6
Žežín Jesús yež Nasaret, yežen' naken laže'
(Mt. 13:53‑58; Lk. 4:16‑30)
Naž bezá' Jesusen' ga na', na' bežine' laže', na' benne' ka' žónḻengake' Ḻe' tẕen wzá'ḻengake' Ḻe' tẕen. Kate' bžin ža la'y chegak benne' judío ka', wzó ḻaw Jesusen' žsedle' benne' ka' gan ẕdóbgake' nich yéngekle' x̱tiža' Dios. Wnníta'gak benne' zan ga na', benne' ka' želyenle' chie'. Bebángekle', na' wnnágake':
—¿Gaẕ bsedle bennen' da' ki? ¿Biẕ yeḻa' žejní'il na' da' nape'? ¿Nakx̱ žone' da' ka' zej nak bian', da' ka' zá'gaken zaka' ya'abá che Dios? Benne' ni nake' benne' ẕkonle' žin blag ka', ẕi'n Lia. Nake' bíche'gak Jakob, na' Jwsé, na' Judas, na' Smon. Ḻezka' no'le zane' ka' nníta'ḻengake' žo'o nga.
Che ḻen bzóagake' Ḻe' cheḻa'ale. Naž Jesusen' gože' ḻégake', na' wnné':
—Gáte'teze žápegake' ba la'ne to benne' ẕchaḻje' ḻo wláz Dios, san benne' wláž chie' ka', na' lježe' ka', na' benne' ka' nníta'gake' liže' bi žápegake' ḻe' ba la'ne.
Che ḻen Jesusen' bi gok gone' nitó yeḻa' wak ẕen ga na'. Toze beyone' babze benne' yižwé' ka', kate' bx̱oa ne'e ḻégake'. Bebán ḻaže'l Jesusen' dan' bi žejḻé'gake' chie'. Wdé na' wdíe' yeždo' ka' zej žen' dot kwit ga na', na' bsedle' benne' ka' ga na'.
Žseḻa' Jesús benne' chie' ka' nich chejzégake' x̱tiže'e
(Mt. 10:5‑15; Lk. 9:1‑6)
Naž Jesusen' bḻiže' benne' chežinno ka', benne' žónḻengake' Ḻe' tẕen, na' wzó ḻawe' žseḻe'e ḻégake' chope chópegake'. Bdie' ḻo ná'gake' yeḻa' wnná bia' kwéjgake' be' x̱iwe' ka' yo'ogak benách ka'. Bchi'le' ḻégake' bi be wá'gake' ḻo nez, kege yix̱jw, na' kege yet, na' kege mežw bi kó'ogake' ḻo bzode chégake', san toze yagdo' chjwá'gake'. Žaḻa' chjwá'gake' ẕélgake', san kege yetó laže' da' x̱oan yéngake'. 10 Ḻezka' gože' ḻégake':
—Gáte'teze gan cho'ole to yo'o, le soa yo'on' kate' yezá'žele yežen'. 11 Cha' chazle to yež gan benne' ka' bi gápegake' ḻe'e ba la'ne, na' bi wzé nággake' x̱tíža'le, le yežój ga na', na' le wchínnj bix̱te yo da' dan' lable. Da' ni gak bian' zej nbage'e ẕia. Da' li žapa' ḻe'e, kate' žin ža chog Dios chegak benách ka', naž sáka'žegak benne' ka' che yežen' ka sáka'gak benne' ka' che yež Sodoma, na' benne' ka' che yež Gomorra, yež ka' bchinnj Dios.
12 Naž bžojgak benne' ka' žónḻengake' Ḻe' tẕen, na' bejzéngekle' benách ka' žaḻa' yeyát ḻáže'gake'. 13 Ḻezka' bebéjgake' be' x̱iwe' zan yo'ogak benách ka'. Wló'ogake' set ḻawgak benne' zan, benne' yižwé' ka', na' beyákgake' cháwe'do'.
