5
1 Jakožto milované děti tedy následujte Boží příklad  
2 a choďte v lásce, tak jako Kristus miloval nás a vydal sám sebe za nás jako dar a oběť Bohu na líbeznou vůni.  
3 Avšak smilstvo, veškerá nečistota a chtivost ať mezi vámi nejsou ani jmenovány, jak se sluší na svaté;  
4 ani nestoudnost, pošetilé řeči a vtipkování, což je nepatřičné, ale raději díkůčinění.  
5 Víte přece to, že žádný smilník ani nečistý nebo lakomý člověk (jenž je modlář) nemá dědictví v Kristově a Božím království.  
6 Ať vás nikdo neklame prázdnými slovy, neboť kvůli těmto věcem přichází Boží hněv na syny neposlušnosti.  
7 Nebuďte tedy jejich spoluúčastníky.  
8 Kdysi jste byli tmou, ale nyní [jste] v Pánu světlem. Choďte jako děti světla,  
9 neboť ovoce Ducha [spočívá] ve vší dobrotě, spravedlnosti a pravdě.  
10 Rozeznávejte, co je příjemné Pánu,  
11 a neúčastněte se neplodných skutků tmy, ale raději [je] usvědčujte.  
12 Vždyť o tom, co oni vskrytu dělají, je hanba i mluvit.  
13 Ale všechno, co je světlem usvědčováno, je zjevováno; všechno, co je zjevné, je přece světlo.  
14 Proto se říká: “Probuď se, ty, kdo spíš, vstaň z mrtvých a zazáří ti Kristus!”  
15 Dbejte tedy pečlivě [na to], jak [máte] chodit: ne jako nemoudří, ale jako moudří.  
16 Vykupujte čas, protože dny jsou zlé.  
17 Proto nebuďte nerozumní, ale chápejte, co [je] Pánova vůle.  
18 Neopíjejte se vínem, v němž je prostopášnost, ale buďte naplňováni Duchem.  
19 Mluvte k sobě navzájem v žalmech, chvalozpěvech a duchovních písních; zpívejte a hrajte svým srdcem Pánu.  
20 Vždycky za všechno děkujte Bohu a Otci ve jménu našeho Pána Ježíše Krista  
21 a poddávejte se jedni druhým v Boží bázni.  
22 Manželky, poddávejte se svým mužům jako Pánu.  
23 Vždyť muž je hlavou své ženy, jako [je] Kristus hlavou církve; a on je Spasitelem těla.  
24 Jako se tedy církev poddává Kristu, tak [ať se] i manželky ve všem [poddávají] svým mužům.  
25 Muži, milujte své ženy, jako i Kristus miloval církev a vydal sám sebe za ni,  
26 aby ji posvětil, když ji očistil koupelí vody skrze slovo;  
27 aby ji postavil před sebou jako slavnou církev, nemající poskvrnu ani vrásku nebo cokoli takového, ale aby byla svatá a bez úhony.  
28 Tak jsou i muži povinni milovat své manželky jako svá vlastní těla. Kdo miluje svou manželku, miluje sám sebe.  
29 Nikdo nikdy přece neměl své vlastní tělo v nenávisti, ale [každý] je živí a opatruje, tak jako i Pán církev,  
30 neboť jsme údy jeho těla, z jeho masa a z jeho kostí.  
31 “Proto člověk opustí svého otce i matku a přilne ke své manželce a ti dva budou jedno tělo.”  
32 Toto je veliké tajemství; já však mluvím o Kristu a o církvi.  
33 Ať však také každý jednotlivý z vás miluje svou manželku jako sám sebe. Žena pak ať má [svého] manžela v úctě.