9
Gↄ̃gbɛ̃ kɛ̀ wà ì vĩ̀a ũ kɛ̃kↄ̃ana
Kɛ̀ Yesu e lili oo, à gↄ̃gbɛ̃ kɛ̀ wà ì vĩ̀a ũu è. Ben à ìbanↄ à là wà bè: Rabi, dé durun yãnzin wà gbɛ̃ pì ì vĩ̀a ũzi? À zĩnda pↄ́ yãnzin yↄ́ↄ, ke à de kↄ̃n à dao pↄ́mɛ? Yesu wèńla à bè: Èe kɛ àpi ke à de kↄ̃n à dao durun yãnzinlo. Lɛ wà Luda yãkɛna ea yãnzimɛ. Séde wà gbɛ̃ kɛ̀ ma zĩi zĩi kɛ zaa gupura wɛ́ɛzĩ. Gusiaa e suu kɛ̀ gbɛ̃ke é zĩ ke e à kɛ dↄro. Gurↄↄ kɛ̀ má kú anduna guu, má dɛ gupuraa ũ andunanɛ.
Kɛ̀ à ò lɛ, à lóu sù tↄↄtɛ, ben à yà à màma à wɛ́ɛnↄa. À bènɛ: Ǹ gá ǹ uu pípi Siloamu í guu. Tↄ́ pì bè, í gbarɛna. Ben à gàa à uu pìpi, ben à sù wɛ́ɛo wɛ̃na. À fáandideenↄ kↄ̃n gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄ à dↄ̃ baakɛri ũunↄ bè: Gbɛ̃ kɛ̀ ègↄ̃ baa kɛɛ vɛ̃ɛna pìn gweroo? Gbɛ̃kenↄ bè: Àpimɛ. Gbɛ̃kenↄ bè: Auo, adee bↄ̀kↄ̃baomɛ. Gↄ̃gbɛ̃ pì bè: Mámbee! 10 Ben aↄ̃ à là wà bè: À kɛ̀ dia n wɛ́ɛ wɛ̃̀? 11 À wèńla à bè: Gbɛ̃ kɛ̀ wè benɛ Yesu bé à bùsu yà à màma ma wɛ́ɛa, à bè mà gá uu pípi Siloamu í guu. Kɛ̀ ma gaa ma uu pìpi, ben ma guu è. 12 Ben aↄ̃ à là wà bè: Àpi kú mámɛ? À bè: Má dↄ̃ro.
Farisinↄ yãlalana gbɛ̃ kɛ̀ dɛ vĩ̀a ũ yãaa
13 Ben aↄ̃ gàa Farisinↄ kiia kↄ̃n gbɛ̃ kɛ̀ dɛ vĩ̀a ũ yãa pìo. 14 Bensↄ̃ kámmabogurↄↄ zĩn Yesu bùsu yà à à wɛ́ɛ wɛ̃̀onɛ. 15 Ben Farisinↄ à là dↄ: Dian ń kɛ̀ nà n guu è? À wèńla à bè: À bↄtↄnga mà ma wɛ́ɛamɛ. Kɛ̀ má pìpi, ben ma guu è. 16 Ben Farisi kenↄ bè: Gbɛ̃ pì e bↄ Luda kiianlo, zaakɛ è kámmabogurↄↄ zĩ yã daro. Aↄ̃ gbɛ̃kenↄ bè: Durunkɛri é fↄ̃ à dabuyã beeenↄ taka kɛↄ́? Ben aↄ̃ kɛ̃̀kɛ̃kↄ̃a. 17 Ben aↄ̃ à là dↄ: Mmↄn sↄ̃, gbɛ̃ kɛ̀ à n wɛ́ɛ wɛ̃̀nnɛɛ, nɛ́ɛ à yã daa diamɛ? À bè: Annabimɛ. 18 Baa kↄ̃n beeeo gbãadeenↄↄ e sí kɛ̀ vĩ̀an à ũ gbasa à wɛ́ɛ wɛ̃̀ro, ben aↄ̃ gàa wà à de kↄ̃n à dao sìsi. 19 Aↄ̃ ń lá wà bè: A nɛ́n yɛ̀ↄ́? A à ì vĩ̀a ũn yↄ́? À kɛ̀ dia èe guu ee saa? 20 Ben à de kↄ̃n à dao wèńla wà bè: Wá dↄ̃ kɛ̀ wa nɛ́mɛ. Wa à ì vĩ̀a ũmɛ. 21 Mↄde lán à kɛ̀ nà èe guu ee sa, ke gbɛ̃ kɛ̀ à à wɛ́ɛ wɛ̃̀nɛ, wá dↄ̃ro. À à la gwe. Gbɛ̃ ↄ̃ndↄ̃namɛ, eé fↄ̃ à a zĩnda yã o. 22 À de kↄ̃n à dao ò lɛ, kɛ̀ aↄ̃ↄe vĩa kɛɛ gbãadeenↄnɛ yãnzimɛ. Zaakɛ aↄ̃ zɛ̀o kɛ̀ gbɛ̃ kɛ̀ bè Yesu nɛ́ Mɛsayamɛ, wà aduakɛkpɛ zɛ́ zↄ̃nɛ. 23 Beee yãnzin à de kↄ̃n à dao bè, gbɛ̃ ↄ̃ndↄ̃namɛ, aↄ̃ à lazi.
