7
Ílị ꞌbá ãzí ꞌbã ị́jọ́ ku
(Lụ́kã 6:37-38, 41-42)
“Ĩlị ị́jọ́ ꞌbá ãzí drị̃ gá ku, Ãdróŋá ꞌbã lị rú vâ sĩ ị́jọ́ ĩmi drị̃ gá ku benĩ. Ĩdrĩ ị́jọ́ ꞌbá ãzí drị̂ lị ála vâ ị́jọ́ ĩmidrị́ gá rĩ lị ị́jọ́ ĩminí lịlé rĩ ꞌbã vú sĩ, ãzíla ãko ĩminí ụ̃ꞌbị̃lé ꞌbá ãzí ní rĩ ála vâ ụ̃ꞌbị̃ la ĩminí ãkójó ãlu ꞌdã sĩ.
“Mi ife fú mí ádrị́pị mịfị́ gá rĩ ndre rá, wó mí icó ásị́ ꞌbãlé ũgórókóꞌbõ ími mgbã rĩ mịfị́ gá rĩ drị̃ gá ku ãꞌdu sĩ? Mí icó jọlé la mí ádrị́pị ní, ‘Mí ají má ãpẽ míní ãko ꞌdelépi ími mịfị́ gá ꞌdĩ ꞌi,’ ịsụ́ ꞌdĩ sĩ ũgórókóꞌbõ ãzí ími mịfị́ gá ꞌdãá cí íngoní-íngoní ru? Ĩmi ꞌbá ru ꞌbãlépi ĩnị̃ ị́jọ́ cé ꞌdĩ! Drị̃drị̃ la mí ãpẽ ũgórókóꞌbõ ími mgbã rĩ mịfị́ gá rĩ ráká ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, mi dó sĩ ãngũ ndre ãlá ru ife fú mí ádrị́pị mịfị́ gá rĩ ãpẽjó ĩndõ.
“Ĩfẽ ãko ídétáŋá ru Ãdróŋá nî rĩ kí ũcogo ꞌbaní ku, ĩmi uꞌbé ŋálí ĩmidrị́ ãjẹ̃ rú rĩ kí ĩzõgó ꞌbaní ku. Ĩdrĩ idé la ꞌdĩ ꞌbã áni yã áni, kí kí atu pá sĩ rá, ãzíla kí ru uja ími ucílé. * Ífẽ ị́jọ́ mgbã úríndí drị́ gá rĩ ꞌbá míní nị̃lé rá icó kí ụ̃rọ̃drị́ la nị̃lé ku vúlé vúlé ru kí vâ sĩ míní ũcõgõ fẽ rĩ ꞌbaní ku.
Zịtáŋá zịjó, ãko ndrụ̃jó, kẹ̃jị́tị pãjó
(Lụ́kã 11:9-13)
“Ĩzị, ála ĩminí fẽ la rá, ĩndrụ̃ ĩmi ịsụ́ la rá, ãzíla ĩpã kẹ̃jị́tị ála ĩminí nzị̃ la rá. Ãꞌdusĩku ꞌbá pírí zịlépi la rĩ ní ála fẽ la rá, ꞌbá ãko ndrụ̃lépi rĩ la ịsụ́ la rá, ãzíla ála kẹ̃jị́tị nzị̃ ꞌbá pãlépi la rĩ ní rá.
“ꞌBá ĩmi drĩdríŋĩ gá ngọ́tị́ ĩꞌdidrị̂ drĩ íná aꞌị́, ĩꞌdi ĩꞌdiní írã fẽ rĩ ãꞌdi ꞌi? 10 Jõku drĩ ị̃ꞌbị aꞌị́, ĩꞌdi ĩꞌdiní ị̃nị̃ fẽ rĩ ãꞌdi ꞌi? 11 Wó ĩmi gápi ꞌbá ũnzí ꞌdĩ, ĩdrĩ nị̃ anzị ĩmidrị́ gá rĩ ꞌbaní ãko múké rĩ kí fẽ sĩ cé, ĩmĩ Átẹ́pị ꞌbụ̃ gá rĩ icó ĩminí ãko múké rĩ kí fẽlé ꞌbá ĩꞌdi zịlépi rĩ ꞌbaní ndẽ rá ku yã! 12 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ị́jọ́ pírí ĩminí lẽlé ꞌbá ꞌbã idé vâ kí ĩminí rĩ kí, lẽ ĩmi idé kí ꞌbá ꞌbaní ꞌdĩ ꞌbã áni, ꞌdĩ ị́jọ́ ãzị́táŋá ꞌbã jọlé ãzíla nábị̃ abe rĩ.
Kẹ̃jị́tị síríŋá rĩ ãzíla mgbọ rĩ
(Lụ́kã 13:24)
13 “Ĩfi kẹ̃jị́tị síríŋá rĩ gâ sĩ, ãꞌdusĩku kẹ̃jị́tị mgbọ ãzíla gẹ̃rị̃ wọdọ ꞌdĩ ĩꞌdi gẹ̃rị̃ mụjó ị̃lị̃kị̃ŋá gá rĩ ãzíla ꞌbá mụlépi ala gâ sĩ rĩ kí ũꞌbí ru. 14 Wó kẹ̃jị́tị síríŋá ãzíla gẹ̃rị̃ ĩzíŋá rĩ ĩꞌdi gẹ̃rị̃ sĩ mụjó ídri gá rĩ ꞌi, ꞌbá wereŋá kí ịsụ́ la nĩ.
