18
Korĩto po Pauru tõ ehtopõpyry
Morotoino Atena poe Pauru toytose ropa Korĩto pona. Moroto juteu kynexine Põtupono, esety Akira. Moroto oehsenãkõ kynexine typyty maro, Itaria poe. Ipyty esety Pirixira. Moro pata poe toesyryhmase toto tonyohse ropa juteu tõ exiryke Roma poe tuisa a, Kyrautiu a. Mame Akira tõ tapyĩ taka toytose Pauru, toto enese. Mame okynã kynexine moroto toto maro. Mokaro maro toerohse roropa ynororo serãtu riry poko, zuaro toexiryke. Mame oserematohae rokẽ juteu tõ amorepase ytosene atamorepatoh taka, kyreku tõ maro, toto tuarõtanohpõko Jezu poko.
Morarame Masetonia poe Xira tõ tooehse ahtao Timoteu maro, toerohkehse Pauru serãtu riry poko kokoro rokẽ juteu tõ amorepatohme.
—Jezu mokyro Kyrixtu, Ritonõpo mũkuru nymyry, tykase ynororo. Mame Pauru zehno toehse juteu tomo. Azahkuru tozuhse eya xine. Naeroro tupõ tytohtohmase Pauru a turumekary waro mokaro ehtohme.
—Awãnohporykohtao Ritonõpo a, “Oya roro xine,” ãko ase, Jezu poko ãmoreparykõ se jexihpyryme. Taroino juteutõkara a ytõko ase, tykase Pauru eya xine. Morara kaxĩpo toytose ynororo Tixiu Juxitu tapyĩ taka. Juteukara mokyro, Ritonõpo omipona exikety. Itapyiny osepona ro kynexine juteu tõ atamorepatoh maro. Mame Kyrixpu juteu tõ atamorepatoh esẽ kynexine. Jezu tonetupuhse eya tosẽme, itapyĩtaõkõ maro. Tuhke morotõkomo a Pauru omiry etaryke tyya xine Jezu tonetupuhse. Mame tõpurihkase toto.
Morarame Pauru koko tõsenehse. Ynara tykase sã Jezu Pauru osenety,
—Enaromyra exiko. Ypoko oturukehpyra exiko. Poremãpyra exiko. 10 Amaro jexiryke opoko pyra imehnõ mana. Oryhmara mã toto. Tuhke tarõkõ ypoetoryme exĩko mana, tykase Jezu Pauru osenety. 11 Moroto Pauru okynahxo kynexine toiro jeimamyry zokonaka morotõkõ amorepary poko Ritonõpo omiry poko.
12 Morarame terekatume toehse Kario ahtao Kyrexia po, tõximõse toto juteu tomo Pauru apoise, arotohme terekatu a. 13 Ynara tykase toto,
—Mose Ritonõpo poko tyoro sã amorepato, kuesẽkõ omipona pyra kuehtohkõme, tykase toh repe.
14 Tõtururu se Pauru kynexine repe. Yrome Kario ynara tykase juteu tomo a,
—Etatoko pahne juteu tomo, imepỹ totapase ahtao eya ẽmary ãpuruhpyry taka, õmipona xine exiry. 15 Yrome atamurukõ omihpyry omipona pyra ahtao oty kara, anapoipyra ase. Morohne poko kary etary se pyra ase, tykase mokyro Kario.
16 Moro tae mokaro taropose ropa eya. 17 Morarame Soxitene tapoise kyreku tomo a. Mokyro juteu tõ atamorepatoh esẽ roropa kynexine. Typipohse eya xine terekatu ẽpataka, yrome Kario oty kara kynexine.
Ãtiokia pona ropa Pauru tõ ytotopõpyry
18 Moroto ro Pauru tuhke tynyhse. Morotoino tõsekazumaxĩpo Jezu poetory tomo a toytose ropa Pauru, wapu ae, Xiria pona. Imaro toytose Pirixira, Akira, enara. (Moroto tũsety tysahkapose ropa Pauru a Sẽkerea po. Ajohpe pyra tonetupuhtohme imehnomo a tõturutopõpyry poko Ritonõpo a.) 19 Morotoino Epezu pona toytose toto. Moroto tymarõkõ tynomose eya Pirixira, Akira, enara. Mame juteu tõ atamorepatoh taka Pauru toytose, morotaõkõ maro oturuse.
20 —Yna maro taro exiko, tykase toto Pauru a repe. Yrome moroto tuhke tynykyry se pyra kynexine. 21 Tõsekazumase ropa ynororo.
—Oehnõko ropa ase oya xine, Ritonõpo a jenyokyry ropahtao, tykase ynororo eya xine.
22 Morotoino toytose ynororo wapu ae Sezarea pona. Morotoino Jerusarẽ pona toytose. Moroto Jezu poetory tõ maro tõturuxĩpo Ãtiokia pona toytose Xiriapõ pona. 23 Moroto tuhke tynyhse ynororo. Morotoino toytose ropa Karaxia poro, Piritia poro roropa, Jezu poetory tõ ãkyemaporyme.
Aporu Epezu po ehtopõpyryKorĩto po roropa
24 Morarame juteu toytose Epezu pona, esety Aporu. Arexãtyria pata po aenuruhpyry kynexine. Kure urutõme exikety ynororo, orẽpyra amorepatono Ritonõpo omiry poko. 25 Mokyro tamorepase kure kynexine Ritonõpo omiry poko. Imehnõ amorepaneme kynexine tãkye samo. João ahno ẽpurihkane namorepatopõpyry poe rokẽ ahno ẽpurihkary waro ynororo kynexine. Yrome Ritonõpo zuzenu omomyry waro pyra ro, Jezu poetory aka kynexine. 26 Mokyro tãkye sã tõturuse juteu tõ atamorepatoh tao. Autururu totase Pirixira tomo a. Morarame tõturukehse ahtao, tarose ynororo eya xine tytapyĩkõ taka kurehxo amorepatohme tyya xine. 27 Morotoino Aporu toytory se toehse ahtao Kyrexia pona, takorehmase ynororo Jezu poetory tomo a, Epezupõkomo a. Pape tymerose eya xine, Jezu poetory tõ Kyrexiapõkõ neneryme. Ynara tykase toto,
—Ah mose amaro xine nexino, oepekõme, tykase toto. Mame toeporehkase ynororo ahtao, Jezu poetory tõ takorehmase eya itamurume. Typynanohse toexirykõke Ritonõpo a Jezu tonetupuhse eya xine. 28 Toto takorehmase Aporu a juteu tõ poremãkaporyke eya toto zururuhtao orẽpyra samo. Tutuarõtanohpose toto eya Ritonõpo omiry ekaroryke eya imoihmãkõ neneryme.
—Jezu mokyro Ritonõpo mũkuru nymyry, Kypynanohnekomo, tykase ynororo eya xine.