Ọ́gú
1
Aagụ ndu Ízurẹlu ọgu
L'abalị mbụ l'ọnwa k'ẹbo l'afa, kwe ndu Ízurẹlu afa ẹbo k'ọphu ẹphe shi l'alị Íjiputu lụfuta; bẹ Ojejoje kfuru yeru Mósisu lẹ Ụlo-Ẹ́kwà Ndzuko ndu Ízurẹlu l'echi-ẹgu; sụ iya: “Gụa ndu Ízurẹlu l'ẹphe ha ọgu. Gụa ẹphe l'ikfu l'ikfu; mẹ l'ụnwunna l'ụnwunna. Gụa unwoke l'ẹphe ha; nggu edeshikota ẹpha ẹphe nanụ nanụ. Nggụbe Mósisu; nggu lẹ Érọnu; unu tụko iphe, bụ unwoke lẹ Ízurẹlu gụkota; mbụ unwoke ndu nọwaru ụkporo afa m'ọ kwanụ karia; bya abụru ndu a-dụ ike oje ọgu. Unu shi l'iphe, bụ ikfu ono l'ọ ha fọta onye nwoke lanụ t'o yetajeru unu ẹka. Ndu unu a-fọta bụ ndu bụ ishi l'ụnwunna ẹphe. Ọwaa bụ ẹpha ndu unu a-fọta t'ẹphe yeru unu ẹka:
“Onye unu a-fọta l'ikfu
Rúbẹnu bụ Elizuru Shediyọ.
“Onye unu a-fọta l'ikfu
Símiyọnu abụru
Shelumẹlu Zurishadayi.
“Onye unu a-fọta l'ikfu
Júda bụ Náshọnu Amínadabu.
“Onye unu a-fọta l'ikfu
Ísaka abụru Netanẹlu Zuwa.
“Onye unu a-fọta l'ikfu
Zébulọnu bụ Eliyabu Helọnu.
10 “A -bya l'ikfu k'ụnwu Jósẹfu;
onye unu a-fọta l'ikfu
Ífuremu bụ Elishama Amihudu.
Unu afọta Gamalẹlu Pedazọ l'ikfu Manásẹ.
11 “Onye unu a-fọta l'ikfu
Bénjaminu bụ Abidanu Gidiyọ́ni.
12 “Onye unu a-fọta l'ikfu
Dánu abụru Ahiyeza Amishadayi.
13 “Onye unu a-fọta l'ikfu
Ásha bụ Pagẹlu Ọkuranu.
14 “Onye unu a-fọta l'ikfu
Gádu abụru Ẹliyasafu Diyuwẹlu.
15 “Onye unu a-fọta l'ikfu
Náfutali bụ Ahira Enanu.”
16 Ndu ono bẹ bụ unwoke, a fọtaru lẹ Ízurẹlu gbaa mgburumgburu. Ẹphe bụkota ndu ishi l'ikfu ndiche ẹphe; bya abụgbaaru ishi l'ẹnya ụnwunna, nọ lẹ Ízurẹlu.
17 Mósisu yẹle Érọnu abya achịta ndu ono, a gụshiru ono. 18 Yo rua l'abalị mbụ l'ọnwa k'ẹbo ono; ẹphe ekua ndu Ízurẹlu l'ẹphe ha; deshia ẹpha ẹphe l'ẹkwo. Ẹphe deshiru iya l'ikfu l'ikfu; mẹ l'ụnwunna ụnwunna. Iphe, bụ unwoke, nọwaru ụkporo afa kwasẹru b'e dekotaru ẹpha ẹphe nanụ nanụ; 19 ẹge ono, Ojejoje sụru Mósisu t'o mee ya ono. Yọ bụru iya bụ lẹ Mósisu agụa ndu Ízurẹlu ọgu l'echi-ẹgu Sáyịnayi.
Ụmadzu ole, a gụtagbaaru l'ikfu, nọnu
20 A -bya l'ikfu Rúbẹnu, bụ ọkpara Ízurẹlu; iphe, bụ unwoke, nọwaru ụkporo afa kwasẹru; mbụ ndu a-dụ ike oje ọgu b'a gụru; deshikota ẹpha ẹphe nanụ nanụ. E deshiru iya l'ikfu l'ikfu; deshikwaa ya phụ l'ụnwunna l'ụnwunna. 21 Iphe, a gụtaru l'ikfu Rúbẹnu bụ ụkporo ụnu madzụ ise l'ụnu iri l'ishingu l'ụkporo ụmadzu ise.
