6
Bbʉ pé xquí tzi cja mpa, car Jesús pé bi ma gá ddax nʉ rí ncjanʉ car mar Galilea. Car mar‑ca̱ guejtjo i tsjifi ʉr mar Tiberias. Cja̱ bi dɛn car Jesús hnar ndo jmundo cʉ cja̱hni, como ya xquí cca̱htijʉ cʉ milagro cʉ mí øti guegue, segue mí dyøtje döhtji. Nu car Jesús bi bøxi hnar ttøø, mí yojmi quí amigo cʉ mí föxjʉ, cja̱ bú mi̱pjʉ pʉ. Ya xti ncja car da̱mbaxcjua ca i tzö cʉ judio, gue car mbaxcjua ca i tsjifi car Pascua. Car Jesús ya, bi ja̱xi ʉ́r ña̱, bi jianti, ya xi mbá e̱h hnar ndo jmundo cʉ cja̱hni. Cja̱ bi xih car Felipe, bi hñi̱mbi:
―¿Jabʉ gu tönijʉ tju̱jme̱ pa gu unijʉ, da zi‑yʉ?―
Car Jesús, masque bi dyön car Felipe nʉr nttöni nʉ, ya xi mí pa̱di ter bɛh ca̱ di dyøte, pe bi dyöni ncjapʉ pa di dyøhtibi hnar prueba. Bi da̱j ya car Felipe:
―Bbʉ gua gastojʉ yojo ciento ʉr domi gá denario pa gua töjmʉ tju̱jme̱, jin di zö pa di zi hna tzi pedazo cada hnaa yʉ cja̱hni‑yʉ.―
Nu car Andrés, ca múr cjua̱da̱ car Simón Pedro, guejtjo mí ntzixihui car Jesús hne̱je̱. Guegue ya bi xih car Jesús, i̱na̱:
―I dyo hua hnar tzi hñøjø, i cʉ cʉtta tju̱jme̱ gá cɛbara, cja̱ co yojo tzi möy. Pe nucʉ́, nim pa ʉ́r mʉdi ca da ttun nʉr ndo jmundo yʉ cja̱hni.― Pe nde̱jma̱ bi ttöjpi car tzi hñøjø cʉ tju̱jme̱ hne̱h cʉ möy cʉ mí cʉjʉ.
10 Diguebbʉ ya, pé bi ma̱n car Jesús:
―Gui bbɛjpi yʉ cja̱hni da mi̱pjʉ jöy.―
Mí ndo jø paxi pʉ jabʉ már bbʉpjʉ, cja̱ göhtjo bi mi̱pjʉ. Bi zøtijʉ como cinco mil hñøjø. 11 Diguebbʉ ya car Jesús bi gʉ cʉ tju̱jme̱, bi nzoh ca Ocja̱, bi dyöjpi mpöjcje, cja̱ bi xɛjqui cʉ tju̱jme̱. Nubbʉ, bi un cʉ pedazo quí möxte, cja̱ guegue‑cʉ bi jejquibi cʉ cja̱hni cʉ már ju̱h pʉ jar jöy. Cja̱ pé bi ncjadipʉ co cʉ tzi möy. Bi un cʉ cja̱hni göhtjo ca mí ne di zijʉ. 12 Cja̱ bbʉ ya xquí ñi̱ña̱ göhtjo cʉ cja̱hni, car Jesús bi xih quí möxte:
―Nuya, gui jmuntzijʉ göhtjo yʉ tzi pedazo yʉ xí sobra, pa jin da bbɛdi.―
13 Cja̱ bi jmuntzijʉ, bbʉ, bi ñu̱xi doce canista cʉ tzi pedazo tju̱jme̱ cʉ jin gá ttzi. Xquí sobratjo digue cʉ cʉtta tzi tju̱jme̱ gá cɛbara. 14 Nu cʉ cja̱hni, bbʉ mí cca̱htijʉ nʉr milagro nʉ bi dyøti car Jesús, bi ma̱jmʉ:
―Nʉr Jesús, mero gue ca hnár jmandadero ca Ocja̱ ca ndí tøhmijʉ di hñe̱cua jar mundo.―
15 Nubbʉ́, car Jesús bi jña̱ ʉr huɛnda, te mí ma̱n cʉ cja̱hni. Guegue‑cʉ mí ne di zitzi gá fuerza cja̱ di hñi̱xjʉ pa di cjajpi ʉ́r reyjʉ. Eso, bi wem pʉ car Jesús, pé gá ma jar ttøø, mí ddatsjɛ.
