12
Eyata'mbø musocuy syajpa Masanbø Espiritu'is
Tøvø'ajcutya'm, su'nbøjtzi va'cø mi mustamø jujchepø musocuy tø tzi'tamba Masanbø Espiritu Santo'is.
Mi mustamba que vi'na cuando ja mi va'ṉjamdamø'ctøc ndø Comi, eyapø qui'psocuy mi ñchi'tam yatzita'mbø espiritu'is va'cø mi va'ṉjamdam umata'mbø comi tzøqui. Jetcøtoya mi yac mustambøjtzi que jutipø vejenepya Diosis 'Yespirituji'ṉ, ji'n mus ñømø: “¡Que Diosis yaj coja'aj Jesús!” Y O'ca ji'n ñøvejvejney Masanbø Espiritu Santo'is, ni i ji'n mus ñømø: “¡Jesús ndø Comite!”
Bueno pues ityaj eyata'mbø qui'psocuy aunque ti va'cø mus ndø tzøcø, pero mismo tumbø Espiritu'is tø tzi'tamba jujcheta'm tø yosø. Itque't eyata'mbø yoscuy, pero tumbø ndø Comi'isti tø tzi'tamba. Eyata'm eyata'm ndø tzøcpa tø tzi'tøjpase qui'psocuy, pero tumbø Diosisti chøcpa jetse mumu pø'nomo. Pero tumdum pø'nis ti muspa chøcø yaj quejapya Espiritu'is mumu va'ṉjajmocuy tøvø va' ñøvø'ajyajø. Vene'aṉbøn Diosis yac tzamyajpa qui'psocuy Espirituji'ṉ; eyata'mbø pøn yac tzamyajpa cønøctøyø'cuy mismo Espirituj'iṉ. Y eyapø yac va'ṉjajmoyajpa va'cø mus chøcø más myøja'ṉomda'mbø tiyø mismo Espiritu Santo'is chi'yajpase qui'psocuy. Por ejemplo, eyata'mbø yac tzojcoyajpa mismo 'yespirituji'ṉ, 10 eyapø chi'yajpa musocuy va'cø chøcyaj milagro'ajcuy, y eyapø va'cø tza'maṉvajcoyajø. Eyapø chi'yajpa qui'psocuy va'cø cyomusyaj espiritu o'ca vøjpø o'ca ji'n vyøjpø. Y eyata'mbø chi'yajpa qui'psocuy va'cø oñaj eyata'mbø ote'omo. Y eyata'mbø pøn chi'yajpa qui'psocuy va'cø cha'maṉvajcayaj ti nø tzamdøj eyapø ote'omo. 11 Pero tø tzi'pa mismo tumø Espiritu Santo'is qui'psocuy va'cø ndø tzøc mumu yøcseta'mbø tiyø. Je'is tø vye'nbø'tamba tumdum pøn eyata'm eyata'mbø qui'psocuy jujche ñe'c Diosis 'Yespiritu'is syunbase.
Tumbø tø pøṉda'mdiṉø
12 Por ejemplo tø øtz ndø coṉña tumbøtite, pero ndø ñø'itque'tuti sone tiyø eyati eyati yosyajpapø como ndø cø', ndø coso, ndø vindøm. Jetsetique't Cristo tumbøtite, pero tø øjtzi tø je'tista'meñe, ji'n tumbø yoscuy ndø tzøctame. 13 Porque øtz vøtita'mbø chøṉø, pero veneta'mbø Israel pønda'mete, veneta'mbø giego pønda'mete, veneta'mbø tzøsita'mete, veneta'm libre pønda'mdite. Pero mumuti tø ñø'yøtyamu como seña que Cristo'is tø ñe'tam, mismo tumbø Espiritucøsi tyumø'omo va'cø tø yostamø como tø tumbø pønse, y mumu tø pøjcøchoṉdamu tum mismo Espiritu como tumbø mbaso'omse ndø tyo'ṉve'nbase.
