21
Isaaku ina
Dii aubarika dà Saragu lán à ò nà, à kɛ̀nɛ lán à lɛ́ gbɛ̃̀nɛ nà. Ben à nↄ̀ sì à nɛ́ ì kↄ̃n Ibraĩo gↄ̃gbɛ̃ ũ à zikũ guu gurↄↄ kɛ̀ Luda dìɛnɛa. Ibraĩ tↄ́ kpà nɛ́ pìnɛ Isaaku. À bã̀ngu kɛ̀nɛ à gurↄ sↄraagↄ̃dee zĩ lán Ludaa dìɛnɛ nà. À kà wɛ̃̀ basↄↄro a nɛ́ pì igurↄ. Ben Sara bè: Luda yáadↄziyã kɛ̀mɛ, gbɛ̃ kɛ̀ mà píngi é yáa dↄmao. À bè dↄ: Weé we wà be Ibraĩnɛ yã mɛ́ gↄ̃ nɛ́dandee ũↄ́? Àɛ ma nɛ́gↄ̃gbɛ̃ ìo a zikũ guu.
Kɛ̀ nɛ́ pì bíta kũ̀ à kɛ̃̀ yↄ̃a, ben Ibraĩ à kɛ̃na yↄ̃a pↄnnaa kɛ̀. Sara è nɛ́ kɛ̀ Igipiti nↄgbɛ̃ Agyara ì kↄ̃n Ibraĩo ègↄ̃ Isaaku yáa dↄↄmɛ, 10 ben à bè Ibraĩnɛ: Ǹ pɛ́ zↄ̀ pìa kↄ̃n a nɛ́o, zaakɛ zↄ̀ nɛ́ pì é túbi ble kↄ̃n ma nɛ́ Isaakuoro. 11 Yã pì Ibraĩ pↄↄ yàka maamaa, zaakɛ à nɛ́mɛ, 12 ben Luda bènɛ: Ǹton tó n nↄ̀sɛ yaka n nɛ́ kↄ̃n n nↄgbɛ̃ zĩkɛri pìo yã musuro. Yã kɛ̀ Sara e oonnɛ píngi ǹ ma, zaakɛ Isaaku boriinↄn weégae beńnɛ n boriinↄ ũ. 13 Mɛ́ tó zↄ̀ nɛ́ pì borii kɛ se, zaakɛ n nɛ́mɛ. 14 Ben Ibraĩ fɛ̀ɛ kↄngↄ idɛ'idɛ, à pↄ́blee sɛ̀ kↄ̃n í tùuo à kpà Agyaraa. À dìnɛ, ben à à nɛ́ kpàa dↄ. À à gbàrɛ, ben à gàa èe likↄ̃aa zↄ̃ↄ Bɛsɛba gbáan. 15 Kɛ̀ í yã̀aḿma, à gↄ̃kparɛ pì tò lí gbáru, 16 ben à gàa à vɛ̃̀ɛ aɛ kàzulɛɛki zã̀ lɛ́n, zaakɛ à bè á yezi à a nɛ́ gana ero. Kɛ̀ à gàa à vɛ̃̀ɛ kãa lɛ, ben à nà ↄ́ↄdↄnaa.
17 Luda gↄ̃kparɛ pì ↄ́ↄ dↄↄ mà, ben Luda Malaika lɛ́ zù Agyarazi zaa musu à bè: Bↄ́ bé à n lee Agyara? Ǹton vĩa kɛro, zaakɛ Luda nɛ́ pì ↄ́ↄ dↄↄ mà guu kɛ̀ à kún. 18 Ǹ fɛɛ ǹ n nɛ́ pì sɛ́ ǹ à kũ a ↄↄa, zaakɛ mɛ́ tó à gↄ̃ bori ìsi ũ. 19 Luda nↄgbɛ̃ pì wɛ́ɛ kɛ̃̀nɛ, ben à lↄ̀gↄ è. À gàa à í tↄ̀ a tùu pa, ben à mↄ̀ à kpà a nɛ́ pìa à mì.
20 Ludaa kú kↄ̃n nɛ́ pìo ai à ìsi kũ̀. Ègↄ̃ kú gbáan, ben à gↄ̃̀ tofekari ũ. 21 Gurↄↄ kɛ̀ à kú Parani gbáa pì guun à da Igipiti bùsu nↄↄ sɛ̀nɛ.
Ibraĩ kↄ̃n Abimɛlɛkio lɛdolɛkɛna
22 Gurↄ beeea Abimɛlɛki kↄ̃n a zĩ̀kpɛɛnↄ gbɛ̃nsi Fikↄluo gàa Ibraĩ kiia aↄ̃ bènɛ: Ludaa kúnyo yã kɛ̀ nɛ́ɛ kɛɛ guu píngi. 23 Ǹ la damɛ kɛ̀ gↄ̃ↄ ǹ sí kↄ̃n Ludao kɛ̀ nɛ́ bↄ ma kpɛɛro ke ma nɛ́nↄ ke ma boriinↄ. Lán ma gbɛ̃kɛɛ kɛ̀nnɛ nà, ǹ kɛmɛ lɛ kↄ̃n bùsu kɛ̀ ń kú à guu gbɛ̃ zĩ̀tↄ ũuo. 24 Ben Ibraĩ bènɛ: Ma la dànnɛ. 25 Ben Ibraĩ lↄ̀gↄ kɛ̀ Abimɛlɛki gbɛ̃nↄ sìa yã sɛ̀ɛ à sìnnɛ. 26 Abimɛlɛki bè: Má gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ yã beee kɛ̀nↄ dↄ̃ro, nɛ́ɛ omɛ yãro, gbã̀an má mà. 27 Ben Ibraĩ sãanↄ kↄ̃n zùnↄ kũ̀ à kpà Abimɛlɛkia, ben aↄ̃ lɛdolɛ kɛ̀ kↄ̃o. 28 Ben Ibraĩ sãnunu mɛ̀n swɛɛplaaanↄ bↄ̀ à kàɛ ńdona. 29 Abimɛlɛki à là à bè: Sã mɛ̀n swɛɛplaaa kɛ̀ n ń káɛ ńdona pìnↄ yã dɛ diamɛ? 30 Ben à wèàla à bè: Ǹ sã mɛ̀n swɛɛplaaa pìnↄ sí sèeda ũ kɛ̀ mámbe ma lↄ̀gↄ pì yↄ̃̀. 31 Beee yãnzi wà tↄ́ kpà guu pìnɛ Bɛsɛba, zaakɛ gwen aↄ̃ la dànkↄ̃nɛ. 32 Lɛn aↄ̃ lɛdolɛ kɛ̀ Bɛsɛba lɛ, ben Abimɛlɛki kↄ̃n a zĩ̀kpɛɛnↄ gbɛ̃nsi Fikↄluo lìara wà tà Filisitininↄ bùsun. 33 Ibraĩ sãma lí tↄ̃̀ Bɛsɛba, ben à Dii Luda Gurↄpingide sìsi gwe. 34 Ben à gurↄplaa kɛ̀ Filisitininↄ bùsu pì guu.