1 Moji bratři, nespojujte víru v našeho Pána Ježíše Krista, Pána slávy, s přijímáním osob. 2 Když vejde do vašeho shromáždění muž se zlatým prstenem a v nádherném šatě, a vejde také chudý člověk ve špinavém šatě, 3 a vy věnujete pozornost tomu, který nosí nádherný šat, a řeknete mu: ‘Ty si sedni pohodlně sem’, a chudému řeknete: ‘Ty postůj támhle nebo si sedni [sem] pod mou podnož’, 4 cožpak jste neučinili mezi sebou rozdíl a nestali se soudci se zlými pohnutkami? 5 Poslyšte, moji milovaní bratři! Což nevyvolil Bůh chudé tohoto světa, aby byli bohatí ve víře a stali se dědici království, jež zaslíbil těm, kdo ho milují? 6 Vy však jste zneuctili chudého. Cožpak vás bohatí neutiskují a nevláčejí vás právě oni před soudy? 7 Což nehanobí právě oni to vznešené jméno, které bylo nad vámi vzýváno? 8 Jestliže vskutku plníte královský zákon podle Písma: ‘Budeš milovat svého bližního jako sám sebe’, dobře činíte. 9 Jestliže však někomu straníte, dopouštíte se hříchu a Zákon vás usvědčuje jako přestupníky. 10 Kdo by totiž zachoval celý Zákon, ale v jedné věci klopýtl, stal by se vinným ve všech. 11 Vždyť ten, kdo řekl: ‘Nezcizoložíš’, řekl také: ‘Nezavraždíš’. Jestliže tedy necizoložíš, ale vraždíš, stal ses přestupníkem Zákona. 12 Tak mluvte a tak jednejte jako ti, kteří mají být souzeni podle zákona svobody. 13 Neboť soud bez milosrdenství je pro toho, kdo neprokázal milosrdenství; milosrdenství přemáhá soud. 14 Co je platné, moji bratři, říká-li někdo, že má víru, ale nemá skutky? Může ho taková víra zachránit? 15 Budou-li bratr nebo sestra nazí a budou mít nedostatek denní obživy, 16 a někdo z vás jim řekne: ‘Odejděte v pokoji, zahřejte se a nasyťte se’, a přitom jim nedáte to, co potřebují pro své tělo, co je to platné? 17 Tak i víra: nemá-li skutky, je sama o sobě mrtvá. 18 Někdo však řekne: ‘Ty máš víru a já mám skutky.’ Ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na svých skutcích. 19 Ty věříš, že je jeden Bůh. Dobře činíš. Také démoni tomu věří, avšak chvějí se. 20 Chceš však poznat, ó prázdný člověče, že víra bez skutků je neúčinná? 21 Cožpak náš otec Abraham nebyl ospravedlněn ze skutků, když na oltáři obětoval svého syna Izáka? 22 Vidíš, že víra působila spolu s jeho skutky a že ze skutků se stala víra dokonalou. 23 I naplnilo se Písmo, které praví: ‘Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počteno za spravedlnost’ a byl nazván Božím přítelem. 24 Vidíte, že ze skutků je člověk ospravedlňován, a ne jen z víry. 25 A nebyla podobně ospravedlněna ze skutků i prodejná žena Rachab, když přijala posly a propustila je jinou cestou? 26 Neboť jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků.