11
Ja̱ íó ɨɨn tɨ́ɨn‑ga̱ ña̱yɨvɨ Israel
Núsáá te ká'a̱n‑ri̱: A ni̱ kiñi'in Dios ña̱yɨvɨ máá‑yá náún. Ma̱ kúu kutɨ. Chi̱ ruu̱, suni cha̱a Israel kúu‑ri̱, tata̱ Abraham kúu‑ri̱, tá'an tata̱ Benjamín kúu‑ri̱. Tú ní kíñi'in Dios ña̱yɨvɨ máá‑yá ja̱ á ni̱ jini̱‑ya̱ núu̱‑í jíín tiempo xí tú kájini̱‑ro̱ tutú ii̱ ndasa ká'a̱n tu̱'un Elías, ndasa ni̱ ka'a̱n nda̱'ú‑de jíín Dios sɨkɨ̱ ñáyɨvɨ Israel: Táta̱, ni̱ ka̱ja'ni‑í cha̱a kájani tu̱'un‑ní, te ni̱ ka̱jacha̱‑i altar‑ní. Te náá, máá ɨ́ɨn‑na̱‑ná ni̱ kendo̱o. Te vina, káchindiki̱n‑i náá, ka'ni‑í náá kákuni̱‑i, áchí‑de. Ko yúan‑na te ndasa ni xndíó káni Dios tu̱'un nuu̱‑dé núsáá: A ñáva̱'a ná'ín‑rí va̱sté usiá mil ña̱yɨvɨ káchiñú'ún rúu̱, te ña̱yɨvɨ‑ún tú kájukuiñi̱ jítɨ́ kútɨ‑í nuu̱ ndosó Baal, áchí‑ya̱. Te suni súan vina, chi̱ íó ɨɨn tɨ́ɨn‑ga̱, te jíín tú'un luu íó ini̱‑ya̱ ní ka̱ji‑ya̱‑ún. Te nú sɨkɨ̱ tú'un luu íó ini̱‑ya̱ kúu, nasu̱ ní ní'i̱n‑í jíín tíñu ni̱ sá'a‑i núsáá. Chi̱ nú súan, te ni̱ ji̱ta tu̱'un luu íó ini̱‑ya̱ núú. Na̱ún káka'a̱n‑ri̱ núsáá. Ja̱ ní ka̱ndúkú ñáyɨvɨ Israel, tú ní kákundéé‑i ni'i̱n‑í. Ko ni̱ ka̱kundéé ñáyɨvɨ ní ka̱ji‑ya̱‑ún, ni̱ kani'i̱n‑í. Te sava‑ga̱‑i ni̱ kandu̱ni̱'in ini̱‑i. Nátu̱'un yóso núu̱ tutú: Nuu̱‑í ni̱ ja̱'a Dios ɨɨn xini̱ já tú júku̱'un kutɨ iní, jíín ndúchi já tú kuni̱ kutɨ, jíín só'o ja̱ tú kuni so̱'o kutɨ ondé vina, áchí. Te ni̱ ka'a̱n David: Viko kásá'a‑i, ná kúu nátu̱'un ɨɨn xeyu̱, ɨɨn ja̱ tɨ́ɨn yátá‑ún‑i, ɨɨn tu̱nchi, ɨɨn nuu̱ ní'i̱n‑í ya̱'u‑i. 10 Te nduchi‑í, ná kúñaa náva̱'a ma̱ kúu nde̱'é‑i jíín, te ná kóo tɨ́'ɨ́‑i nɨ́ɨ́ káni, áchí‑de. 11 Núsáá te ruu̱ ká'a̱n‑ri̱: Ni̱ kandua̱‑i, te ni̱ kaji̱ta ii̱‑í náún. Ma̱ kúu kutɨ. Chi̱ sua ni̱ kaka̱ku ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación ja̱ súan ni̱ ka̱sáña'mu ña̱yɨvɨ Israel, náva̱'a ná kúkuíñí máá Israel jíná'an. 12 Ni̱ ka̱sáña'mu Israel, te ja̱ yúán ní ndukúká ñúyɨ́vɨ. Ni̱ kaji̱ta Israel, te ja̱ yúán ní ndukúká ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación. Naga̱ ni̱ kuu ja̱ xáán ndatu̱ tiñu koo onde̱ kɨvɨ̱ ná náki'in sé'é‑yá ta̱ká Israel núsáá. 