Ka bétgake' Ẕwa, bennen' bezóe' benách ka' nis
(Mt. 14:1‑12; Lk. 9:7‑9)
14 Benle Herodes, benne' ẕnna bi'e, kan nak da' žon Jesusen', dan' ẕze diža' gáte'teze che yeḻa' wak chie'. Baḻe benne' ka' ẕnnágake':
—Nake' Ẕwa, bennen' bezóe' benách ka' nis. Ba bebane' ḻo yeḻa' got. Che ḻen nape' yeḻa' wak žone' da' ki.
15 Yebaḻe benne' ka' ẕnnágake':
—Nake' Lías, bennen' bchaḻje' ḻo wláz Dios ža ni'te.
Yebaḻe' ẕnnágake':
—Nake' to benne' ẕchaḻje' ḻo wláz Dios kan gokgak benne' ka' wnníta'gake' ža ni'te, benne' ka' bcháḻjgake' ḻo wlaze' Ḻe'.
16 Kate' benle Herodes da' ki, wnné':
—Nake' Ẕwa, bennen' bžix̱a' yene'. Ba bebane' ḻo yeḻa' got.
17 Ki wnná Herodes na' dan' ḻekze' bseḻe'e benne' ka' yjéx̱jwgake' Ẕwan', na' bchéjgake' ḻe' ḻen do ya ḻo yo'o liž ya. Ki ben Herodes na' dan' ẕža' Herodías Ẕwan'. Herodías na' nake' no'len' goke' ẕo'le Lip, benne' biche' Herodes na'. Herodes na' bekwase' Herodías na', na' bchag ná'ḻene' ḻe'. 18 Ẕwan' gože' Herodes na':
—Bi žaḻa' sóaḻeno' ẕo'le benne' bicho'o.
19 Dan' gónele Herodías na' bi da' gone' che Ẕwan' nich gote' ḻe', che ḻen gónele' gata' latje chie', san bi be wẕáka'le', 20 dan' Herodes na' ẕžebe' Ẕwan', dan' nnézkzele' nak Ẕwan' chawe', na' la'y. Che ḻen wdape chi'e ḻe', na' bze nage' chie' dot ḻaže'e ḻa'kze dan' wnná Ẕwan' benen ga wžé' zedle Herodes na'. 21 Naž bžin to ža wẕáka'le Herodías na', da' naken ža žon lni Herodes na' che ža wye'ele' yiz. Bsí'ni'e da' ye'j gawgak benne' ka' nzi' ḻo ná'gake' ḻo wlaze' ḻe', na' benne' ka' ẕché'gake' benne' ka' žjake' ḻo wdiḻe, na' ḻezka' benne' ka' zej nake' blo gan nbab Galilea. 22 Wyáz x̱kwide' no'le che Herodías na' gan že'j žáwgake', na' bya'abe' ḻáwgake'. Wyáz ḻaže' Herodes na' kan žonbe', na' ḻezka' wyáz ḻáže'gak benne' ka' že'j žáwḻengake' ḻe' tẕen. Naž Herodes na' gože' x̱kwide' no'len', na' wnné':
—Wnnáb bi da' žénelo' wneẕjwa' chio', na' gonan'.
23 Ben choche' x̱tiže'e, na' gože'-be':
—Ni'a che X̱anžo Dios wneẕjwa' chio' bíte'teze da' nnablo' neda', na' zejte gachje gan ẕnna bi'a.
24 Naž bežojbe', na' gožbe' x̱na'be':
—¿Biẕ nnaba'?
Ḻe' gože'-be':
—Yichj Ẕwa, bennen' bezóe' benách ka' nis, nnabo'.
25 Ḻa' beyáztebe' gan zoa Herodes na', na' gožbe'-ne':
—Žénela' wx̱ó' chia' na'a ḻo ye'n ẕen yichj Ẕwa, bennen' bezóe' benách ka' nis.