14 Jetsetique't ndø coṉña ji'ndyet tumbø tiyø, sonecuentapø tiyete. 15 Ndø coso ji'n mus nømø: “Ji'nchø pø'nis ñe porque øtz ji'n chøṉ pø'nis cyø'”, porque ndø cø' y ndø coso parejo ndøtze ñe. (Jetse ji'n mus tø nømø: “Øtz ji'n chøṉ Cristo'is ñe porque øtz ji'n mus yos como ø ndøvø yospase”, porque mumu parejo cristo'is tø ñe'.) 16 Jetseti tatzøjque't. Ji'n mus ñømø: “Øtz ji'n chøṉ pø'nis vitøm, por eso ji'ṉ chøṉ pø'nis ñe”; porque ndø tatzøc y ndø vitøm parejo ndøtzene. 17 Porque o'cana'ṉ ndø coṉña puro vitøm, ji'na'ṉ ndø man ni tiyø. O'cana'ṉ ndø coṉña na's coji, ji'nam ndø aṉjam viquijcø. 18 Pero Diosis chøjcu ndø coṉña ji'n sólo tumø cuenta yosepø, chøc vøti cuenta yospapø jujche ñe'c syunuse. 19 O'cana'ṉ ndø coṉña na's tumø cuenta yospapø, ji'na'ṉ mus ndø tzøcø sone cuentapø yoscuy. 20 Pero viyuṉsye ndø nø'ijtam eyata'm eyata'm yosyajpapø, pero ndø coṉña tumbøtite.
21 Por eso ndø vindø'mis ji'n mus ñøjay ndø cø': “Ji'nø mi suni”; jetseti ji'n mus ñøjay ndø copajquis ndø coso: “Ji'nø mi suni”. 22 Y ndø coṉnacøsta'mbø lo que más mochise ndø como'pya pero o'ca ja itøna'ṉ jete, ni ti ji'na'ṉ mus ndø tzøcø. 23 Ndø coṉñacøsta'mbø lo que ndø como'pya que ji'ṉ ndø sunise, jet más suñi ndø yac mescøyojpa. Y ji'n musipø ndø yaj quejyajø, jet ndø cømo'nøpya más vøjø. 24 Pero más suñita'mbø tiyø, ji'n pyena va'cø ndø cømo'nøyø. Porque Diosis jetse vyøjøtzøc coṉñacøsta'mbø aunque ji'n más vøj queñajepø más jet va'cø ndø cuidatzøcyajø. 25 Jetse va'cø jana tø tzø'tyam ne' ne', sino parejo va'cø nay tø cotzoṉdandøjø; como parejo Cristo'is tø ñe'ta'm como si fuera je'is cyoṉñase. 26 O'ca tumø cuenta yospapø ndø coṉñacøspø y jet topya, entonces entero topya ndø coṉñaji'ṉ. O'ca tumø cuenta yospapø vøcotzøctøjpa, mumu pøn parejø tø casøpya.
27 Pues jetse mitzta'm como si fuera Cristo'ise mi ngyoṉnata'm y tumdum pøn eyati mi yostamba, pero mismo ndø Comi's mi ñe'nda'm, como je'is vyinse. 28 Porque cuando tø tu'mdamba tø va'ṉjajmocuy tøvø, eyata'm eyata'mdi tø yostamba como Diosis tø yac yostambase. Vinbø cyot Diosis apostoles; metza'omo cyot tza'maṉvajcoyajpapø; tu'ca'yomo aṉma'yoyajpapø, y jenque't chøcyajpapø'is milagro'ajcuy; je'taṉgø'mgue't yac tzojcoyajpapø; cotzo'ṉoyajpapø, aṉgui'moyajpapø, muspapø 'yoñajø eyatambø ote'omo. 29 Pero ji'ndyet mumu apostolesta'm, ji'ndyet mumu cha'maṉvajcoyajepø, ji'ndyet mumu 'yaṉma'yoyajepø, ji'ndyet mumu cøyin dzøcyajepø'is milagro'ajcuy. 30 Ja mumu chi'yajtøj musocuy va'cø yac tzojcoyajø; ji'ndyet mumu mus 'yoñaj eyata'mbø ote'omo, ji'ndyet mumu musi'is cha'maṉva'cyajø eyapø ote'omda'mbø. 31 Entonces vøj va'cø mi sundamø más vøjpø musocuy tø tzi'pa Diosis. Pero øtz maṉbatøc mi ndzajmatyam jujche va'cø mi ndu'ṉajtam más vøjpø tu'ṉomo.