15 “Ĩmi adru mịfị́ trũ nábị̃ ĩnzõ rú ꞌdĩ kî sĩ. Kí amụ́ ĩmi rụ́ ꞌdõlé ãmvé ãmvélé ru kãbĩlõ áni, wó agâlé kí ụ̃bọ̃gụ̃ ũmbá la kî. 16 Ĩmi kí nị̃ ífí ĩꞌbã kí kalé rĩ sĩ. ꞌBá ãzí wộmbẹ̃ ãtĩlépi ĩlá ụrụꞌbá gá jõku úlúgó ãka ãtĩlépi ụ́cịkị́ ụrụꞌbá gá la cí yã? 17 Cécé ãlu ꞌdĩ ꞌbã áni, ife múké rĩ la ífí múké rĩ ka, wó ife ũnzí rĩ la ífí ũnzí rĩ ka áyụ. 18 Ife múké rĩ ka ífí ũnzí la ku, ãzíla ife ũnzí rĩ ka ífí múké la ku. 19 Ife pírí ífí múké rĩ kalépi ku rĩ ála ga la vũ gá, ála ꞌbe la ãcí gá. 20 Ĩmi kí nị̃ ífí ĩꞌbã kí kalé rĩ sĩ.
21 “Adru ꞌbá pírí áma umvelépi Úpí, Úpí ꞌdĩ kí nga filé Sụ́rụ́ Ãdróŋá drị̂ agá la ku, wó rá la ꞌbá ị́jọ́ má Átẹ́pị ꞌbụ̃ gá rĩ ꞌbã lẽlé rĩ kí idélépi rĩ ꞌi. 22 ꞌBá wẽwẽ rú kí amụ́ má rụ́ ꞌdõlé, ụ́ꞌdụ́ ị́jọ́ lịjó ꞌdã sĩ kí jọ la mání, ‘Úpí, Úpí! Ími rụ́ sĩ ãma ũlũ ándrá ị́jọ́ Ãdróŋá drị́ gá rĩ, ími rụ́ sĩ ãma adro ándrá úríndí ũnzí kî ãzíla ãma idé ándrá tálí wẽwẽ rú kî.’ 23 ꞌDã vúlé gá ma dó jọ la ĩꞌbaní tọndọlọ, ‘Ánị̃ ĩmi ku. Ĩmi ĩdã ĩmi áma aga gá ꞌdâ rá, ĩmi ꞌbá ị́jọ́ ũnzí idélépi ꞌdĩ.’
ꞌBá ũndũwã rú ãzíla ũndũwã rú ku jó sịlépi rĩ kî
(Lụ́kã 6:47-49)
24 “Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ꞌbá pírí ị́jọ́ mádrị́ rĩ kí arelépi ãzíla ꞌbãlépi ídétáŋá agá rĩ ĩꞌdi cécé ꞌbá ũndũwã rú jó ĩꞌdidrị̂ sịlépi írã drị̃ gá rĩ áni. 25 Uzogó ꞌdị rá ị̃yị́ gá kí rá, ãlụ́kụ́kụ̃ li rá, uzogó co jó ꞌdã rá, jó ꞌdã aꞌdé ku, ãꞌdusĩku jó ꞌdã ꞌbã bõrõ ị̃ndụ́ sịjó írã drị̃ gá rĩ sĩ. 26 Wó ꞌbá pírí ị́jọ́ mádrị̂ kí arelépi rá ãzíla kí ꞌbãlépi ídétáŋá agá ku rĩ ají kí ru ꞌbá ũndũwã kóru jó sịlépi cínákí drị̃ gá rĩ be. 27 Uzogó ꞌdĩ rá, ị̃yị́ gá kí rá, ãzíla ãlụ́kụ́kụ̃ li rá, ãzíla uzogó co jó ꞌdã rá ãzíla jó ꞌdã aꞌdé rá áꞌdéŋá la ĩꞌdi ị́jọ́ ãzí ãmbógó la.”
28 Yẹ́sụ̃ la mụ ị́jọ́ ꞌdĩ kí delé jọ agá ꞌbo, ꞌbá ũꞌbí ụ̃sụ̃ kí ụ̃sụ̃-ụ̃sụ̃ ímbátáŋá ĩꞌdidrị̂ kí sĩ, 29 ãꞌdusĩku ímbátáŋá ĩꞌdidrị̂ kí ũkpó trũ adru kí imbaꞌba ãzị́táŋá Mụ́sã drị̂ kí imbálépi rĩ kí áni ku.

*7:6 Ífẽ ị́jọ́ mgbã úríndí drị́ gá rĩ ꞌbá míní nị̃lé rá icó kí ụ̃rọ̃drị́ la nị̃lé ku vúlé vúlé ru kí vâ sĩ míní ũcõgõ fẽ rĩ ꞌbaní ku.