3
Wəbəc wətɔkɔt ɛntamnɛ
Dɔsɔk dɔlɔma Piyɛr kɔ Isaŋ ŋampɛ nde kəlɔ kəpɔŋ ka Kanu dec dərɔfɔy, dec ndɛ antola Kanu mɔ. Tosurɛnɛ pasarɛ wəbəc nwɛ aŋkomɛ kətɔkɔt mɔ. Dɔsɔk o dɔsɔk anckekərɛ kɔ padəs nde kusuŋka ka kəlɔ kəpɔŋ ka Kanu. Dəndo wəbəc nwɛ onctolanɛ daka nɔnɔfɔr disrɛ afum aŋɛ ŋancbɛrɛ kəlɔ kəpɔŋ mɔ. Kusuŋka nkɛ ancwe «Kusuŋka Kətɔt». Ntɛ ɛnəŋk Piyɛr kɔ Isaŋ aŋɛ ŋanckɔ kəbɛrɛ kəlɔ kəpɔŋ mɔ, k'ɛyɛfɛ kətola akakɔ nɔnɔfɔr disrɛ. Piyɛr kɔ Isaŋ ŋaŋgbətnɛ kɔ, kɔ Piyɛr oloku: «Məgbətnɛ su!» K'ɛŋgbətnɛ ŋa pəckar kədesɔtər ŋa paka pɔlɔm.
Mba kɔ Piyɛr oloku oŋ: «Ali pəsam iyɔ fɛ, mba mpɛ iyɔ mɔ, ip'indesɔŋ'əm: Tewe ta Yesu Krist wəka Nasarɛt, məyɛfɛ, məkɔt!» Gbəncana babɔkɔ kɔ ŋasumpər kɔ kəca kətɔt kɔ ŋayekti, wɛcək kɔ mɔgbɔlkɔc mɔn yɛncəp. Kəsɔrnɛ katin k'ɛyɛfɛ k'ɛncəmɛ, k'ɛlɛk wɛcək kəkɔt. K'osol kɔ ŋa, kɔ ŋambɛrɛ kəlɔ kəpɔŋ ka Kanu disrɛ, pəckɔt, pəcyokɛ, pəckor-koru Kanu. Kɔ afum fəp ŋanəŋk fum nwɛ pəckɔt, pəckor-koru Kanu. 10 Ancnɛpəl kɔ, nkɔn ɛncndɛ nde kəlɔ kəpɔŋ nde «Kusuŋka Kətɔt», pəctolanɛ daka nɔnɔfɔr disrɛ. Kənesɛ kɔ pəciyanɛ kəmbəp afum fəp teta tɔkɔ tɛnabəp kɔ mɔ.
Moloku ma Piyɛr nde kəlɔ kəpɔŋ ka Kanu
11 Ntɛ fum nwɛ ɛnader pəyi oŋ ta ɛŋyɛfɛ Piyɛr kɔ Isaŋ dəntɔf mɔ, kənesɛ disrɛ kɔ afum fəp ŋayɛksɛ kəkɔ nde akɛr nŋɛ aŋwe «Akɛr ŋa Sulemani», nde Piyɛr kɔ Isaŋ ŋanayi mɔ. 12 Ntɛ Piyɛr ɛnəŋk ti mɔ, k'oloku afum: «Aka Yisrayel! Ake'sɔŋɛ ntɛ tantɛ t'enciyanɛ nu mɔ? T'ake tɔ nəŋgbətnɛnɛ su pəmɔ fənɔntər fosu, kɔ pəyɔnɛ fɛ ti-ɛ, dosoku dosu disrɛ dɔsɔŋɛ fum wəkawɛ kəkɔt? 13 Bafɔ tatɔkɔ tɔ de! Mba ti disrɛ, Kanu ka atem asu Kanu ka Abraham, Kanu ka Siyaka, kɔ Kanu ka Yakuba kənayek-yekəs wəmarəs kɔn Yesu. Mba nkɔn nəna nənalɛk, kɔ nəsɔŋ abɛ, nəce kɔ fɔr ya Pilat kiriŋ, ali ntɛ Pilat ɛnacɛm-cɛmnɛ kəsak kɔn mɔ. 14 Nəna nənace nwɛ ɔyɔnɛ wəcempi kɔ wəlompu kɔ nəloku a pawosɛ kəsakɛ nu wədifət afum dare disrɛ. 15 Nənadif wəkiriŋ wəka doru, mba Kanu kənasɔŋɛ kɔ kəfɔtɛ afi dacɔ. Sən'ɔyɔnɛ atəŋnɛ aka ti. 16 Anasɔŋ fənɔntər fum wəkawɛ nəŋgbətnɛ kɔ nəncərɛ mɔ. Kəlaŋ kɔn Yesu gbəcərəm kəsɔŋ fum wəkawɛ fənɔntər. Kəlaŋ kɔn Yesu kəsɔŋ kɔ kətamnɛ keŋ fɔr ya fəp fonu kiriŋ.