Jesús camina sobre el agua
16 Cja̱ bbʉ mí mpumijöy, quí amigo car Jesús bú ca̱jmʉ jar ttøø gá nzøjmʉ jar mar. 17 Bi ñʉtijʉ hnar tzi chalupa pa drí ddaxjʉ car deje, pé drí möjmʉ nʉ Capernaum. Cja̱ bbʉ má dyo jar deje car tzi chalupa, bi hmɛxu̱y rá zö, nu car Jesús jí̱ bbe mbá ca̱h pʉ jar ttøø. 18 Ya xi mí dyo hnar ndo nda̱ji̱, mí tɛjni car deje, hasta mí nantzi. 19 Quí möxte car Jesús, bbʉ ya xquí caminajʉ como ddajto quilómetro, bi jiantijʉ, ya xi má tɛnijʉ car Jesús, guegue‑ca̱ má dyo xøtze car deje, ya xi má cuati jar barco. Cja̱ bi ndo ntzu̱jʉ, bbʉ. 20 Nu car Jesús bi nzofo, bi hñi̱mbijʉ:
―¡Dyo guí ntzu̱jʉ! Guejquigö.―
21 Diguebbʉ, bi jñu̱ í mʉyjʉ, cja̱ bi jiɛjmʉ car Jesús di ñʉti jar chalupa. Cja̱ nguetica̱ bi zøtijʉ nʉ Capernaum, nʉ jabʉ mír möjmʉ.
La gente busca a Jesús
22 Diguebbʉ ya, car jiax pʉ ya, car ndo jmundo cʉ cja̱hni pé bi jion car Jesús. Pé bi jmu̱ntzijʉ nʉ rí ncjanʉ car mar Galilea, már bböpjʉ hnanguadi car deje, nʉ jabʉ xquí zijʉ cʉ tju̱jme̱ car pa ca xquí tjogui, már jonijʉ pʉ car Jesús. Bi mbe̱n cʉ cja̱hni, car pa ca xquí tjogui jin te xquí hmʉ barco nʉ jabʉ már bbʉpjʉ, jøña̱ ca hnaatjo pʉ jabʉ xcuí hñe̱h car Jesús co quí amigo. Guejtjo mí pa̱h cʉ cja̱hni rá ngu̱, bbʉ már cʉjʉ pʉ jar chalupa quí möxte car Jesús pa pé drí ddax car deje, jí̱ mí yojmʉ car Jesús, jøña̱ quí möxte már cʉjʉ pʉ. Eso, mí hñöntsjɛ cʉ cja̱hni, ¿jabʉ xquí ma ya car Jesús? 23 Nu car xudi‑ca̱, pé bi zøjø pé dda tzi barco pʉ jabʉ már bbʉh cʉ cja̱hni. Cʉ tzi barco‑cʉ́, xcuí hñe̱j nʉ jar jñini Tiberias, bi zøh pʉ cerca pʉ jabʉ xquí hmʉh car Jesús ca hnajpa ca xquí tjogui, guehpʉ jabʉ xquí dyöjpi mpöjcje car Tzi Ta ji̱tzi por rá ngue cʉ tju̱jme̱, cja̱ xquí ún car ndo jmundo cʉ cja̱hni. 24 Bbʉ mí cca̱hti cʉ cja̱hni, ya jí̱ már bbʉh pʉ car Jesús ni digue quí möxte, gueguejʉ bi ñʉti cʉ tzi chalupa cʉ xquí zøjø, bi ddaxjʉ car mar gá möjmʉ nʉ Capernaum pa du jonijʉ car Jesús.
Jesús, el pan de la vida
25 Diguebbʉ ya, bbʉ mí zøtijʉ nʉ rí ncjanʉ car deje, bú ntjɛjʉ car Jesús, cja̱ bi dyönijʉ:
―Nuquɛ, Maestro, ¿ncjahmʉ xcú e̱quɛ hua?―
26 Bi da̱j ya car Jesús, bi hñi̱na̱:
―Nuquɛjʉ, xcú e̱jmʉ hua, hne̱ guá jonguijʉ por rá nguehca̱ dá ddahquijʉ tju̱jme̱ cja̱ gú ñi̱ña̱jʉ. Masque xcú cca̱htijʉ cʉ milagro cʉ xtú øtigö, jí̱ rá nguehcʉ́ xquí hñe̱jmʉ hua. 27 Guí pɛjmʉ pa gui ta̱jmʉ tju̱jme̱, gui tzijʉ. Nu ca más i nesta gui jionijʉ, gue car tju̱jme̱ ca jin da tjegue cja̱ da ddahquijʉ car nzajqui ca rí hñe̱ ji̱tzi. Nugö, xtá ddahquijʉ car tju̱jme̱‑ca̱, como guejquigö dúr cja̱hni, dú ca̱h pʉ ji̱tzi. Guejquigö, xpá mɛnquigö car Tzi Ta ji̱tzi cja̱ xí ddajqui cam ttzɛdi gu øti milagro, pa ncjapʉ dír fa̱di jabʉ xtá e̱jcö.―
28 Diguebbʉ ya cʉ cja̱hni bi dyön car Jesús:
―¿Tema bbɛfi i ne ca Ocja̱ pa gu øtije?―
29 Bi da̱j ya car Jesús, bi hñi̱na̱:
―I ne ca Ocja̱ gui hñemeguijʉ, guejquigö, xpá mɛnquigö.―
30 Diguebbʉ ya, pé bi ma̱n cʉ cja̱hni:
―Dí neje gui u̱jtiguije hnar milagro rá nzɛdi pa gu e̱me̱quije, ¿cja cierto xquí hñe̱ ji̱tzi? ¿Tema milagro drá nzɛdi gui dyøte ncja ngu̱ cʉ milagro cʉ mí øti car Moisés? 31 Cʉ ndom tajʉ bi zijʉ car alimento mbá jøh pʉ ji̱tzi bbʉ mí dyojʉ pʉ jabʉ jin te mí bbʉ ngu̱, mí tɛnijʉ car Moisés. Bi zʉdi ncja ngu̱ ga ma̱m pʉ jar Escritura: “Guegue mí wi̱n‑cʉ, mbá pɛmpi car tju̱jme̱ mír hñe̱ ji̱tzi.”―
32 Diguebbʉ ya, pé bi ma̱n car Jesús:
―Dyøjma̱jʉ na̱r palabra na̱ dí xihquijʉ: Jí̱ mí gue ca ndor Moisés mí un cʉ ndom tajʉ car tju̱jme̱ mír hñe̱ ji̱tzi. Gue cam Tzi Ta ca bí bbʉh pʉ, mí unijʉ‑cá̱. Car tju̱jme̱ ca mí un‑cʉ́ mí jñɛjmi na̱ mero ʉr tju̱jme, guejna̱ xcuá hñe̱ ji̱tzi yʉ pa ya. 33 Cja̱ nuya, guegue xí ddahquijʉ na̱ mero ʉr tju̱jme̱, guejna̱ da ddahquijʉ car nzajqui ca rí hñe̱ ji̱tzi, da un yʉ cja̱hni göhtjo yʉ i bbʉjcua jar jöy.―
34 Diguebbʉ ya, pé bi da̱h cʉ cja̱hni, bi xih car Jesús:
―Nuquɛ, Tzi Tada, ddajquije tzʉ car tju̱jme̱‑ca̱, nuya cja̱ göhtjo ʉr pa.―