13 Chi̱ jíín róó ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación ká'a̱n‑ri̱, chi̱ ruu̱ suni cha̱a skáka tu̱'un nuu̱ cháa sɨ́ɨn nación kúu‑ri̱, te jíñú'ún ká'a̱n‑ri̱ sɨkɨ̱ tíñu sá'a‑ri̱, 14 náva̱'a ná kúkuíñí tá'an‑ri̱ sá'a‑ri̱, te ka̱ku sava‑de sá'a‑ri̱. 15 Chi̱ nú ni̱ kiñi'in‑ya̱ Israel, te ja̱ yúán ní ka̱naketá'an ña̱yɨvɨ ñúyɨ́vɨ jíín‑yá, núsáá te kɨvɨ̱ náki'in sé'é‑yá Israel, te nasu̱ nátu̱'un ja̱ ní nachaku̱‑i ma̱'ñú ndɨ́yi koo yu̱án náún.
Olivo yúkú xiní olivo táta
16 Te nú íó ndoo nde'e̱ já kúun núú, te suni nɨ́ɨ́‑ni íó ndoo. Te nú ndu'u íó ndoo, suni súan íó ndoo ta̱ká nda'a. 17 Ko nú sava nda'a‑ún, ni̱ ka̱janchaa̱, te nú róó ja̱ kúu‑ró ɨ́ɨn nda'a yúnu olivo yúkú, ni̱ nuku̱'un‑ró núu̱ ní ka̱janchaa̱ nda'a táta‑ún, te nú stáa ta'a̱n‑ro̱ kájin ondé ndu'u númá máá yúnu olivo táta, 18 ma̱ sátéyíí‑ró máá‑ró já ndónda‑ró sɨkɨ́ táká nda'a‑ún núsáá. Chi̱ nú sátéyíí‑ró máá‑ró, te ná núku̱'un ini̱‑ro̱ já tú stáa ndu'u‑ún kajin‑ro, chi̱ sua stáa‑ró kájin máá ndú'u‑ún. 19 Sanaa te ka'a̱n‑ro̱: Sava nda'a ní ka̱janchaa̱ kua'a̱n náva̱'a nuku̱'un‑ri̱ yá'a, achi̱‑ro̱. 20 Bueno, ko sɨkɨ̱ já tú ní kákandíja máá ndá'a‑ún, yu̱án ní ka̱janchaa̱. Ko róó, chi̱ sɨkɨ̱ já kándíja‑ró, yu̱án núkuiñi̱ ni̱'in‑ró. Ma̱ sávixi̱‑ro̱ máá‑ró núsáá, sua yu̱'ú‑ro̱. 21 Chi̱ nú Dios, tú ní kúndá'ú ini̱‑ya̱ máá ndá'a xíin tíñu‑ún, naga̱ ni̱ kuu róó, ja̱ kúndá'ú ini̱‑ya̱ róó. 22 Nde̱'é vá'a‑ró núsáá, ndasa kúndá'ú ini̱ Dios, te suni xaa̱n iní‑ya̱. Xaa̱n iní‑ya̱ jíín cháa ni̱ kandua̱‑ún, ko kúndá'ú ini̱‑ya̱ róó, te nú kundii̱ ni̱'in‑ró jíín tú'un kúndá'ú ini̱‑ya̱ róó. Te nú túu, te suni kuanchaa̱‑ya̱ róó ki'i̱n‑ro̱. 