22 L'ikfu Símiyọnu b'a gụkotaru iphe, bụ unwoke, nọwaru ụkporo afa kwasẹru, bụ ndu a-dụ ike oje ọgu; bya edeshia ẹpha ẹphe nanụ nanụ l'ẹkwo. E deshiru iya l'ikfu l'ikfu; deshikwa ya phụ l'ụnwunna l'ụnwunna. 23 Ndu a gụtaru l'ikfu Símiyọnu dụ ụkporo ụnu madzụ ẹsaa l'ụnu ẹsato l'ụkporo madzụ ise.
24 L'ikfu Gádu b'a gụkotaru iphe, bụ unwoke, nọwaru ụkporo afa kwasẹru, bụ ndu a-dụ ike oje ọgu; bya edeshia ẹpha ẹphe nanụ nanụ l'ẹkwo. E deshiru iya l'ikfu l'ikfu; deshikwaa ya phụ l'ụnwunna l'ụnwunna. 25 Ndu a gụtaru l'ikfu Gádu dụ ụkporo ụnu madzụ ise l'ụnu iri l'ẹno l'ụkporo madzụ ẹbo l'iri.
26 L'ikfu Júda b'a gụkotaru iphe, bụ unwoke, nọwaru ụkporo afa kwasẹru, bụ ndu a-dụ ike oje ọgu; bya edeshia ẹpha ẹphe nanụ nanụ l'ẹkwo. E deshiru iya l'ikfu l'ikfu; deshikwa ya phụ l'ụnwunna l'ụnwunna. 27 Ndu a gụtaru l'ikfu Júda dụ ụkporo ụnu madzụ tete l'ụnu ishingu l'ụkporo madzụ iri.
28 L'ikfu Ísaka b'a gụkotaru iphe, bụ unwoke, nọwaru ụkporo afa kwasẹru, bụ ndu a-dụ ike oje ọgu; bya edeshia ẹpha ẹphe l'ẹkwo. E deshiru iya l'ikfu l'ikfu; deshikwa ya phụ l'ụnwunna l'ụnwunna. 29 Ndu a gụtaru l'ikfu Ísaka dụ ụkporo ụnu madzụ ishingu l'ụnu madzụ iri l'ishingu.
30 L'ikfu Zébulọnu b'a gụkotaru iphe, bụ unwoke, nọwaru ụkporo afa kwasẹru, bụ ndu a-dụ ike oje ọgu; bya edeshia ẹpha ẹphe l'ẹkwo. E deshiru iya l'ikfu l'ikfu; deshikwa ya phụ l'ụnwunna l'ụnwunna. 31 Ndu a gụtaru l'ikfu Zébulọnu dụ ụkporo ụnu madzụ ẹsaa l'ụnu ẹto l'ụkporo madzụ iri.
32 A -bya l'ikfu Jósẹfu; mbụ anma Ífuremu b'a gụkotaru iphe, bụ unwoke, nọwaru ụkporo afa kwasẹru, bụ ndu a-dụ ike oje ọgu; bya edeshia ẹpha ẹphe. E deshiru iya l'ikfu l'ikfu; deshikwa ya phụ l'ụnwunna l'ụnwunna. 33 Ndu a gụtaru l'ikfu Ífuremu dụ ụnu madzụ ụkporo ise l'ụnu lanụ l'ụkporo madzụ ise.
34 Anma Manásẹ b'a gụkotaru iphe, bụ unwoke, nọwaru ụkporo afa kwasẹru, bụ ndu a-dụ ike oje ọgu; bya edeshia ẹpha ẹphe l'ẹkwo. E deshiru iya l'ikfu l'ikfu; deshikwa ya phụ l'ụnwunna l'ụnwunna. 35 Ndu a gụtaru l'ikfu Manásẹ dụ ụkporo ụnu madzụ ẹno l'ụkporo madzụ iri.
36 A -bya l'ikfu Bénjaminu b'a gụkotaru iphe, bụ unwoke, nọwaru ụkporo afa kwasẹru, bụ ndu dzuwaru oje ọgu; bya edeshia ẹpha ẹphe l'ẹkwo. E deshiru iya l'ikfu l'ikfu; deshikwa ya phụ l'ụnwunna l'ụnwunna. 37 Ndu a gụtaru l'ikfu Bénjaminu dụ ụkporo ụnu madzụ ẹno l'ụnu madzụ ẹsato l'ụkporo madzụ iri.
38 L'ikfu Dánu b'a gụkotaru iphe, bụ unwoke, nọwaru ụkporo afa kwasẹru, bụ ndu dzuwaru oje ọgu; bya edeshia ẹpha ẹphe l'ẹkwo. E deshiru iya l'ikfu l'ikfu; deshikwa ya phụ l'ụnwunna l'ụnwunna. 39 Ndu a gụtaru l'ikfu Dánu dụ ụkporo ụnu madzụ ẹsaa l'ụnu iri l'ishingu l'ụkporo madzụ iri l'ise.