35 Cja̱ pé bi ma̱n car Jesús:
―Nugö, dí jñɛjcöbbe car tju̱jme̱‑cá̱. Guejquigö dí un yʉ cja̱hni car nzajqui ca rí hñe̱ ji̱tzi. Ca to da guajquigö cja̱ da hñemegui, ya jin da du̱ntju̱ cja̱ jin da du̱tje, göhtjo ʉ́r vida. 36 Nuquɛjʉ, pé dí yojpi dí xihquijʉ, jin guí ne gui hñemeguijʉ, masque ya xcú cca̱htijʉ ja i ncja yʉ dí øte. 37 Ya xí mbe̱n cam Tzi Ta ji̱tzi to cʉ cja̱hni cʉ da hñemegui, cja̱ göhtjo cʉ xí mbe̱ni guegue, guehcʉ da dɛnguigö‑cʉ. Car cja̱hni ca du e̱je̱ pa da jionguigö, ¿cja jin gu cuajtigö‑ca̱? 38 Nugö, jí̱ xtá ca̱h pʉ ji̱tzi pa gu øti ca dí mbentsjɛgö. Xtá e̱jcö pʉ pa gu øti ca i ne cam Tzi Ta ca xpá mɛnqui. 39 Guegue i ne pa gu pɛhtzi rá zö cʉ cja̱hni, göhtjo cʉ xí ma̱ngui guegue da guajqui, cja̱ gu xoxcö‑cʉ bbʉ xta zøh car pa ca xta ncja car juicio. 40 Cʉ cja̱hni cʉ i pa̱di toguigö cja̱ i e̱me̱, guejcö ʉ́r Ttʉgui car Tzi Ta ji̱tzi, guegue‑cʉ da mɛhtzi car nzajqui ca jin da tjegue, cja̱ nugö gu cjajpi da jña̱ ʉ́r jña̱‑cʉ́ car pa ca xta ncja car juicio. Guehca̱ xí mandadogui cam Tzi Ta‑ca̱.―
41 Diguebbʉ ya quí jefe cʉ judio bi ña̱tsjɛjʉ, mí tzohmijʉ car Jesús, como xquí ma̱ guegue: “Nugö, mero guejquigö dí uni í nzajqui yʉ cja̱hni, xtá ca̱jcö pʉ ji̱tzi.” 42 Bbʉ mí dyøj nʉr palabra‑nʉ cʉ cja̱hni, bi ma̱jmʉ:
―¿Cja jin gui gue nʉr Jesús, ʉ́r ttʉ car José? Hni̱, cuando dí meyajʉ cár ta ʉ́r me. ¿Dyoca̱ i ma̱m bbʉ, guegue xpá nga̱h pʉ jar ji̱tzi?―
43 Bi da̱jti car Jesús, bi hñi̱na̱:
―Nuquɛjʉ, guí tzobiguijʉ, como jin guí ne gui hñemejʉ ca dí ma̱. 44 Jin gui tzö da dɛngui göhtjo yʉ cja̱hni, jøña̱ yʉ xí nzojtibi ʉ́r mʉyjʉ cam Tzi Ta ji̱tzi. Nuyʉ́ da dɛnguigö, cja̱ nugö gu cjajpi da jna̱ ʉ́r jña̱jʉ car pa ca da nantzi cʉ ánima. 45 Xí ncjá ncja ngu̱ ga ma̱n cʉ profeta pʉ ja libro cʉ bi dyøtijʉ: “Car Tzi Ta ji̱tzi da nzojtibi ʉ́r mʉyjʉ göhtjo quí cja̱hni.” Eso, dí xihquijʉ göhtjo cʉ cja̱hni cʉ xí hñeme cam palabragö, guegue‑cʉ́ xí mba̱dijʉ, rí hñe̱h cam Tzi Ta yʉ palabra dí ma̱, cja̱ guegue‑cʉ ba e̱je̱ ba tɛnguigö.