23 Suni súan máá ñáyɨvɨ‑ún, nú kandíja‑i, suni nuku̱'un‑i, chi̱ máá Dios kuu nachu'un tuku‑ya̱‑í. 24 Te nú róó, va̱i‑ró chíi yunu olivo ja̱ á káa yúkú, te ni̱ nuku̱'un‑ró xiní yúnu olivo táta, va̱sa nasu̱ tá'an‑ún kúu‑ró, naga̱ ni̱ kuu ña̱yɨvɨ‑ún ja̱ máá ndá'a xíin tíñu kákuu‑i, ja̱ má náchu'un‑ya̱‑í xini̱ máá yúnu olivo máá‑i núsáá. 25 Ñáni̱, chi̱ tú kuní‑ri̱ ja̱ kúñáá xini̱‑ro̱ ndasa íó sɨkɨ̱ tú'un sa̱'í yá'a, náva̱'a ma̱ sávixi̱‑ro̱ máá‑ró te kani ini̱‑ro̱ já ndíchí xáa̱n‑ro̱ jíná'an‑ró, chi̱ sava ña̱yɨvɨ Israel, ni̱ ka̱sáni̱'in ini̱‑i, te ni̱ ka̱naa‑í, onde̱ ná ndéka̱va ta̱ká ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación. 26 Yúan‑na te ndɨ'ɨ ña̱yɨvɨ Israel ka̱ku‑i. Nátu̱'un yóso núu̱ tutú: Ichi ñúu̱ Sion kii I'a̱ nama yóó, te kuanchaa̱‑ya̱ chá'a̱n tá'an Jacob, ja̱ tú káchiñú'ún‑i‑ya̱. 27 Te tu̱'un yá'a kuu contrato sándaa̱‑ri̱ jíín‑i onde̱ ná kuánchaa̱‑ri̱ kua̱chi‑i, áchí. 28 Ja'a̱ róó, kájito u'u̱‑i‑ya̱ já sɨkɨ́ máá tú'un va̱'a. Ko ni̱ ka̱ji‑ya̱‑í, te kúndá'ú ini̱‑ya̱‑í, ja̱ sɨkɨ́ táa̱‑i. 29 Chi̱ Dios tú nátu'u̱ ini̱‑ya̱ já téta'a̱n‑ya̱ tá'u̱‑yo̱ jíín já kána‑ya̱ xiní‑yo̱. 30 Suni súan róó, ni̱ ka̱sáni̱'in ini̱‑ro̱ núu̱ Dios onde̱ sáá. Ko vina, chi̱ sɨkɨ̱ já ní ka̱sáni̱'in ini̱ máá ñáyɨvɨ‑ún, te ni̱ kundá'ú ini̱‑ya̱ róó. 31 Suni súan máá ñáyɨvɨ‑ún, ni̱ ka̱sáni̱'in ini̱‑i vina, náva̱'a suni nátu̱'un ni̱ kundá'ú ini̱‑ya̱ róó jíná'an‑ró, suni súan ná kúndá'ú ini̱‑ya̱‑í vina. 32 Chi̱ máá Dios, ni̱ jasu̱‑ya̱ táká ña̱yɨvɨ chíi tu̱'un sáni̱'in ini̱‑i, náva̱'a kundá'ú ini̱‑ya̱ táká‑i. 33 Xáán kúnú káa tu̱'un kúká, tu̱'un ndíchí, tu̱'un tu̱'a Dios. Ni ma̱ júku̱'un kutɨ iní‑yo̱ ndasa káa ta̱ká tiñu sándaa̱‑ya̱. Te xaa̱n sá'í íin ta̱ká ichi‑yá. 34 Chi̱ ndé cha̱a, a ni̱ jini̱ ndasa jáni ini̱ Dios, xí ndé cha̱a ni̱ ja̱'a consejo nuu̱ yá. 35 Xí ndé cha̱a ni̱ ja̱'a nuu̱‑yá xna'a̱n‑ga̱ náva̱'a chunáa‑yá nuu̱‑dé. 36 Chi̱ onde̱ nuu̱ máá‑yá va̱i ta̱ká ndatíñu. Te suni máá‑yá ni̱ sá'a. Te suni máá‑yá tɨ́ɨn. Te ná nákana jaa‑yó‑yá nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá. Amén.