40 L'ikfu Ásha b'a gụkotaru iphe, bụ unwoke, nọwaru ụkporo afa kwasẹru, bụ ndu a-dụ ike oje ọgu; bya edeshia ẹpha ẹphe l'ẹkwo. E deshiru iya l'ikfu l'ikfu; deshikwa ya phụ l'ụnwunna l'ụnwunna. 41 Ndu a gụtaru l'ikfu Ásha dụ ụkporo ụnu madzụ ise l'ụnu madzụ ẹto l'ụkporo madzụ iri l'ise.
42 L'ikfu Náfutali b'a gụkotaru iphe, bụ unwoke, nọwaru ụkporo afa kwasẹru, bụ ndu a-dụ ike oje ọgu; bya edeshia ẹpha ẹphe l'ẹkwo. E deshiru iya l'ikfu l'ikfu; deshikwa ya phụ l'ụnwunna l'ụnwunna. 43 Ndu a gụtaru l'ikfu Náfutali dụ ụkporo ụnu madzụ ishingu l'ụnu madzụ iri l'ẹto l'ụkporo madzụ iri.
44 Ndu ono bẹ bụ ndu Mósisu yẹle Érọnu gụru ọgu. Ndu yetaru ẹphe ẹka gụa ọgu ono bụ ndu ishi ndu Ízurẹlu ụmadzu iri l'ẹbo ono, nọ-chigbaaru ẹnya ụnwunna ẹphe nanụ nanụ ono. 45 Iphe, bụ unwoke Ízurẹlu l'ẹphe ha, nọwaru ụkporo afa kwasẹru, bụ ndu a-dụ ike ojeru ndu Ízurẹlu ọgu b'a gụkotaru l'ụnwunna l'ụnwunna. 46 Mkpakọ iphe, ẹphe dụ l'ẹphe ha bụ ụkporo ụnu madzụ ụkporo ugbo ẹto l'ụkporo ugbo iri l'ise; l'ụnu ẹsato; l'ụkporo madzụ iri l'ẹsaa l'ụmadzu iri.
47 Ikfu Lívayi b'ẹ ta gụdu teke a gụru ndu Ízurẹlu ndu ọphu. 48 Ishi iya abụru lẹ Ojejoje sụru Mósisu: 49 “T'ẹ b'ọ gụkwa ndu ikfu Lívayi; ọphu ọ gụkwa ẹphe teke ọo-nọdu agụ ndu Ízurẹlu ndu ọphu. 50 Iphe, oo-mechia bụ t'ọ fọta ndu Lívayi ono t'ẹphe letaje ụlo-ẹ́kwà, eedobeje ẹkwo-ekemu Nchileke ẹnya; t'ẹphe letaje iphe nọ iya nụ ẹnya; mẹ iphe bụ iphe, anọje l'ụlo-ẹ́kwà ono. Ọ bụ ẹphe a-nọduje apa ụlo-ẹ́kwà ono; mẹ iphe, bụ iphe, nọ iya nụ. Yọ bụru ẹphe a-nọdu eleta iya ẹnya; ẹphe e-gudeje ụlo-ẹ́kwà nk'ẹphe kpọ-phee ụlo-ẹ́kwà ono mgburumgburu. 51 Iphe, bụ teke ụlo-ẹ́kwà ono abya atụgbu; t'ọ bụru ndu Lívayi a-fọ-tsutaje iya. Iphe, bụ teke aakpọbe iya akpọbe; t'ọ bụkwaruphu ndu Lívayi a-kpọbe iya. Onye ọdo mmanu, jekfuberu iya ntse; bẹ ee-gbu egbugbu. 52 Ndu Ízurẹlu a-kpọbetsua ụlo-ẹ́kwà ẹphe l'ọkpa l'ọkpa l'ọdu ndu Ízurẹlu ono. Onye, nọnu a-kpọbeje nk'iya; t'ọ gbakfuru lẹ kẹ ndu ikfu iya; gbakfukwaruphu l'ẹ́kwà-ọhubama kẹ ndu ikfu iya. 53 Obenu lẹ ndu Lívayi bẹ e-gude ụlo-ẹ́kwà nk'ẹphe kpọ-pheta ụlo-ẹ́kwà ono, eedobeje ẹkwo-ekemu Nchileke ono mgburumgburu; k'ọphu Nchileke ẹ-ta atụ-koshidu edzudzu ọha Ízurẹlu oke ẹhu-eghughu iya. Ọ bụ ndu Lívayi a-nọdu eleta ụlo-ẹ́kwà ẹke eedobeje ẹkwo-ekemu Nchileke ono ẹnya.”
54 Yọ bụru ẹge ono, Ojejoje sụru Mósisu t'e mee ya ono bẹ ndu Ízurẹlu meru iya l'ọ ha.