46 Jin to i bbʉh ca xtrú cca̱hti car Tzi Ta ji̱tzi, jønguitsjɛgö xtú cca̱hti, como xtá e̱jcö pʉ jabʉ bí bbʉy. 47 Ntjumʉy na̱r palabra na̱ dí xihquijʉ: Car cja̱hni ca xí hñemegui, ya xqui pɛhtzi car nzajqui ca rí hñe̱ ji̱tzi, nim pa jabʉ dír tjeh car nzajqui‑ca̱. 48 Mero guejquigö dí un yʉ cja̱hni car nzajqui ca rí hñe̱ ji̱tzi. 49 Cʉ ndo ʉm tajʉ mí tzijʉ car alimento ca mbá jøh pʉ ji̱tzi bbʉ mí dyojʉ pʉ jabʉ jin te mí bbʉ ngu̱. Pe nde̱jma̱ bi du̱‑cʉ, masque güí hñe̱ ji̱tzi car tju̱jme̱ ca mí tzijʉ. 50 Nuna̱ dí xihquijʉ, guejna̱ mero ʉr tju̱jme̱ na̱ xcuá hñe̱ ji̱tzi. Cʉ cja̱hni cʉ da zi na̱r tju̱jme̱ na̱ dí xihquijʉ, nim pa jabʉ dír du̱‑cʉ. 51 Guejquigö, mero dúr tju̱jme̱ xtá e̱ ji̱tzi, como guejquigö dí un yʉ cja̱hni car nzajqui ca rí hñe̱ ji̱tzi. Gue nʉm cuerpo gu ddahquijʉ ncja ngu̱ dá ún cʉ tju̱jme̱ cʉ cja̱hni rá ngu̱. Gu dö cam vida pa da mɛhtzi car nzajqui ca jin da tjegue, yʉ cja̱hni hua jar jöy.― Ncjanʉ gá ma̱n car Jesús.
52 Nu quí jefe cʉ judio, bbʉ mí dyøjmʉ nʉr palabra‑nʉ, bi mʉdi bi mbömbitsjɛjʉ, mí ma̱jmʉ:
―¿Ja ncja dír ddajquijʉ nʉ́r cuerpo nʉr hñøjø‑nʉ, pa gu tzijʉ?―
53 Car Jesús pé bi xijmʉ, bbʉ:
―Cierto na̱r palabra na̱ dí xihquijʉ, bbʉ jin gui tzijʉ nʉm cuerpo cja̱ co cam cji, jin gui tzö gui pɛhtzijʉ car nzajqui ca ntju̱mʉy. 54 Car cja̱hni ca da zi nʉm cuerpo cja̱ co cam cji, por rá nguehcá̱, da mɛhtzi car nzajqui ca jin da tjegue, cja̱ nugö gu xotzi car pa ca xta ncja car juicio. 55 Como gue nʉm ngø co cam cji da un car nzajqui ca ntjumʉy. 56 Ca to da zi nʉm cuerpo cja̱ co cam cji, nucá̱ da ttun cár nzajqui‑ca̱, cja̱ gu yobbe guegue. Por rá nguehca̱ dár yobbe, da mɛhtzi car nzajqui ca rí hñe̱ ji̱tzi. 57 Cam Tzi Ta ji̱tzi xpá mɛnquigö. Guegue i bbʉh cár nzajqui ca jin gui tjegue, cja̱ nugö dí yobbe cam Tzi Ta. Ca dár yobbe‑ca̱, eso, dí pɛhtzi car nzajqui ca rí hñe̱ ji̱tzi. Da ncjapʉ hne̱je̱ car cja̱hni ca da cuajtigui mbo ʉ́r tzi mʉy. Gu yobbe car cja̱hni‑ca̱, cja̱ guejti guegue da mɛhtzi nzajqui por rá nguejquigö. 58 Guejquigö mero dúr tju̱jme̱ xtá ca̱h pʉ ji̱tzi, ncja ngu̱ xtá xihquijʉ. Xtá e̱jcö pʉ pa gu ddahquijʉ car nzajqui ca ntjumʉy. Na̱r tju̱jme̱ na̱ dí xihquijʉ jin gui ncja ngu̱ car alimento mí tzi cʉ ndom titajʉ. Nde̱jma̱ bi du̱ cʉ cja̱hni cʉ mí tzi‑ca̱. Nu ca to da zi na̱r tju̱jme̱ na̱ xtú xihquijʉ, da hmʉy göhtjo ʉr tiempo.―