26 Gok nyache' ḻaže' Herodes na', san dan' ben choche' x̱tiže'e ni'a che Dios, na' dan' béngekle benne' ka' žáwḻengake' ḻe' tẕen dan' wnné', na' bi gónele' yinnj x̱tiže'e da' bchebe ḻaže'e chebe'. 27 Naž Herodes na' ḻa' bséḻa'tie' to benne' žeje' ḻo wdiḻe, benne' zoe' žape chi'e ga na', na' gože' ḻe' chejx̱i'e yichj Ẕwan'. 28 Bennen' žeje' ḻo wdiḻe wyeje' liž ya, na' bejžix̱e' yen Ẕwan', na' bechi'e yichje', dan' bx̱oe' to ḻo ye'n ẕen. Wdíen' ḻo na' x̱kwide' no'len', na' ḻebe' bnéẕjwben' che x̱na'be'.
29 Kate' benne' ka' zej nake' Ẕwan' toze béngekle' dan' goken, bžíngake' ga na', na' beché'gake' ḻe', na' bejkáche'gake' ḻe'.
Jesús ẕwawe' benne' zanže ka gayo' mile'
(Mt. 14:13‑21; Lk. 9:10‑17; Jn. 6:1‑14)
30 Wdé na' beḻa'gak benne' wbás ka' che Jesusen' gan zoe', na' bzéngekle' Ḻe' yógo'te da' béngake', na' da' ka' bsédgekle' benách ka'. 31 Benne' zan, benne' ka' zá'gake', na' benne' ka' zjake', wnníta'gake' ga na'. Ka' goken na' zejte biž de latje bi da' gaw Jesusen' ḻen benne' ka' žónḻengake' Ḻe' tẕen. Che ḻen Jesusen' gože' ḻégake', na' wnné':
—Le cho'o. Chejžo žo'oze gan nak latje dach, na' yezí' ḻáže'žo to chi'i.
32 Naž jake' ḻégakze' to ḻo barkw, na' bžíngake' to latje dach. 33 Bḻé'egekle benne' zan ka' zjake' ga na', na' gókbe'egekle' žezá'a Jesusen'. Che ḻen benne' yógo'te yež ka' wzá' ní'agake', na' taríaze jake' ga na'. Bžíngake' ga na' zgá'alegake' ka Jesusen' ḻen benne' ka' žónḻengake' Ḻe' tẕen. 34 Kate' bežój Jesusen' ḻo barkwn', bḻe'ele' benne' zan ka', na' beyache' ḻáže'le' ḻégake' dan' zej nake' ka ẕíla'do' ka' bi zoa benne' žape chi'e ḻégakba'. Wzó ḻawe' žsedle' ḻégake' da' zan. 35 Kate' za' žaḻe ža na', benne' ka' žónḻengake' Jesusen' tẕen bžíngake' gan zoe', na' belyi'e Ḻe':
—Za' žaḻe, na' latje dach naken nga. 36 Beseḻa' benne' zan ki, nich chjake' yo'odo' ka', na' yeždo' ka' zej žen' gawze nga, nich chjé'wgake' yet, dan' bi be de nga da' gáwgake'.
37 Bechebe Jesusen', na' gože' ḻégake':
—Le wneẕjw ḻe'ekze da' gáwgake'.
Naž belyi'e Ḻe':
—Chela' napto' láẕjwto' che x̱ono' byo' wen žin, wak chjé'wto' yet x̱til, na' wnéẕjwto' dan' gáwgake'.
38 Naž Jesusen' gože' ḻégake':
—¿Baḻ yet x̱til de chele? Le chejwía.
Kate' ba nnézgekle', belyi'e Ḻe':
—Gáyo'ze yet x̱til den, na' chopze bel deba'.
