9
Yesu kagi ezoqam gekhakheinøvem neka manqa-zapazapa vømbō-evøzam
(Mak 2:1-12; Luk 5:17-26)
9:1 Met 4:13Yaq Yesu khagua-té genøketáo, vø̄søkuzim, Gelili kewan yaq-keoqa sasa ndøqantav, ekeza vemiav-te vømø̄qa. Ezoqa Yesu gi-ometam, yaq kagi ezoqam ndondafém. Kumøkuma-té gindu-ndafém. Yesu tiqa unimanqatin geqeiv, yaq ngenek kagi ezoqam, āv gembøe-eín nqǽgo, “Áti. Ndøfofògea᷄p. Qoqa manqa-zapazapa mø̀ndøqa-navøém.”
Yaq Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqam, teqa manqat giyogem, ekeza mokho-mba āv ginibondát nqǽgo, “Ngenek ezoqam, Mbumbukiam-qá iz ndøngi꞉tít. Ezoqam-qa manqa-zapazapa, Mbumbukiam yakhapús, ndezø-evøzam.”
9:4 Luk 9:47; Zion 2:25Geté Yesu é-møndæ-otév, av ndigu gi꞉matavupat. Yaq gezø-ein, “Gekha zapâ, zoqa mbøni-te matavap soqøsoqa nandozombo-matavupit? Gê, gekha manqât ndøgo, føgakh mbain? Ndǿgò, no ngenek ezoqam tæmbo-ein, ‘Qoqa manqa-zapazapa mø̀ndøqa-navøēm,’ o ndǿgò, tæmbo-ein, ‘Mòqo-itán, neka okho vø̄ngaz’? 9:6 Zion 17:2Geté no ndakin nøtézømás, Ezoqam-ge Yo, bazaføgakh nqambôgó, ezoqam-qa manqa-zapazapa tezø-evøzam, nqanek manqei-qape-te.”
Yaq Yesu até gendego, ngenek kagi ezoqam, āv gembøe-eín nqǽgo, “Mòqo-itán, neka kita vø̄khazo, khoev-te sasa ndøqav.”
Yaq ngenek ezoqam, gè-itán, kita vø̄khazo, khoev-te sasa ndøwav. Yaq ezoqa nqanek matev giqeivim, ndigu møe ndøgoném neka Mbumbukiam-qa iz vø̄-eqanem. Ndigu mø̀ndø-matøvemém, ezoqa bazaføgakh Mbumbukiam zø-etoám, matev av nqægo timatønumat.
Yesu Metiu gembo-akha
(Mak 2:13-17; Luk 5:27-32)
Yesu ta manqei ndøgo ge-ivav, nakhoa gegeveat, teks moni upøgim ezoqam ndø-omét. Teqa iz Metiú. Teks upøgim khoev-qase mokho-té gunu꞉qotám. Yaq Yesu āv gembøe-eín nqǽgo, “No qonøndó-páev.” Yaq Metiu até gendego, gè-itán, neka vømbōpaev.
10 Taqa zita-te, Yesu Metiu-qa khoev-te, lou mølóg. Ta lou loge-te ndøgo, teks moni upøgim ezoqa nøme neka ezoqa nøme, ndigu manqa-zapazapa-us ndizæza, mø̀ndøgoám. Kopoáv. Yaq ndigu Yesu neka paev ezoqam, namba me꞉qonavát. 11  9:11 Luk 15:2Felisi ezoqam nqanek matev giqeivim, yaq ndigu Yesu-gi paev ezoqam, āv gizømbe-beváp nqǽgo, “Gekha zapâ, zoge nømendim ezoqam, teks moni upøgim neka manqa-zapazapa-us ezoqam namba, lou ngiloget?”
12 Yaq Yesu nqanek manqat ge-ewag, gezø-ein, “Ezoqam ndigu enqoni mbain ndigu, ndigu mulømula etoam ezoqam mbain tøgoat, kopømbá. Geté enqoni-us ezoqam bezøgó, mulømula etoam ezoqam. 13  9:13 Met 12:7; Hos 6:6Zo manqat nøme-qa mokho vø̀mezøtéz, Mbumbukiam-qa Manqat-te ndøpeawap. Manqat nqánek, ‘Mbumbukiam ge-ein: Noqa poev kandambaqape nqánek, tanakh matev. Ambá ndøgo, ezoqa søvakha gigiap tindu-løvusumat no-te.’ ”
Yaq Yesu sasa zø-ein, “No ambá av nqǣgo, ezoqa eqeieqei akhayam-qa nøgeavūn. Geté no manqa-zapazapa-us ezoqam akhayam-qa nøgeavún.”