59 Car Jesús bi ma̱n yʉ palabra‑yʉ pʉ jar jñini Capernaum, már u̱jti cʉ cja̱hni pʉ jár templo cʉ judio.
Palabras de vida eterna
60 Diguebbʉ ya cʉ cja̱hni rá ngu̱ cʉ mí tɛnijʉ car Jesús, bbʉ mí dyødejʉ yʉ palabra‑yʉ, rá ndo ngu̱‑cʉ bi wembijʉ car Jesús. Bi ma̱jmʉ:
―Jin gui tzö nʉr palabra nʉ xí ma̱. ¿To dur du̱mʉy da zajpi ʉ́r cuerpo ya‑nʉ́?―
61 Nu car Jesús bi ba̱di, ya xi mír yomfe̱ni cʉ ddaa cʉ mí tɛni, como mí ttzodijʉ nʉr palabra nʉ xquí ma̱. Cja̱ guegue bi dyöni bbʉ:
―Nuquɛjʉ, ¿cja jin guí tzøjmʉ nʉ xtú ma̱? ¿Cja ya jin gui tzö gui hñe̱me̱jʉ ca dí xihquijʉ? 62 Bbʉ xtí cca̱jtiguijʉ pé xtár pøxcö pʉ jabʉ ndí bbʉ ma̱hmɛto, nubbʉ, cja xquí ntiendejʉ nʉr palabra nʉ xtú ma̱. Guejquigö dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy. 63 Gue cár Espíritu ca Ocja̱ i un yʉ cja̱hni car nzajqui ca rí hñe̱ ji̱tzi. Bbʉ gri bbʉjcö hua ncja hnar cja̱hnitjo, jin di jogui gua ddahquijʉ car nzajqui ca rí hñe̱ ji̱tzi. Gue yʉ palabra yʉ dí xihquijʉ da ddahquijʉ car nzajqui ca jin da tjegue, como guejyʉ́ rí hñe̱h cár Espíritu ca Ocja̱. 64 Nuquiguɛjʉ, yʉ ddaaquiguɛjʉ guí e̱me̱guijʉ, pe nde̱jma̱ guí yojmjʉ yʉ ddaa yʉ jin gui e̱me̱gui hne̱je̱.― Bi ma̱ ncjapʉ car Jesús, como mí pa̱di desde ʉ́r mʉdi tocʉ jí̱ mí e̱me̱ cja̱ toca̱ di dö. 65 Nubbʉ, car Jesús pé bi xih quí möxte cʉ mí ntzixihui:
―Jin gui tzö da dɛngui yʉ cja̱hni bbʉ jin gui nzojtibi ʉ́r mʉyjʉ cam Tzi Ta ji̱tzi.―
66 Bbʉ mí dyødejʉ yʉ palabra‑yʉ, rá ndo ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ xquí dɛn car Jesús bi wenijʉ, ya jin gá ndɛnijʉ. 67 Diguebbʉ ya, car Jesús bi dyön cʉ doce hñøjø cʉ má̱s mí ntzixihui:
―Xiquiguɛjʉ, ¿cja guí ne gui tzoguijʉ hne̱je̱?―
68 Bi da̱j ya car Simón Pedro, bi hñi̱mbi:
―Nuquɛ, Tzi Jmu̱, jin gu tzoquije, como u̱jtjo to pe gu tɛnije. Guehquiguɛ guí xijquije cʉ palabra cʉ i ddajquije car nzajqui ca jin da tjegue. 69 Nugöje dí meyaquije cja̱ dí e̱me̱je, guehquiguɛ xí hñi̱xqui car Tzi Ta ji̱tzi, cja̱ xpá mɛngui hua jar mundo.―
70 Car Jesús ya pé bi da̱di:
―Xtú juanquigöjʉ, guí docejʉ gá möxte. Pe nde̱jma̱ i bbʉhquiguɛjʉ ca hnaa ca i yojmi ca Jin Gui Jo.― 71 Bbʉ mí ma̱ nʉr palabra‑nʉ, mí ña̱ digue car Judas Iscariote, cár ttʉ car Simón. Car Judas mí yojmi cʉ pe dda once quí möxte car Jesús, cja̱ guegue di dö.
Los hermanos de Jesús no le creían