17 Ndɛkəl oŋ, awɛnc im aŋa, incərɛ a kətɔcərɛ konu kənasɔŋɛ nu kəyɔ tatɔkɔ, nəna kɔ abɛ anu. 18 Kanu kənalas tɔkɔ kənanuŋkɛnɛ kəlokɛ cusu ca sayibɛ ɔn fəp mɔ: A pənamar dis dɔlɔl Krist, wəyɛk-yɛk kɔn. 19 Nəsəkpər bəkəc yonu, nəluksərnɛ ntɛ tɔŋsɔŋɛ paŋaŋnɛnɛ kiciya konu mɔ, 20 ntɛ tɔŋsɔŋɛ Wəbɛ Kanu pəgbɔkərɛ sɔ kəkɛrɛ nu tɛm ta kəŋesəm, Yesu nwɛ ananuŋkɛnɛ kəyɛkyɛkɛ nu mɔ. 21 Nkɔn kɔm kəntɔmpər haŋ tɛm ntɛ mes mmɛ Kanu kənalokɛ tɛm tobol-bolu cusu ca sayibɛ ɔn səcempi mɔ mɛlarɛ. 22 Aŋnabi Musa ɛnaloku: ‹Wəbɛ, Kanu konu, endekɛrɛ nu sayibɛ pəmɔ ina. Fum wəkin wəka awɛnc anu dacɔ endeyi, nəde nəcəŋkəl moloku mamɔkɔ ende pəcloku nu mɔ fəp. 23 Nwɛ o nwɛ ɔntɔdecəŋkəl wədəŋk wəkakɔ mɔ, andeləsər kɔ. Endeməlkɛ afum a Kanu dacɔ.›Sariyɛ 18.15,18,19
24 Sayibɛ fəp kəyɛfɛ aŋnabi Samiyɛl haŋ aŋɛ ŋanacɔnc kɔ mɔ, ŋanaloku teta mataka mamɔkɔ, kɔ ŋaŋdəŋk mi. 25 Nəna, awut a sayibɛ ŋɔ nəyɔnɛ, kɔ nəyɔnɛ sɔ awut a temer tɔkɔ Kanu kənacaŋəs kɔ atem anu mɔ, kəcloku Abraham: ‹Afum a doru fəp ŋandesɔtɔ kəpocɛ kətɔt kem teta kəbənda ka dokom dam.›Dəkəcop 22.18; Dəkəcop 26.4 26 Te tonu tɔ, Kanu kənanuŋkɛnɛ kəyekti wəcar kɔn, k'osom kɔ kədetolanɛ nu, pəsəkpər nu nwɛ o nwɛ abəkəc ŋɔn ŋɛlɛc, ŋɔyɔnɛ kɔ ŋɔtɔt.»

3:23 Sariyɛ 18.15,18,19

3:25 Dəkəcop 22.18; Dəkəcop 26.4