Yesu lou logemav matev-qa yaq-te gimbøe-bevøpem
(Mak 2:18-22; Luk 5:33-39)
14  9:14 Luk 18:12Khøuwa nøme, Zion, ndego ibøkha iz etoam ezoqam, tegi paev ezoqam, Yesu-té ginduzáv, vømbō-einim, “Gekha zapâ, ni neka Felisi ezoqam lou logemav matev qeigoatun, getē qogi paev ezoqam gonemāv?”
15 Yaq Yesu yaya zø-etá, taqa yaq-te, gezø-ein, “Ge zô ndozo-matavap, ezoqa sæva te-okɨ, yaq zifuap lou loge-te tekhatob, ndigu zifuap kopømbâ, mutøkhop ndø̄wanim, ndego ti namba te꞉goat? Āv taoká. Kopømba mbaín. Ndigu khanakhanakh zǿ-asøtáv. Geté khøuwa ndø̀fakház. Yaq ndego ezoqam, sævam ge-okɨ, ndø̀ndafém, ti namba nde꞉go. Yaq tegi zifuap lou logemav matev, ndǿgo tinígoát.
16 Ezoqa kopømba mbaín, ndabua mbewat ndakinak, awenege ndabua-te to꞉tøke. Matev av nqægo, mokho mbaín. Zapa ndǿgo, ndabua toqosunguz, yaq ndabua ndakinak segé-khapelavøqasé. Yaq ndabua keqæv sa tømǿ-khouwév.
17 Neka ezoqa kopømba mbaín, waen ndakinak, awenege søvakha ngusum-te te-ewa. Zapa ndǿgo, awenege søvakha ngusum-te toqo-ewa, yaq waen tøpopon, ndigu gékeqáz. Yaq waen vǿqouvøēm, neka søvakha ngusum vǿsoqoēz. Geté waen ndakinak ndøgo, søvakha ngusum ndakinak-té qotúqóuz. Yaq waen neká ngusum, qanimáv, segégoát.”
Yesu sævam gukhakheinøvem, ndugu kouk qambowavam, neka mbasønakam vø̄khandi꞉v
(Mak 5:21-43; Luk 8:40-56)
18 Yesu Zion-gi paev ezoqam namba, ate av-té manqat gi꞉manqatam. Yaq Zu kawa ezoqam tendowáv ndǿgo, teqa megemege-te katuk vø̄møkui, gembo-ein, “Nogu yu ndakin ndønaním. Geté vø̀ndoqáv, zenda vømbø̄eve. Yaq kopømbá tukhandi꞉v.” 19 Yaq Yesu gè-itán, ekeza paev ezoqam namba, vømbō-paevem.
20 Yaq ate av-té nakhoa gi꞉geveat, sævam tunduwáv ndǿgo. Ndugu kouk mbowavám. Nupøkhán mbá. Viav ate qægoam tuélv, kouk qambowavam. Yaq Yesu-qá zita-té gunduwáv, neka ndabua ov-qase vømbō-khanaz. 21  9:21 Met 14:36Ndugu ekeza mokho-mba āv guni-matøvém nqǽgo, “No ngenek ndabua mba tæmbokhanaz, yaq no sǽ-eqeieqei-én.”
22 Yesu gendoqambun, ndugu vø̄-omet, gumbo-ein, “Ngólam. Qo ndøfofògea᷄p. Qoqa unimanqatin nandav, tø̀khakheinøqavém.” Yaq ndaføyambá, ngunuk sævam, sège-eqeieqei-év.
23 Yaq Yesu Zu kawa ezoqam-qa khoev-te gemøfakhan, vømø̄-on, pøinda khambøyam* 9:23 Ta khøuwa-te ndøgo, ezoqa genanimin, ezoqa pøinda ndøkhamboememɨ́n. Ndøgo tiqá matév. ezoqam ndøzømét. Neka ezoqa kandambá giwambupam. Tiqa manqa feazu gèzømbo-eqavát. 24 Yaq Yesu gezø-ein, “Zo mòzofakház. Ngunuk mbasønakam nanimateáv. Gèbuvít.” Geté ndigu gèvøngi꞉nám. 25 Yaq ezoqa ate gi꞉goam gumu-nataz, Yesu tène-ón, ma mbasønakam gui-veam ndøgo, zenda vømbōgea. Yaq mbasønakam, sègendo-suzám, vø̄-itan.
26 Yaq manqat ndøgo, Yesu av matev ge꞉matanam ndægo, sège-panqavøemát, ta manqei-te ate qægoam.