39 Naž wnná Jesusen' góngake' ga kwe'gak benne' zan ka' to kwe' to kwé'gake' gan nak lache' ḻo daka'. 40 Wžé'gake' to kwe' to kwé'gake', to gaywá' to gaywá'gake', na' chiyón chiyóngake'. 41 Naž bex̱w Jesusen' da' gáyo'te yet x̱til ka', na' da' chope bel ka'. Bwie' ya'abale, na' gože' Dios: “Žóx̱keno'.” Naž bzoẕje' yet x̱til ka', na' bneẕjwen' chegak benne' wsedle chie' ka' nich chísgaken' chegak benne' zan ka'. Ḻezka' wdise' da' chope bel ka' chegak yógo'te benne' ka'. 42 Bdáwgake' yógo'tegake', na' béljegekle'. 43 Naž betóbgake' da' bižjw ka' chegak yet x̱til ka', na' chegak bel ka', na' beschá'gake' chežinno x̱kwite ka'. 44 Benne' ka' bdáwgake' ga na' gókgake' ka gayo' mil benne' byo ka'.
Ẕda Jesús ḻáwe'le nisdo'
(Mt. 14:22‑27; Jn. 6:16‑21)
45 Ḻa' bente Jesusen' ga wžengak benne' ka' žónḻengake' Ḻe' tẕen ḻaw barkw, nich wnéžwgake' Ḻe', na' chejtégake' ḻo nisdon', nich žíngake' ḻo yež Betsaida, katen' Ḻe' yeseḻe'e benne' zan ka' lížgake'. 46 Kate' beyóž beseḻe'e ḻégake', wyeje' to ḻaw ya'ado', gan bcháḻjḻene' Dios. 47 Katen' ba goḻen, zej barkwn' gachje ḻáwe'le nisdon', na' zoa Jesusen' toze' ḻo yo bižen'. 48 Jesusen' bḻe'ele' ḻégake', na' žejx̱áke'gekle' žsá'gake' barkwn' dan' žak be' da' za' gan želdíe'. Wdé gachje yele bžin Jesusen' gan nníta'gake', ẕde' ḻáwe'le nisdon', na' gónele' teze' gan nníta'gake'. 49 Kate' bḻé'egekle' Ḻe' ẕde' ḻáwe'le nisdon', gókgekle' to bxin nake', na' wžéžeya'agake', 50 dan' yógo'tegake' bḻé'egekle' Ḻe', na' bžébegake'. Naž Jesusen' ḻa' bḻižtie' ḻégake', na' wnné':
—Le gon choch ḻáže'le. Nedkzan'. Bi žébele.
51 Wžén Jesusen' ḻo barkwn' gan nníta'gake', na' wžé' ži ben' žaken, na' ḻégake' bebánḻe'egekle'. 52 Bi žejní'igekle' da' ẕḻoe'el dan' ben Jesusen' che yet xtilen'. Ne nak zide yichj ḻáẕdo'gake'.
Žeyón Jesús benne' yižwé' ka' ḻo yež Jenesaret
(Mt. 14:34‑36)
53 Wdé Jesusen' ḻen benne' ka' žónḻengake' Ḻe' tẕen yecheḻá'a nisdo', na' bžíngake' gan nbab yež Jenesaret. Bžíga'gake' barkwn' ḻo yo bižen'. 54 Kate' bežójgake' ḻo barkwn', benne' ka' nníta'gake' ga na' ḻa' beyónbia'tegake' Jesusen'. 55 Taríaze jak benne' ka' yógo'te yeždo' ka' žé'gaken gawze ga na', na' wzó ḻáwgake' žedjwá'gake' yógo'te benne' yižwé' ka' gan zoa Jesusen', benne' dégake' da' žáta'gekle', na' bžíngake' gáte'teze želyenle' zoa Jesusen'. 56 Gáte'teze gan ẕde Jesusen', ḻo yeždo' ka', na' yež ẕen ka', na' yo'odo' ka', bedjwá'gake' benne' yižwé' ka' chégake' gan nak ḻo nez, na' gan nak ḻawe' ya'a. Góta'yoegekle' Ḻe' wneẕjwe' ḻégake' latje kángakze' laže' da' nakwe'. Yógo'te benne' ka' wdángaken' ḻa' beyáktegake' cháwe'do'.