24 Gbɛ̃ kɛ̀ dɛ vĩ̀a ũ yãa pì sisina gɛ̃̀n plaadee guun aↄ̃ bènɛ: Ǹ yãpuraa o Luda yãnzi. Wá dↄ̃ kɛ̀ gↄ̃gbɛ̃ pì nɛ́ durunkɛrimɛ. 25 Ben à bè: Tó durunkɛrimɛ, má dↄ̃ro. Yã mɛ̀n don má dↄ̃. Vĩ̀an ma ũ yã, ben mɛ́ɛ guu ee sa. 26 Ben aↄ̃ à là wà bè: Bↄ́n à kɛ̀nnɛɛ? Dian à kɛ̀ nà à n wɛ́ɛ wɛ̃̀nnɛɛ? 27 À wèńla à bè: Má òare kↄ̀, ée swã kpáro. Bↄ́yãnzin á yezi à mazi dↄↄ? Á yezi à gↄ̃ à ìbanↄ ũ sen yↄ́? 28 Ben aↄ̃ zↄka dↄ̀a wà bè: Ḿbe ń dɛ à ìba ũ gwe! Wamↄwa sↄ̃ Musa ìbanↄn wa ũ. 29 Wá dↄ̃ kɛ̀ Luda yã ò Musao. Àmↄ sↄ̃, wá dↄ̃ guu kɛ̀ à bↄ̀nlo. 30 Ben gↄ̃gbɛ̃ pì bèńnɛ: À yãbↄnsaɛ ma gwe! À ma wɛ́ɛ wɛ̃̀mɛ, ben á dↄ̃ guu kɛ̀ à bↄ̀nloↄ́? 31 Wá dↄ̃ kɛ̀ Luda è swã kpá durunkɛrinↄ yãziro, mↄde è swã kpá a yãmari kɛ̀ aↄ̃è a pↄyezi kɛɛnↄ yãzi. 32 Zaa lán Luda anduna kàɛ nà, wèe ma gbɛ̃ke gbɛ̃ kɛ̀ wà à ì vĩ̀a ũu wɛ́ɛ wɛ̃̀nɛ zikiro. 33 Tó èe kɛ gbɛ̃ pì bↄ̀ Luda kiiaro, eé fↄ̃ à pↄ́ke kɛro. 34 Ben aↄ̃ bènɛ: Wà n i durun guu míↄmiↄmɛ, ben nɛ́ɛ yã daaweↄ́? Ben aↄ̃ pɛ̀a.
Ludadↄ̃sai nɛ́ vĩ̀akũnamɛ
35 Yesu mà kɛ̀ wà pɛ̀a. Kɛ̀ à à è, à à là à bè: Nɛ́ɛ Gbɛ̃ntee Nɛ́ náanɛ kɛɛↄ́? 36 Gↄ̃gbɛ̃ pì wèàla à bè: Mare, dén à ũ lɛ mà e mà à náanɛ kɛɛ? 37 Yesu bènɛ: N à è, àmbe e yã oonyo. 38 Ben gↄ̃gbɛ̃ pì bènɛ: Dii, mɛ́ɛ n náanɛ kɛɛ. Ben à dↄnzi kɛ̀nɛ. 39 Ben Yesu bè: Gbɛ̃nↄ kɛ̃kɛ̃kↄ̃ana yãnzin ma mↄzi anduna guu kɛ̀, lɛ wɛ́ɛsiadeenↄ wɛ́ɛ kɛ̃, wɛ́ɛkɛ̃rinↄ gↄ̃ wɛ́ɛsiadeenↄ ũ.
40 Farisi kenↄ kú gwe. Kɛ̀ aↄ̃ yã pì mà, aↄ̃ bènɛ: Wapinↄ, vĩ̀anↄn wa ũ seↄ́? 41 Ben Yesu bèńnɛ: Tó vĩ̀anↄn a ũ, lɛ á durun vĩro. Mↄde kɛ̀ ée bee a wɛ́ɛ kɛ̃na yãnzi, a durun kpɛ́ kúaomɛ.