzóa Jesusen' ḻo ẕchil yodo', gan bsedle' benách ka', na' kate' za' žaḻe bežoje' ga na', na' wyeje' ḻaw ya'adon' nzin' Ya'a Yag Olibo.
38 Yógo'te benách ka' bžíngake' ẕzile gan zoa Jesusen' ḻo ẕchil yodo' nich wzé nággake' x̱tiže'e.