Yesu bøi waev mbain ezoqa menas gekhakheinøvem
27  9:27 Met 20:29-34Yesu ta manqei nqanek ge-ivav, yaq nakhoa ge꞉geveat, bøi waev mbain ezoqa menas, sègembo-pavát, gimbo-akhaem, “Déivid-ge Zeo. Ni tanakh gìnigú.”
28 Yaq Yesu khoev-te gemøfakhan, gemø-on, ndigu ezoqa menas até gembopavát. Yaq gezø-ein, “Zo mozó-unimanqatinim, av nqægo, no bazaføgakh nqanø̂gō, zoqa bøi tækhakheinam?”
Yaq gindu-qavøinam, “Evézøza. Ni mø̀i-unimanqatiním.”
29 Yaq Yesu até gendego, bøi vøzø̄-khanøzam, gezø-ein, “Matev sà bezøfakhán, av zo qazøte-unimanqatinim.” 30  9:30 Met 8:4Yaq bøi sègezø-eqeieqei-ám. Geté Yesu ndigu gègugúb, gezø-ein, “Zo ezoqa nøme me꞉zø̀ma᷄s!”
31 Geté ndigu ezoqa menas Yesu gi-ivøvem, teqa emanqat sège-vøndazát, ta manqei-te ndøgo, ate qægoam.
Yesu manqa-khou ezoqam gekhakheinøvem
32 Ndigu ezoqa menas gi꞉qavaz, yaq ezoqa nøme, manqa-khou ezoqam ndondafém, Yesu-te. Ndego manqa-khou gegoam, zapa ndǿgo: Ndego nqova soqa mbøigoám. 33  9:33 Mak 2:12Geté Yesu ndego nqova soqa é-vøngeatám-ae, ndego ezoqam, manqa manqate é-vø̄ngaz. Yaq ezoqa ewaqape, matev ndøgo giqeivim, ndigu nqova ndafe kandambá. Gi-einim, “Ni matev av nqægo ibugukhokhof qeiviáv, nqanek Izlael manqei-te.”
34  9:34 Met 12:24; Mak 3:22; Luk 11:15Geté Felisi ezoqam āv gini-einím nqǽgo, “Ngenek nqova soqøsoqa ngengeasam, nqova soqøsoqa-gé kawa-qá bazaføgákh gene-ngeasumatún.”
Mbumbukiam yà bizimbo-viám, sasae ezoqam betøndē-khofotaz
35  9:35 Met 4:23; Mak 1:39Yesu taon neka vemiav ate ndægo sùgumu-vatát, tiqa guliguli khoev-te, Manqat Mbomambaqape vømē-zømesim. Mbumbukiam-qa Megeat Matev-qá yaq-té gene-zømesimát. Neka ezoqa ewaqape, gekha enqoni bugug vinivinimba qazøgoat, vø̄khakheinøvemat. 36  9:36 Zech 10:2; Num 27:17; 1 King 22:17; Met 14:14; Mak 6:34Yesu ndigu ezoqa kopoav gezømetat, yaq ndego tanakh zøgoát. Zapa ndǿgo, ndigu fofogeap-ús neka ezoqa tøke nonqo mbaín. Ndigu andé síp, keoge ezoqam mbain ndigu.
37  9:37 Luk 10:2Yaq Yesu ekeza paev ezoqam manqat nøme āv gezømbe-eín nqǽgo, “Khae-te avøe gigiap kandambá qakhatøkhatoam. Geté sasae ezoqam khapímbá, vøndé-peanēm. 38 Yaq nakémbá. Khae eve, zombó-vi꞉mát, Mbumbukiam. Yaq sasae ezoqam tèabetønde-khofotáz, teqa avøe gigiap qakhatøkhatoam ndøgo, betøndō-peanem.”

9:1 9:1 Met 4:13

9:4 9:4 Luk 9:47; Zion 2:25

9:6 9:6 Zion 17:2

9:11 9:11 Luk 15:2

9:13 9:13 Met 12:7; Hos 6:6

9:14 9:14 Luk 18:12

9:21 9:21 Met 14:36

*9:23 9:23 Ta khøuwa-te ndøgo, ezoqa genanimin, ezoqa pøinda ndøkhamboememɨ́n. Ndøgo tiqá matév.

9:27 9:27 Met 20:29-34

9:30 9:30 Met 8:4

9:33 9:33 Mak 2:12

9:34 9:34 Met 12:24; Mak 3:22; Luk 11:15

9:35 9:35 Met 4:23; Mak 1:39

9:36 9:36 Zech 10:2; Num 27:17; 1 King 22:17; Met 14:14; Mak 6:34

9:37 9:37 Luk 10:2